Vědci z Masarykovy univerzity pod vedením Petra Šmardy při experimentu náhodou...

Vědci z Masarykovy univerzity pod vedením Petra Šmardy při experimentu náhodou objevili jinan dvoulaločný, který má proti běžným dvěma sadám chromozomů sady čtyři. To je unikát, který za posledních 300 milionů let nemá obdoby. | foto: Marie Stránská, MAFRA

V Brně vznikl unikátní mutant stromu. Hledají mu partnera, aby přežil

  • 50
Před mnoha miliony let stromy podobné jinanu vládly Zemi stejně jako dinosauři. Od té doby však postupně mizely, zřejmě proto, že nebyly schopny dostatečně měnit svůj genom a přizpůsobovat se tak klimatickým změnám. V Brně však náhodně vznikl mutant, který disponuje historicky unikátními vlastnostmi.

Jedná se o jinan dvoulaločný, který je jediným žijícím zástupcem dříve početné skupiny rostlin a je považován za živoucí fosílii.

Vědci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity mezi několika semenáčky tohoto stromu našli jeden, který má proti běžným dvěma sadám chromozomů sady čtyři.

„Je to ohromná vzácnost. Jedná se o první polyploidní jinan za posledních 310 milionů let,“ oznamuje botanik Petr Šmarda. Objev jeho týmu zveřejnil prestižní vědecký časopis New Phytologist.

Neznamená to úplně, že se podobný jinan za zmíněnou dobu nikde neobjevil, ale každopádně se nedokázal rozmnožit a přežít. O to se nyní v Brně chtějí pokusit. „Snad se nám to s trochou štěstí podaří,“ věří Šmarda. „Pokud to dokážeme, mohli bychom vytvořit zcela nový druh jinanu a znovu nastartovat evoluci této již téměř vymřelé evoluční linie rostlin.“

Vzácný jinan původně kazil pokus

Jako mnohokrát v dějinách došlo i k tomuto unikátnímu objevu úplnou náhodou. Brněnští vědci původně zkoumali, jak by se různým rostlinám dařilo v druhohorním či třetihorním klimatu. Velikost jejich genomu prověřovali jen okrajově.

„A hned první měřená rostlina byl ten jinan, který nám pokus vlastně kazil, protože má jiné vlastnosti,“ popisuje Šmarda. „Jinan jsme tak odložili bokem, po roce jsem však v televizi sledoval seriál o historii Velké Británie, v němž se mluvilo o Alexanderu Flemingovi, který díky zplesnivělé misce objevil penicilin.“

„Došlo mi, že jinan, co nám původně kazil pokus, je vlastně super. Zjistil jsem, že Číňané se ho snaží už dlouho marně vytvořit uměle, zatímco u nás byl pomalu na vyhození,“ líčí botanik.

Vyšlo najevo, že v Brně přišli na mimořádný objev. „Polyploidi mají ohromný potenciál, aby se z nich dalo něco udělat,“ upozorňuje Šmarda. Takový jinan může například dodávat více účinných látek nebo jejich spektrum, které se využívají ve výživových doplňcích.

Problém však je, že jinan, který patří mezi nahosemenné rostliny, má dvě pohlaví. V Brně tak potřebují svému unikátnímu stromu najít partnera, aby se mohl dál rozmnožovat. „Doufáme, že co se stalo jednou, může se zopakovat. Nasbírali jsme proto v botanické zahradě další semena a nyní máme na 3 500 semenáčků, mezi nimiž budeme hledat další tetraploidy,“ sděluje Šmarda.

Mutantem je i květák nebo moderní pšenice

Brněnští vědci plánují oslovit také šlechtitelské ústavy v Číně a jinde v Asii, zda nenajdou podobnou anomálii. Jak vznikla právě v Brně, je záhadou.

„Plody jinanů dozrávají až na zemi, kde dochází i k jejich oplodnění. Do tohoto procesu mohly zasáhnout přízemní mrazíky, které způsobily u tohoto jedince nestandardní vývoj zárodku,“ domnívá se Šmarda.

Stromy podobné jinanu dominovaly druhohorním lesům, přinejmenším na severní polokouli.

„Postupně je však začaly nahrazovat kvetoucí rostliny, protože měly lepší růstové vlastnosti. Jedna z teorií také předpokládá, že původní nahosemenné rostliny jako jinany, cykasy nebo jehličnany nebyly schopné tvořit polyploidy, zatímco kvetoucí rostliny to umí a díky tomu je postupně nahradily,“ vysvětluje Šmarda.

Z prastaré skupiny jinanovitých dodnes přežil pouze jinan. Pokud u něj vznikla vzácná mutace, objevená nyní v Brně, pak v přírodě patrně nepřežila.

„Ale když se tomu pomůže, dá se s tím pracovat. Podobně je tomu u moderní pšenice, odrůd jablek nebo květáku. Ty by také v přírodě nepřežily, ale člověk si těchto mutantů kdysi všimnul, sebral je, uchoval a začal množit. My se pokusíme o to samé,“ podotkl Šmarda.