Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Brněnské centrum za 800 milionů zkoumá katastrofy či nedostatek vody

  • 3
Nejen počítače či lékařství. Brno má od úterý další výzkumný unikát. Špičkové vědecké pracoviště CzechGlobe pro výzkum globálních změn. Institut vyšel na 800 milionů korun, zaměstnává tři stovky lidí.

Vědci z celého světa budou v institutu Akademie věd ČR řešit třeba nedostatek vody, globální oteplování či dopady zvyšujícího se množství oxidu uhličitého. U jednoho stolu se tu často sejde třeba atmosférický fyzik se sociologem.

Institut má své výzkumné stanice v Česku, Panamě či třeba Vietnamu, vlastní speciální letadlo, a teď má k dispozici i unikátní laboratoře v Brně.

"Zkoumáme měnící se planetu. Na světě je teď sedm miliard lidí, za deset let nás může být klidně devět miliard a každý člověk se musí napít, najíst. Země se neustále vyvíjí, problém je, že jsme v období, kdy do toho člověk silně zasahuje, třeba nedostatek vody může být už pro naše děti opravdu zásadní," přiblížil oblast, jejímuž výzkumu se budou vědci v Brně věnovat, šéf institutu Michal Marek.

Stavba vědeckého komplexu poblíž brněnského Poříčí vyšla na osm set milionů korun. Z velké části byla financována z evropských fondů, přispěl však i stát. Kromě toho, že uvnitř zasednou kapacity z mnoha oborů i koutů světa, získala budova ocenění Stavba roku 2014 v oblasti technologických a průmyslových objektů.

Klíčová spolupráce s univerzitami

V Centru výzkumu globální změny, jak se CzechGlobe oficiálně jmenuje, už teď pracují desítky zahraničních profesorů a vědců, institut má vlastní stanice v zahraničí, přijíždějí sem studenti z Íránu a Indie.

Sázka na spolupráci s univerzitami je zřejmá. "Je to věda pro budoucnost, spolupráce bude nejen o tom, abychom měli kde žít, ale abychom měli i co jíst," komentoval rektor Mendelovy univerzity Ladislav Havel. Kromě všech brněnských univerzit spolupracuje CzechGlobe i s řadou univerzit na Slovensku.

O víkendu se navíc pracoviště propojilo se stejným institutem v Americe. "Je o nich známo, že si partnery vybírají velmi opatrně, nás si však vybrali," tvrdí s nadšením Marek.

Za to, že má český globální výzkum takovou prestiž, může z velké části právě šéf institutu Marek. "Těsně po revoluci jsme s kolegy nasedli do otřískaného formana a vydali se do Říma, kde se zrovna konal první evropský projekt věnující se globální změně. Tenkrát jsme tam přijeli a oni nás prostě vzali mezi sebe. Od roku 1991 se tak dá říci, že neexistuje projekt, který by nás minul," tvrdí.

V CzechGlobe předpovídají krizové scénáře

CzechGlobe teď pracuje třeba na rizikových scénářích chování lidí, kteří zažijí nějakou katastrofu. "Když například přijde povodeň, celý systém zásobování se zhroutí, stejně tak zdravotní péče, přinášíme tedy předpovědi krizového chování lidí," popisuje Marek.

Dalším oborem, na kterém teď vědci z CzechGlobe pracují, jsou modely osvícení slunečních elektráren. skupina E.ON pak podle těchto předpovědí kalkuluje s cenou elektřiny na trhu.

Další skupina vědců zrovna teď detailně zkoumá fotosyntézu. "Zabýváme se tím, jak kytky reagují na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého, je to extrémně důležité, žádné jiné pumpy, které by pumpovaly oxid uhličitý z atmosféry, totiž na Zemi nemáme," přibližuje Marek další oblast, které se v Brně vědci věnují.

Nechybí ani výzkum sucha, tedy oblast zásadní pro zemědělce, či třeba koncentrace skleníkových plynů, kterou pro CzechGlobe měří speciální věž poblíž Pelhřimova vysoká 250 metrů.