ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: MAFRA

Ústavní soud odmítl stížnost Tunisana, že byl napaden kvůli své rase

  • 22
Ústavní soud odmítl stížnost Tunisana, který se předloni v Brně stal obětí brutálního útoku. Ten byl podle něj rasově motivovaný, což se však podle soudu nepodařilo prokázat.

Tehdy jednatřicetiletý Tunisan byl napaden v létě 2018 v centru Brna nejprve čtyřmi útočníky. Když se mu povedlo utéct, jeden z agresorů jej dostihl a dále jej bil a kopal.

Krajský soud v Brně letos v březnu odsoudil útočníka, kterým byl zápasník a trenér bojových sportů Vladan Weiss, na sedm a půl roku za pokus o těžké ublížení na zdraví a výtržnictví. Vrchní soud v Olomouci snížil trest na pět a půl roku. Weiss podal dovolání k Nejvyššímu soudu, o kterém zatím není rozhodnuto.

Napadený muž se kvůli přesvědčení, že se stal terčem útoku kvůli své rase, obrátil na Ústavní soud. Odvolával se hlavně na motiv takzvaného „nenávistného útoku“, jenž uznává například Evropský soud pro lidská práva (ESLP).

Už krajský soud přitom konstatoval, že Weiss inklinoval k neonacistickému hnutí a neonacistickým názorům. Rovněž byla prokázána jeho násilnická minulost. Přesto dospěl k názoru, že rasa napadeného v incidentu nehrála roli, respektive se to nepovedlo prokázat.

A Ústavní soud původní rozsudek potvrdil s tím, že při pochybnostech je nutné rozhodovat ve prospěch obžalovaného.

„Ani existence celé řady předsudečných indikátorů nemůže vést soud automaticky ke konstatování, že obžalovaný je vinen spácháním určitého trestného činu z nenávistné pohnutky. Princip in dubio pro reo je natolik podstatnou součástí záruk práv jednotlivce proti zneužití moci ze strany státu, že jeho prolomení ani v případě ‚bohulibých‘ pohnutek připustit nelze,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu.

Podle krajského soudu výpovědi svědků naznačovaly, že fyzický útok byl následkem předchozí hádky, která nijak nesouvisela s rasou napadeného.

„Ústavní soud tyto klíčové skutkové závěry na základě spisu přezkoumal a má za to, že jsou založeny na racionální a přesvědčivé interpretaci provedených důkazů,“ konstatoval nález.

„Prostor pro zásah Ústavního soudu by se otevřel jen tehdy, pokud by posouzení věci krajským soudem nebylo dostatečně důkladné či nestranné ve smyslu práva na účinné vyšetřování,“ uvádí dále Ústavní soud.