Nenápadný vchod z Orlí ulice do útrob budovy příliš atraktivní není, o to víc jsou prostorné partie pod schody oku lahodící. Podnik označený výrazným červeným logem je zcela utajen pod úrovní ulice. Sem se dá na pár hodin nerušeně "zašít".
Test kavárenMF DNES hodnotí každý týden jednu jihomoravskou kavárnu
|
Kuřáckou i nekuřáckou část v jeden celek opticky i prakticky spojuje srdce podniku - osvětlený a na první pohled po čertech dobře vybavený bar. Sedí se pohodlně, v hlubokých koženkových křeslech. Jejich smetanově bílou barvu doplňuje kontrastní nábytek z tmavého dřeva.
Startuje se každý všední den v 10 hodin (o víkendech o pár hodin později). Podnik zřejmě ožívá hlavně večer, po dvou návštěvách máme pocit, že kavárna se k aktivnímu provozu probouzí dlouze a těžce, jakoby s bolestí hlavy.
Chcete kávu? Překvapíte
Když se do názvu podniku záměrně zvolí malé slovíčko "café", dá se očekávat, že Brnem se toulající a neznalý host vezme za kliku a předpokládá, že vstupuje právě do kavárny. A obsluze nebude připadat jeho přání dát si kávu podivné, jako se to stalo jedno dopoledne minulý týden právě nám.
Vstoupili jsme kolem jedenácté, dobrou hodinu po otevření. Uvnitř právě blikal blesk a fotograf dokončoval svou práci. Na tom není nic neobyčejného. Jednoduše se tu odehrávala mimořádná akce. Pán od baru ale významně váhal, zda pustit jediné příchozí vůbec dovnitř. Nejsou sem snad hosté v tak brzkou ranní hodinu zvyklí chodit?
Obsluha nás ignorovala
Obsluhující muž espresso nakonec přinesl. Ovšem tím úkonem jakýkoliv další zájem o hosta a péče o něj zahynuly. Zaplacení účtu, další objednávky, minerálky - to všechno zůstalo nevyřčeno a nakonec jsme účet museli vyrovnat u barového pultu. Ani druhý den jsme nenatrefili na šťastnou hodinu a obsluhu jsme dlouze vyčkávali.
Celé jméno podniku je Jazz café wine bar. Záměr je to jedinečný a v městě Brně rozhodně originální. Mít už od rána šlapající kavárnu, večer míchat nápoje a každou středu a neděli sem přizvat hudebníky na jam session - tedy skloubit barmany, baristy (specialisty v přípravě kávy) s koncertujícími jazzmany je dobrý záměr.
Pravidelně tu po večerech ukazují svůj um mistři barového pultu a stěny kavárny zajímavě doplňují vystavená díla fotografů, malířů a kreslířů.
Káva špatného názvu i velikosti
Bohužel, káva se v celém soukolí choulí ve stínu zájmu. V nápojovém lístku se bolestně vyjímají přehmaty v názvech. Základní nápoje se tu chybně uvádějí jako "esspreso a capucino". Přesto jsme to vyprošené espresso za 34 korun zkusili.
Trpělo obvyklou kavárenskou chorobou - vody bylo v šálku prostě příliš mnoho (i když jsme žádali o verzi piccolo - malé). Espresso, jak má být, má objem pouhých 30 mililitrů a jeho chuť je silná, výrazně kávová. Tady jsme lžičkou nabírali kávovou vodu prázdné chuti. Ocenit je třeba servírování čerstvého mléka do malé porcelánové konvičky, na tácku a se sklenkou vody.
Ani cappuccino (39 Kč) s kopcem mléčné pěny by si metál ze soutěže neodneslo. Při správné teplotě si vyšlehané mléko bez vzduchových bublin udržuje pevnou a krémovou konzistenci a slučuje se s espressem v lahodný chuťový i vizuální zážitek.
Jazz café je jednoznačně zajímavě pojatý podnik. Navíc v exkluzivní lokalitě centra města a s příjemně intimní atmosférou před ruchem z ulice schovaného podniku. Hodnocení snižuje nešťastně nízká kvalita podávané kávy. Mnoho radostných okamžiků nepřináší ani chvíle, kdy se host stává pro obsluhu nevítanou přítěží.
