Plán, se kterým přišlo ministerstvo obrany, by měl brněnským pacientům přinést konec dlouhého čekání na lékařské ošetření. Ve Vojenské nemocnici Brno chce rozvíjet urgentní medicínu a převzít část pacientů necelé dva kilometry vzdálené Úrazové nemocnice, která spadá pod město.
„Jednáme o tom s magistrátem,“ informoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Tomuto plánu má předcházet stavba nového pavilonu operačních oborů za 873 milionů korun v areálu Vojenské nemocnice, má vyrůst do roku 2019.
„Brno má velký problém. Když jde pacient na pohotovost do Úrazové nemocnice a má chirurgickou diagnózu jako zlomenou nohu, tak ho ošetří tam. Jakmile ale má interní diagnózu jako třeba infarkt, tak ho z Úrazovky posílají po různých internách. Volají po nemocnicích, kde ho vezmou, protože odpoledne nemají pohotovostní službu. Tím pádem jsou lidé vystavení doprošování. Takto by mohli přímo směřovat do Vojenské nemocnice,“ vítá možnou dohodu brněnský radní Daniel Rychnovský z KDU-ČSL, který má na starosti koordinaci zdravotnické péče.
Nemocnice doplní své portfolio odborností
Udělat pořádek v systému pohotovostních služeb Brno nutně potřebuje. Neexistuje totiž žádná koncepce, která by jasně určovala, jakou funkci jednotlivá zařízení různých zřizovatelů v nemocniční síti plní. Pacienti tak často s drobnými zdravotními problémy směřují do fakultních nemocnic, které mají řešit pouze vážné případy.
Podle Rychnovského také proto bude město rádo, když si Úrazová a Vojenská nemocnice doplní své portfolio odborností.
„V Úrazové nemocnice je lůžkové ARO a urgentní úrazová medicína. Ve Vojenské nemocnici mají řadu dalších odborností jako například interní, kožní nebo oční oddělení. Chceme, aby mezi zařízeními vznikla deklarace o spolupráci,“ poznamenal Rychnovský.
Nápad navázat užší spolupráci s Vojenskou nemocnicí vítá také ředitel Úrazovky Zdeněk Buštík, který zadlužené zařízení nedávno převzal. Jednání jsou podle něj ale zatím v zárodku, a tak nelze odhadnout, jaký vliv bude mít případný odliv pacientů na hospodaření nemocnice.
„Spolupráce by nám pomohla v tom, že bychom nemuseli vůbec ošetřovat pacienty, kteří mají třeba problémy s tlakem. Potom se dohadujeme se zdravotními pojišťovnami, zda nám tyto služby proplatí, protože je nemáme v seznamu nasmlouvané péče,“ popsal Buštík současné problémy Úrazovky.
Stavba pavilonu měla začít letos, čeká se na dotace
O plánu na rozšíření Vojenské nemocnice nechce její ředitel Antonín Vodák ještě příliš mluvit. Zatím totiž není jasné, kdy se na stavbu operačního pavilonu, kterou je celý plán podmíněný, podaří sehnat peníze. Ministerstvo a nemocnice ji chtějí částečně zaplatit z evropských fondů. Se stavbou se mělo začít už v polovině letošního roku.
„Obávám se, že právě kvůli dotaci z Evropské unie se celý projekt posune o rok,“ prohlásil Vodák.
Nové operační sály jsou ale podle jeho slov potřebné, protože ty stávající dosluhují. „Byly rekonstruovány ve druhé polovině minulého století,“ upozornil ředitel.
Na rozdíl od Úrazovky hospodaří Vojenská nemocnice s vyrovnaným rozpočtem. Má i slušnou pověst mezi pacienty. V roce 2014 skončila na třetím místě v žebříčku spokojenosti s péčí mezi 156 českými zdravotnickými zařízeními. Anketu každoročně pořádá nezisková organizace HealthCare Institute.
Význam Vojenské nemocnice stoupne
Plán na spolupráci s Úrazovou nemocnicí podle radního Rychnovského ještě upevní pozici Vojenské nemocnice v síti brněnských zdravotnických zařízení. Stále je totiž jistým způsobem opomíjená. Někteří pacienti si dodnes myslí, že tam lékaři pečují převážně o vojáky.
„Armáda má dnes nesrovnatelně menší počty vojáků než v minulosti. Je proto logické, že vojenské nemocnice větší část služeb poskytují civilnímu obyvatelstvu,“ myslí si výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala.
Že hornická nemocnice neslouží jen horníkům a vojenská pouze armádě, musí podle něj vysvětlovat pacientům také praktičtí lékaři.
„Z vlastní hlavy tam lidé nejdou. Buď je tam přiveze záchranná služba, nebo tam jdou na doporučení praktického lékaře,“ podotkl Fiala.
