Poté, co jim obydlí před měsícem zničilo tornádo, se manželé z Lužic museli dočasně přestěhovat do bytu v nedalekém Hodoníně. Pustili se sice do oprav a svůj dům chtějí dostat do původního stavu, vrátit se do něj však už nehodlají.
„Manželku tornádo opravdu vystrašilo. Kdybychom šli zpět domů, pořád by jí to tam připomínalo, co se stalo. Byla i zraněná od střepů. Proto dům opravíme, následně prodáme a koupíme nemovitost jinde,“ oznamuje muž.
V postižené oblasti nechtějí bydlet ani někteří lidé, kteří zde pořízení domu nebo bytu teprve zvažovali. Bojí se totiž, že by se ničivý živel mohl objevit znovu.
„Uvažovali jsme o koupi domu v Hruškách, které jsou blízko Hodonína i Břeclavi. Ale co se stalo, nás znepokojuje. Jde sice o první takovou hroznou událost v této oblasti, ale na druhou stranu se mění klima a přírodních katastrof je stále více. Ještě si pořádně rozmyslíme, kde se budeme chtít usadit,“ sděluje Pavel z Hodonínska, který se nedávno oženil.
Obavy lidí pocítili už také realitní makléři. Aktuálně se prodávají domy například v Lužicích nebo sousedních Mikulčicích. Obě obce tornádo citelně zasáhlo, zničené zůstaly celé ulice.
„Volala mně jedna paní a hned se ptala, jestli je konkrétní dům v naší nabídce v části, kde řádilo tornádo. Spousta lidí se skutečně bojí. Přitom když jsem před tornádem zveřejnila inzerát na prodej domu v této oblasti, volala mně řada lidí. Právě Lužice jsou lukrativní místo, protože leží u Hodonína, domy tam jsou za normálních okolností dobře prodejné,“ přibližuje realitní makléřka Anna Plagová.
V okolí chybí kopec
Třeba na menší cihlový dům v Lužicích nyní marně hledá zájemce.
„Když se něco podobného stane, každý je vystrašený. To je pochopitelné. Stačí bouřka a lidé se bojí, jde o normální reakci. Časem ale snad pochopí, že šlo o ojedinělou věc,“ věří Plagová, která těsně před extrémním úkazem počasí prodávala nemovitosti i v Mikulčicích.
„Tři nové domy už nejsou. Vzalo je tornádo, a to ještě nebyly zkolaudované. Taky by si lidé mohli říct, kde to proboha koupili. Ale nikdy nemůžete vědět, kudy takový vír projde a kam se zatočí. V okolí Hodonína nenajdete pořádný kopec, který by této katastrofě zabránil. A kam se chcete stěhovat, do hor?“ přemítá makléřka.
Místní se nyní snaží svá obydlí v první řadě opravit, takže příliš mnoho domů na prodej ve zničených obcích zatím není. Někteří však zvažují, co dál.
Tornádo na Moravě
Sledovat další díly na iDNES.tvStejně jako Pavel, který musel nechat zdemolovat celé první patro rodinného domu. Do Lužic se přitom přestěhoval teprve nedávno, s manželkou totiž bydleli v bytě a chtěli domek. „Kdyby tornádo udeřilo později, asi bychom nepřežili. Leželi bychom v postelích a nestihli zareagovat. Manželka se do domu bojí vrátit. Má strach, že se situace bude opakovat,“ svěřuje se Pavel.
Případný prodej však komplikuje rovněž opatrnost zájemců o bydlení na Hodonínsku a Břeclavsku, kteří se zajímají také o to, jestli nabízený dům nebyl tornádem poškozen. Obávají se totiž, aby po koupi nenarazili na nečekané potíže.
„Jako první se lidé ptají, jestli se dům nachází v části, kudy tornádo prošlo. Mají spíš strach, jestli nedošlo k zásadnímu poničení objektu. Aktuálně prodávám dva domy v Lužicích a zájem mají především místní,“ prozrazuje další realitní makléřka Ivana Knapcová.
Ti, co čerpali dotaci na opravu rozbořených stavení, ji však nemohou použít na nové bydlení jinde. „Peníze ze sbírky Diecézní charity Brno jsou určeny na obnovu obydlí a odstraňování škod po tornádu,“ připomíná například Simona Císařová, která má na starosti PR charity. Stejně to mají i další organizace, které pořádaly sbírky a peníze postupně rozdávají.
Odborník: Tornád je pořád stejně
Podle meteorologů „realitní panika“ není namístě, protože neexistuje prokázaná souvislost výskytu tornád se změnou klimatu.
„Mohli bychom si říct, že se otepluje a tím pádem lze očekávat více tornád, ale tak to není. Tornáda tady byla vždycky, první zaznamenané z Prahy je dokonce z roku 1119. Dneska však u sebe každý nosí mobilní telefon, kterým to může natočit, a tím pádem se zdá, že zdánlivě neobvyklých povětrnostních jevů přibylo. Spíš se však dá předpokládat, že jich je pořád stejný počet,“ míní letecký meteorolog Petr Dvořák.
Podle něj je málo pravděpodobné i to, že by tornáda byla vlivem oteplování silnější.
„V historii byla zaznamenána i velmi silná tornáda třeba v Sovětském svazu na severu, kde je relativně chladné klima. Jsou silná tornáda, známá třeba z Chorvatska nebo z Balkánu, ze Španělska a z dalších regionů. Čili se dá spíš očekávat, že bude podobný počet tornád a jen čas od času některé z nich tak silné jako to na jižní Moravě,“ dodává meteorolog.
