Nová zástavba oblastí je většinou podmíněna vybudováním dopravní a technické infrastruktury, například silničním napojením nebo kanalizací.
„Stavební boom se tedy nenastartuje okamžitě, stavět se po přijetí dokumentu může pouze tam, kde jsou podmínky splněny,“ upozorňuje brněnský radní pro územní plánování Petr Bořecký (ANO) s tím, že v současnosti je v Brně povoleno deset tisíc bytů, které se přitom nestaví, takže problém je i jinde než v územním plánu.
Nová verze dokumentu vymezuje osm prioritních rozvojových oblastí, v nichž mají vzniknout nové obytné čtvrti s občanskou vybaveností, pracovními příležitostmi, možnostmi trávení volného času a odpovídajícím dopravním napojením. Patří mezi ně Jižní čtvrť, Červený kopec nebo Západní brána.
„Připravený plán vytváří nové příležitosti pro rezidentní výstavbu. Ta bude možná především v hlavních rozvojových oblastech i při revitalizaci brownfieldů, kterých je v Brně 104. Jde o místa a stavby, které ztratily svoji původní funkci a často jsou zchátralé. Nový územní plán umožní jejich nové využití,“ podotýká ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM) Jan Tesárek. Typickým příkladem brownfieldu je Špitálka poblíž historického centra města.
Plus pro developery, mínus pro obyvatele?
Developeři dlouhodobě upozorňují, že pro své projekty nutně potřebují stabilní prostředí, což si slibují právě od nové verze klíčového dokumentu. „Důležité však také je, jak všichni zúčastnění budou s dokumentem pracovat, jak ho budou vykládat a udržovat co nejvíce aktuálním. Výsledkem tohoto procesu pak budou stavby, kterých se dočkáme nejdříve v roce 2028 a později,“ říká předseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů Marek Vinter.
Podle něho umožňuje nový plán v kombinaci s Brněnskými stavebními předpisy větší flexibilitu při plánování a umisťování záměrů. Jako negativum aktuálně označuje snahu o větší regulaci a také snížení výškových limitů v některých oblastech proti neschválené verzi z roku 2022.
Politici chtějí za Lužánkami namísto sportoviště byty. Bez ohledu na experty |
Právě flexibilita je nicméně podle zástupce veřejnosti za Masarykovu čtvrť Michala Závodského slabinou nového územního plánu. „To, co město a developeři vidí jako výhodu, považuji za největší riziko. Myslím, že i hodně Brňanů se bude v budoucnu divit, co vedle jejich domu může vzniknout, protože v jakékoliv ploše navzdory jejímu názvu budete moci postavit leccos jiného,“ tvrdí Závodský.
Před dvěma a půl lety někteří hlasití kritici, mezi nimiž byli hlavně starostové městských částí, upozorňovali na riziko zahušťování stávající zástavby neboli stabilizovaných ploch. Podle Bořeckého jsou po přepracování tyto plochy víc chráněny. Město je navíc rozděleno na zóny se shodným charakterem, jenž se nemá měnit. Novinkou u stabilizovaných ploch je také vymezení významného sídelní zeleně.
Víc zeleně i výhrady starostů
Protikladem k těmto oblastem jsou rozvojové plochy, kde je výstavba žádaná a podporovaná. Zároveň zde ovšem také platí požadavek na zastoupení zeleně. Pokud je pozemek například určen pro bydlení, musí zeleň pokrývat 30 procent parcely, předtím stačilo její umístění na konstrukci.
„Za tohle musím tým, který na územním plánu pracoval, pochválit. Střešní zeleň nenahradí tu na terénu, je méně efektivní,“ zmiňuje opoziční zastupitelka a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová (Zelení).
Nejen podle ní bude každopádně dobře, pokud politici nový dokument schválí a ten tak nahradí zastaralou původní verzi už dávno neodpovídající současnosti.
Plánovaný podzemní tunel na D43 v Brně má být zkrácený, starostové protestují |
„Odblokuje se řada lokalit určených pro výstavbu, kde existuje shoda v území i s developerem. Město se konečně začne rozvíjet,“ míní koaliční zastupitel a starosta Medlánek Michal Marek (STAN). Ten je nicméně z hlediska městské části s řadou věcí nespokojen, protože magistrát nevyšel radnici vstříc. To se týká přílišné výškové úrovně v Technologickém parku, masové výstavby v areálu geofyziky a rezerv pro silnice v rekreační oblasti Medláneckých kopců.
S finální verzí dokumentu jsou hrubě nespokojeni také v Kníničkách. Místní radnici vadí možnost výstavby mimo její intravilán nebo zkrácení tunelu pro plánovanou dálnici D43, což byla zásadní změna proti nepřijaté verzi z roku 2022, jež se objevila nečekaně letos na jaře. „Jinak podáváme stále dokola pořád ty stejné připomínky, protože trváme na tom, že o území máme rozhodovat my, co tu žijeme a víme, co potřebujeme, což z úrovně města neakceptují,“ zdůvodňuje kníničská starostka Lenka Ištvanová (nez.).
26. října 2021 |
Právníci ve střehu
Po neschválení dokumentu před dvěma a půl lety měli územní plánovači opakovaně důkladně posoudit připomínky městských částí. Opětovně prověřili 115 nesplněných požadavků.
„Z nich jsme 75 zapracovali, 29 částečně a 11 vůbec. Snažili jsme se vyhovět, kde to šlo. Někde ale byly požadavky protichůdné. Například Brno-sever nechce silniční spojku přes Sadovou, naopak Královo Pole to preferuje. Nakonec jsme ji dali do územní rezervy,“ uvádí příklad Bořecký.
Předělaný územní plán Brna míří ke schválení, námitky mají zahrádkáři i developeři |
Letos v létě mohli Brňané předkládat své připomínky a námitky k přepracované verzi naposledy, na magistrát dorazilo 3 083 požadavků. Velkému množství z nich úředníci nevyhověli, v opačném případě by se totiž muselo opětovně uskutečnit veřejné projednání a celý proces by se tak natahoval.
Komu město nevyhovělo, může si po schválení nového plánu požádat o jeho změnu, což ale neznamená, že ji úředníci odsouhlasí. „Počítáme s tím, že v první fázi budeme zahlceni změnami, jsme připraveni i na žaloby. Nicméně v týmu máme právníky, kteří nám potvrzují soulad se zákonem,“ hlásí Bořecký.
