Mezi deset objektů a lokalit, které redakce do seriálu Ostudy Brna zařadila, čtenáři rozdělili téměř sedm tisíc hlasů. Obě nádraží s podchodem jich obdržela 3 388. Že jde o nejpalčivější problém, připouští i vedení města.
Výsledky ankety o největší ostudu města Brna zde |
„Nádraží skutečně je ostudou města. Během tohoto volebního období to ale nezměníme, můžeme maximálně rozhodnout o tom, kde nádraží po odsunu opravdu bude a začít připravovat realizaci. Doufám, že se to podaří v roce 2016,“ řekl iDNES.cz primátor Petr Vokřál.
Tisícovka Brňanů v anketě hlasovala pro vyloučenou lokalitu přezdívanou Bronx. Na třetí příčku nelichotivého žebříčku se jen s nepatrným odstupem 180 hlasů od druhého místa vyhoupla tržnice Pohořelec, která je spolu s velkým počtem lidí bez domova hlubokým šrámem na jinak líbivé tváři historického centra.
Podchod vypadá jako v Hanoji, říká primátor
Přesun nádraží včetně veškerých příprav je podle primátora otázkou minimálně jedné dekády. I proto chce vedení města upravit i stávající prostory a více dbát na jejich čistotu.
„Problém nepořádku budeme řešit, chceme mít dohled a zvýšit četnost úklidu. V příštích letech bychom rádi rekonstruovali jako celek přednádražní prostor, ulici Benešovu a stanoviště autobusů naproti hotelu Grand. Tohle jsou dvě věci, které umíme ovlivnit,“ dodal technický náměstek primátora Richard Mrázek.
Letos se opraví východ z podchodu směrem k zastávce trolejbusů a chodníky přímo před nádražím, na zbytek si lidé počkají. Rozmístění přechodu pro chodce, chodníků a dalších funkčních náležitostí ještě vedení města řeší s architekty.
Vizualizace budoucí podoby brněnského nádraží
Podle Mrázka se město snaží mluvit i do péče o historickou budovu, kterou České dráhy v roce 2008 na 40 let pronajaly firmě New station development. Prostory vestibulu totiž nepůsobí čistě, natož reprezentativně. „Není nám to lhostejné. Snažíme se společně dojít k dohodě o budoucí podobě objektu, bez ohledu na to, kde nádraží bude po přesunu,“ doplnil.
Naopak tristní podoba autobusového nádraží změn nejspíš nedozná, dokud o přesunu nebude jasno.
Město roky marně usiluje o vyklizení podchodu pod nádražím, soudy však zatím neuznaly jeho vlastnické právo. A tak nájemce Josef Richard Pliska dál kasíruje stánkaře, i když sám žádný nájem neplatí a platnost jeho nájemních smluv s městem navíc už dávno vypršela.
Týž problém se vleče i v případě tržnice Pohořelec a trafiky u východu z podchodu směrem k vestibulu hlavního nádraží. A vléci se může ještě několik let.
„Podchod vypadá víc jako v Hanoji než v Brně. Je to pro mě nepochopitelné selhání justice, už mělo být dávno rozhodnuto,“ dodal primátor Vokřál.
„Zatím světlo na konci tunelu nevidím,“ souhlasí náměstek Mrázek.
Bobycentrum se zlepšilo a nevadíZábavní a hotelový komplex Bobycentrum, jehož pověst v uplynulých letech poškodily eskapády nájemců, vzhledem k významným zlepšením z poslední doby skončil na samém chvostu ankety. Starý fotbalový stadion za Lužánkami zase zřejmě díky iniciativě Petra Švancary obsadil „až“ čtvrtou příčku. |
Pliska sice nedávno městu nabídl, že za mnohamilionovou finanční a majetkovou kompenzaci prostory vyklidí, město ale na jeho hru nepřistoupí a bude se dál soudit. „Koná tam bez právního nároku, normálního člověka by vůbec nemohlo napadnout požadovat takové sumy,“ míní primátor.
Lze najít lék pro Bronx?
Podle ředitelky organizace IQ Roma servis Kataríny Klamkové nejsou lékem pro sociálně vyloučenou oblast Bronxu krátkodobé investice, které hasí již vzniklé problémy (díl seriálu čtěte zde). Městu radí motivovat městské části k lepší spolupráci a školský odbor magistrátu k aktivitě.
Pracující lidé, kteří jsou schopni se o sebe postarat a platit nájem, by podle ní měli dostat šanci se z lokality odstěhovat.
„Kromě Brna-sever a Brna-střed mají i další městské části volné byty, měly by mezi sebou spolupracovat a dát je k dispozici mladým rodinám. Nemyslím těm nejsložitějším sociálním případům, ale soběstačným lidem, kteří se ale bez pomoci z místa nedostanou,“ míní.
Problém vidí i v systému školství, kdy spádové vzdělávací instituce mají až na výjimky pouze romské žáky. Řešením by byl lepší transfer žáků do dalších škol. „Neromských rodičů se zmocňuje panika, jen to slyší. Je třeba jim vysvětlovat, že se nejedná o masové přílivy Romů, kvalita výuky se nesníží,“ doplnila.
Lokalita se ve velkém potýká také s drogami, sdružení Podané ruce tam před časem otevřelo terapeutické centrum. Většinu ze své pracovní doby tam tráví i čtyři asistenti prevence kriminality, které zaměstnává městská policie.
„Postupná revitalizace domů včetně vnitrobloků je částečně cestou, postupně se bude potlačovat pocit vyloučenosti. Uvolnili jsme slušné prostředky na sociální pracovníky, příští měsíc se chystáme intenzivně řešit problematiku sociálního bydlení, startovací byty i byty pro lidi bez domova,“ vypočítává primátor Petr Vokřál.
Na bezdomovce chybí strážníkům páky
Čtenáři také dali najevo, že lidé bez domova, kteří se celodenně zdržují v nejužším historickém středu města a popíjejí u toho alkohol, zrovna nepřispívají k příjemnému koloritu náměstí Svobody a okolí, které by město mělo naopak reprezentovat. „Problém je, že bezdomovců přibývá. Po seminářích se světovými experty nyní připravujeme sociální program,“ sdělil Vokřál.
Z náměstí Svobody i dalších míst městská policie tyto lidi vykazuje mnohdy i několikrát denně, v případě opakovaných prohřešků pak informuje úřady. Ty mohou dotyčnému uložit i zákaz pobytu, za jehož porušení hrozí vězení (podrobněji jsme o tom psali zde).
„Postupujeme dle vyhlášek a zákonů, je zjevné, že peněžité sankce na tyhle lidi neplatí, dokážou se jim vyhýbat, skoro jedinou hrozbou je pro ně vězení. Je otázka, jestli s tím lze ještě nějak účinněji bojovat, je to trend, který je k vidění ve všech velkých evropských městech,“ shrnul mluvčí městské policie Jakub Ghanem.
Podle něj by pomohla snad jen taková změna zákona, kdy by se určitý počet závažných přestupků, jako třeba těch proti veřejnému pořádku či občanskému soužití, automaticky proměnil v trestný čin.
