Když před pár dny oznámilo vedení Brna plán zavést v centru města od Nového roku systém závor a kamer, který má vyhnat auta z historického jádra, zazněl nesouhlas hlavně od tamních obchodníků (více o plánech města čtěte zde). Kvůli Štefánikově ulici ale město čelí mnohem větší vlně kritiky.
Chystané změny kvůli regulaci aut v Brně
|
Hodlá ji totiž proměnit v bulvár s cyklostezkou, tramvajemi jezdícími po zeleném pásu s umělým trávníkem, více chodci a sníženou automobilovou dopravou, která tam momentálně převládá.
Jenže tento plán budí největší nelibost právě u řidičů, kteří doufali, že regulace aut se dotkne především centra města, nikoli širšího okolí. Ze současných 273 parkovacích míst ve Štefánikově ulici jich ale podle projektu zbude jen 158.
„Jako majitel auta vím, jak těžké je tam už teď zaparkovat – 30 až 40 minut hledání není problém a stejně se pak táhnete s věcmi půl kilometru. A vy jste se rozhodli tuto situaci vyřešit snížením počtu parkovacích míst,“ osočil zástupce vedení města a autory návrhu Luboš Brhel na nedávné veřejné debatě.
A zdaleka nebyl sám. Téměř dvě hodiny se lidé dožadovali odpovědí na otázky, kde zaparkují a proč má ulicí vést cyklostezka, když ji cyklisté příliš nevyužívají.
Musíme vytlačit auta studentů, plánuje starostka
Opravy mají začít nejdříve za rok a vyjdou asi na 350 milionů. Autor návrhu David Průša zdůraznil, že prostor má být hlavně pro lidi, ne pro auta. „Ulice má fungovat jako ulice, ne jako silnice. Cyklisté jsou další element, který tam patří,“ řekl.
Podle starostky městské části Královo Pole Karin Karasové (ANO) je důležité zajistit v ulici hlavně parkování pro rezidenty. „Musíme vytlačit ‚auta studentů‘, kteří tam v pondělí zaparkují a v pátek odjedou. To samé platí pro zaměstnance místních firem. Pro ně hledáme náhradní místa poblíž, aby nezabírali prostor lidem, kteří ve Štefánikově ulici bydlí,“ sdělila Karasová.
Oprava Štefánikovy ulice není jediným plánovaným projektem, který majitelům aut drásá nervy. Brno v současné době připravuje takzvaný Plán udržitelné městské mobility, který má posloužit jako koncepce pro čerpání evropských dotací na dopravní infrastrukturu. Lidé jej můžou připomínkovat do čtvrtka.
Zelená totalita, kritizuje bývalý náměstek primátora Kotzian
Právě kvůli přístupu k automobilové dopravě jej kritizuje třeba iniciativa Brno autem. Jejím zástupcům se nelíbí například bod, podle něhož by se do roku 2050 měl zvýšit počet domácností bez auta o pětinu.
„S životem obyčejných lidí jsou auta nedílně spjatá. Pro starší, rodiny s dětmi i spoustu pracujících jsou takřka nepostradatelná. Aktivisté často jako příklad ukazují na zahraniční města, třeba Vídeň. Pokud bychom ale Brno měli přirovnávat, je mnohem příhodnější zvolit rakouský Graz, německý Mannheim nebo dánský Aarhus. Ty jsou Brnu mnohem podobnější a automobilová doprava je v nich brána více na zřetel než tady,“ tvrdí Jan Mandát z iniciativy.
S připravovaným konceptem nesouhlasí ani bývalý náměstek primátora Robert Kotzian ze spolku Brno+. „Regulace automobilové dopravy je potřeba, ale ne do takové míry, do jaké to dělá současné vedení města. Plán mobility je doslova znásilňován ve prospěch zelené totality,“ prohlásil Kotzian.
Současný náměstek primátora Richard Mrázek (ANO), který má na starosti dopravu, však odmítá, že by auta v Brně neměla své místo. I v chystaném plánu na opravu Štefánikovy ulice jsou podle něj všechny složky dopravy vyváženě zastoupené.
Každou další rekonstrukci chce město projednávat s místními lidmi. „Máme v plánu opravit Benešovu ulici i prostor před hlavním nádražím, připravujeme rekonstrukci ulic Veveří a Údolní. Chceme znát názor lidí, jak by ulice měly vypadat,“ uvedl Mrázek.
