Olga Aleksieienko dorazila se synem z Dněpropetrovska ze střední části Ukrajiny do Brna před jedenácti dny. Bydlení našla u své dcery na vysokoškolských kolejích. Povoláním veterinářka doufá, že válka skončí dřív, než bude potřebovat práci. A zatím se věnuje synovi.
Právě ženy s dětmi tvoří naprostou většinu ukrajinských uprchlíků. Nejdříve tak shánějí školu nebo jiné hlídání a možnosti, jak najít zaměstnání, mají složitější.
„Je třeba častěji nabízet zkrácené úvazky či flexibilní pracovní dobu, abychom nástup do práce ženám co nejvíce ulehčili. Zástupci městských firem i další stovky zaměstnavatelů v Brně a potažmo celém kraji mi potvrdili, že si toho jsou vědomi a že se přizpůsobí,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Právě s regionálními zaměstnavateli včera o nabídkách práce jednala. „Odhadem je poptávka po nižších stovkách pracovníků. Nejaktuálnější je nabídka Lesů města Brna, které shánějí lidi na jarní výsadbu stromů, což můžou zastat i ženy, navíc není nutná znalost jazyka. A bonusem budiž, že s sebou mohou vzít i děti,“ předestřela primátorka s tím, že první zájemkyně by mohly nastoupit už příští týden.
Takovou pružnost však většina firem nabídnout nemůže. Přicházejí zato s ujištěním, že ukrajinským ženám zajistí takovou pracovní pozici, která odpovídá jejich vzdělání, kvalifikaci a požadavkům.
„Ve spolupráci s úřadem práce na to jdeme v opačném gardu. Úřad nám připraví anonymizovaný seznam lidí, kteří hledají místo. Uvedou jen svou profesi a kvalifikaci. Na základě tohoto seznamu se ozvou firmy, které mohou přihlášeným lidem pracovní pozici nabídnout,“ přiblížil ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon.
Třeba Aleksieienko by tak na základě připravované databáze mohla najít místo na některé z veterinárních klinik na jihu Moravy. Podrobnosti si už domluví přímo s novým zaměstnavatelem, včetně velikosti úvazku nebo pracovní doby.
Podle mluvčí Kateřiny Beránkové se na úřad práce obrátily už více než čtyři stovky Ukrajinců aktuálně pobývajících na jihu Moravy. „Odhadem se v celé republice jedná o tisícovky lidí. Dá se ale reálně předpokládat, že tyto počty vzrostou,“ podotkla Beránková.
Ředitel hospodářské komory Absolon ujišťuje, že Ukrajince a Ukrajinky žádná z členských firem jako levnou pracovní sílu využívat nebude. „Vlnu z přelomu tisíciletí, kdy v nadsázce ukrajinský lékař kopal silnice, už máme za sebou. Teď najdou uplatnění v celém podnikatelském sektoru. A to takové, které jejich kvalifikaci odpovídá,“ slíbil.
Ostatně o tom, že lidé utíkající z vlasti mohou dostat místo odpovídající jejich dosavadní pracovní pozici, svědčí třeba nabídka Mendelovy univerzity v Brně. Ta s profesorem Volodymyrem Rodčenkem, prorektorem rozbombardované univerzity v Charkově, uzavírá pracovní smlouvu. „Věříme, že se k němu v nejbližších dnech připojí i doktorandi,“ doufá děkan provozně ekonomické fakulty Pavel Žufan.
Poptávka je po řidičích i v sociálních službách
Další volná místa hlásí třeba hustopečský podnik MOSS logistics, který poptává na čtyři desítky řidičů. „Z nejrůznějších firemních šetření vyplývá, že ukrajinští pracovníci jsou spolehliví, adaptabilní a rychle se naučí orientovat. Navíc – a je to štěstí v neštěstí – nezaměstnanost u nás takřka není a pracovníci tu opravdu chybí,“ doplnil Absolon.
Už tradičně se s nedostatkem „lidské síly“ potýkají sociální služby. Jak poukázala krajská radní pro sociální věci Jana Leitnerová (Piráti), v případě péče u lůžka není potřeba ani nadstavbové vzdělání, i když odbornost a znalost jazyka je samozřejmě výhodou.
„Už jsme začali pracovat na tom, aby lidé, kteří se k nám přistěhovali z jakékoli země, mohli v sociálních službách najít práci snadněji. Fungování služeb teď aktuálně ohroženo není, ale za deset patnáct let budou v pečujících profesích potřeba další stovky lidí,“ upozornila.
Volná místa hlásí také nemocnice v kraji, dlouhodobě chybí hlavně zdravotní sestry. Doplnění stavů ukrajinskými zdravotníky má však hned dva háčky. „Neprchají. Velká část z nich zůstala doma, pomáhají přímo v místech bojů,“ vysvětlila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
A ti, kteří o zaměstnání ve špitálech stojí, zase narážejí na zdlouhavý proces uznání kvalifikace. Ne vždy s sebou totiž mají všechny potřebné diplomy a potvrzení o praxi. „Vidím ale konstruktivní přístup. Třeba už jen to, jak jsou urychleny administrativní procedury na úřadu práce, mi dává velkou naději, že zaměstnávání uprchlíků poběží relativně hladce,“ uzavřel Absolon.
