Tunely jako případný úkryt před válkou? Stále se počítá s vedením horkovodu

Několik desítek let zůstávají bez využití brněnské tunely, vyražené kvůli vedení horkovodu z Dukovan do jihomoravské metropole. Než přijde doba, kdy začnou sloužit svému účelu, zkoumá radnice možnost jejich využití pro civilní obranu, pokud by nastal válečný stav.

O existenci horkovodních tunelů Holedná a Chochola mnozí Brňané ani nevědí. Tubusy označované někdy jako Bystrcký a Komínský zůstávají před jejich zraky tak trochu skryté. Přitom jsou prvními skutečnými stavebními zárodky už před lety uvažovaného horkovodu zásobujícího teplem z jaderné elektrárny Dukovany brněnské domácnosti.

Jeho myšlenku loni ve snaze zbavit se závislosti na ruském plynu oživili politici v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS).

Štola pod Kohoutovicemi

S délkou 4 160 metrů je nejdelším tunelem v Brně mimo kolektory. Uvnitř se nachází potrubí přivaděče pitné vody Vírského oblastního vodovodu.

Na tunely Holedná a Chochola zaměřili nedávno svou pozornost bystrčtí radní. Schválili totiž žádost na magistrát, aby prověřil možnosti jejich využití. Sice bez přesnějšího zadání, ale s jasným cílem prozkoumat je z hlediska vhodnosti pro civilní obranu při krizových situacích.

„Situace na Ukrajině může eskalovat během týdne, měsíce. A nejedná se jen o tento konflikt. Je proto dobré vědět, jaké možnosti různé stavby na našem území poskytují. To je asi bez diskuse. Při krizových situacích se mohou hodit na cokoli. Když je nepůjde takhle využít, alespoň díky pasportizaci budeme jako radnice vědět, co tady je a k čemu se to dá využít, protože to nevíme,“ vysvětluje starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl (ČSSD).

Prověření může ukázat, že jako kryty civilní obrany jsou tunely naprosto nevhodné. Nebo naopak se po úpravách dají využít třeba pro úkryt lidí či sklad v krizové době potřebných potravin. „Je lepší být připraven než překvapen,“ říká Kratochvíl k požadovanému prověření.

I kdyby ukázalo, že využití pro civilní obranu je možné, bylo by jen prozatímní, protože uvnitř se stále počítá s vedením horkovodu.

Tunel Holedná

Horkovodní tunel Holedná měří zhruba 1 040 metrů. Je vyražený pouze asi z desetiny. Vede skrz stejnojmenný kopec, z jižní strany začíná na horním konci Údolí oddechu. Do budoucna jím má vést horkovodní potrubí s teplem z Dukovan.

Tunel Chochola vede skrz skálu z bývalého kamenolomu na pomezí Bystrce a Komína, je kompletně vyražený v délce asi 270 metrů. Tunel Holedná se nachází ve stejnojmenném kopci, hotový je asi z desetiny, konkrétně jde zhruba o sto metrů.

„K jejich ražbě došlo koncem osmdesátých let minulého století. Práce byly ukončeny po zastavení přípravy horkovodu z Dukovan na přelomu osmdesátých a devadesátých let,“ informuje ředitel technického rozvoje a servisu Tepláren Brno Martin Šroubek. Právě tato městská firma je vlastníkem tubusů.

Už tehdy tedy tunely vznikaly se záměrem vybavit je potrubím pro napojení horkovodu zásobujícího Brňany teplem z jádra. Poté, co se práce na projektu před více než třiceti lety zastavily, zůstaly bez využití. A tento stav trvá dodnes.

Tunely nejsou ani nijak vystrojené, pouze staticky zajištěné a vstupy jsou zapečetěné, aby se do nich lidé nedostali.

„Nyní v nich chybí nutné vybavení pro zajištění krytu civilní obrany – elektřina, osvětlení nebo vzduchotechnika. Je tedy nejprve potřeba zvážit, zda by investice do těchto dočasných úprav byly efektivní, protože po spuštění horkovodu tunely mohou a budou sloužit jen pro tento účel,“ poukazuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Plánovaná trasa z Dukovan

Pokud horkovod vedoucí z Dukovan skutečně vznikne, budou oba tunely součástí jedné ze dvou páteřních tras dlouhých dohromady asi dvacet kilometrů. Po nich se teplo rozvede do různých částí Brna.

V případě Holedné a Chocholy jde o severní obchvat začínající v přečerpávací stanici Bosonohy. „Bude kopírovat starou dálnici až do Bystrce, kde zamíří oběma tunely. Mezi nimi překročí po potrubním mostě řeku Svratku. Za kopcem Chochola obejde Komín a tunelem pod Palackého vrchem se napojí na stávající horkovodní systém v Králově Poli,“ popisuje Šroubek.

Z Bosonoh povede i východní obchvat. Přes Starý Lískovec a Bohunice ke stávajícímu horkovodu ve Vídeňské ulici.

Tunel Chochola

Je dlouhý přibližně 270 metrů. Stavbaři ho už kompletně vyrazili. Nachází se ve skále pod Komínským vrchem, z jihu má východ na úpatí bývalého kamenolomu. Je součástí plánu pro vedení horkovodu směrem do Králova Pole.

Poslední odhady nákladů na vybudování horkovodu z Dukovan včetně přípojek pro brněnské odběratele tepla činí zhruba 19 miliard korun. Na kolik peněz vyjde potřebná úprava Holedné a Chocholy, není v tuhle chvíli jasné.

Jisté však je, že tunely neposlouží jako lákadlo pro turisty podobným způsobem, jakým se využívají kryty civilní ochrany vyražené v kopci pod hradem Špilberk a ve skále pod katedrálou Petrov. „Například v tunelu Chochola nic není. Je to jen díra vyvrtaná ve skále, ideální leda tak pro vedení trubek,“ tvrdí brněnský radní pro majetek Jiří Oliva (ČSSD).

Kudy teče voda z Víru

Stejně tak se běžní lidé nepodívají ani do vodovodní štoly pod Kohoutovicemi. I tato stavba vede skrz kopec Holedná. Spojuje Bystrc a Bosonohy a s délkou 4 160 metrů je nejdelším brněnským tunelem mimo kolektory. Uvnitř se nachází potrubí přivaděče Vírského oblastního vodovodu.

Pitnou vodu dodává na území Brna nejen pro Kohoutovice a Bosonohy, ale také Starý a Nový Lískovec, Bohunice či Přízřenice.

„Jižně od města zásobuje Modřice, Moutnice nebo Měnín,“ zmiňuje mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací (BVK) Renata Hermanová s tím, že voda z potrubí teče i do vodovodů jiných provozovatelů než BVK v dalších sedmnácti obcích. V souhrnu se jedná o dodávky minimálně pro vyšší desítky tisíc lidí.

Jiné využití štoly s potrubím fungujícím od roku 2002, třeba jako civilní kryt, není možné, protože jde o vodárenský objekt kritické infrastruktury.