Nejstarší rockový festival v Česku s více než třicetiletou historií, původně pořádaný, jak název napovídá, v Trutnově, si už podruhé osvojilo Brno.
„Undergroundový festival skvěle doplňuje hudební nabídku, která by v Brně jakožto ve městě hudby UNESCO měla být. Je to zase úplně něco jiného, pro jiné publikum, než byl například Pop Messe v Lužánkách,“ říká brněnský radní pro oblast kultury Marek Fišer (Piráti).
Místo konání je pro přestěhovaný TrutnOFF BrnoON jako stvořené. Zapomenutý areál v blízkosti parku Anthropos by pojal i desítky tisíc lidí, zároveň lahodí oku.
„On je ten areál opravdu kouzelný v tom, jak je členěný, je tady spousta zeleně, krásná dubová alej, řeka, přírodní amfiteátr, díky němuž je pěkně vidět na pódium. Komplex má zkrátka genius loci,“ popisuje zakladatel festivalu Martin Věchet.
Navíc tam má svou historii i undergroundová hudba. Už v roce 1983 se podle Věcheta Na Střelnici setkali mladí lidé poté, když v Žabčicích na Brněnsku zakázali oficiální festival. Policie je násilně rozehnala, pozatýkala, někdo šel dokonce po tomto zásahu do vězení.
Podobnou zkušenost má i Martin Věchet sám. První pokusy o uspořádání festivalu undergroundové hudby, které pořádal na svém pozemku nedaleko Trutnova, také předčasně ukončil zásah Veřejné bezpečnosti.
Už tehdy s Věchetem spolupracoval budoucí prezident Václav Havel a na festival v Trutnově potom moc rád chodil až do konce svého života. Pyšnil se dokonce titulem náčelníka festivalu.
Úvodní legální ročník se s velkou slávou odehrál hned první porevoluční léto a téměř bez přestávky se konal v Trutnově až do roku 2016. Loni se jeho novým domovem stalo právě Brno. Termín zůstává vždy podobný, připomíná totiž vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Jako všechny kulturní akce i TrutnOFF se letos potýká s koronavirovými omezeními. „Je to dost podobné jako v začátcích, když festival vznikal. Loni, když jsme v Brně dělali první rok, napětí se dalo krájet. Nikdo nevěděl, jaká nová omezení přijdou, jestli nám to na poslední chvíli nezakážou, podobně jako v těch osmdesátých letech,“ vzpomíná zakladatel Věchet.
Hudebníci na festivalu, který běžně navštěvovalo i 15 tisíc nadšenců, tak loni hráli pro pouhou tisícovku lidí. Letos už podmínky nejsou tak přísné, avšak fanoušci musejí oželet zahraniční kapely a počet návštěvníků je stále regulovaný.
„Jakékoliv akce se organizují špatně, ceníme si každého pořadatele, který je ochotný v této době něco uspořádat, protože to vůbec není jednoduché,“ uznává radní Fišer.
To potvrzuje i Věchet. Jak říká, koronavirus společnost zásadně proměnil. Lidé zpohodlněli, dodnes se bojí nákazy a dělí se na očkované a neočkované.
Visací zámek i Plastici
Ti, co na kulturu nezanevřeli, mohou pořídit celofestivalovou vstupenku za 1 300 korun. Na rozdíl od minulých let je však možné koupit i jednodenní vstupenky za 790 korun na dnešek a za 890 na sobotu nebo neděli. Obyvatelům obcí zasažených v červnu tornádem darují pořadatelé vstup zdarma.
Přesný časový harmonogram jednotlivých vystoupení není předem známý. Jisté je pouze to, že dnes se zájemci mohou těšit na noblesu Ondřeje Havelky & Melody Makers, punk kapely Visací zámek nebo na slovenskou skupinu Puding pani Elvisovej.
Hlavním bodem sobotního programu bude vystoupení kapel J. A. R. a Plastic People of the Universe. Michal Prokop se svým Framus Five odehraje nejslavnější hity, ale i singly z nového alba. V neděli se potom představí stejně jako každý rok Pražský výběr a další.
Pro fanoušky je přichystaný také bohatý nehudební program. Celý festival doprovodí open air bohoslužby, meditace, stejně tak debaty například s jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem (KDU-ČSL) nebo novináři.
