Podle odborníků patřil k těm, kteří na konci 80. let stáli u zrodu nové éry ochrany přírody v Československu. Byl jedním z klíčových aktérů vzniku Chráněné krajinné oblasti Podyjí v roce 1979 a později také iniciátorem vyhlášení Národního parku Podyjí. Po jeho ustavení v roce 1991 se stal jeho prvním ředitelem a v čele stál přes 33 let až do konce roku 2024.
„V podstatě jsme začínali od píky, museli jsme se mnoho věcí naučit za pochodu,“ vzpomínal loni Rothröckl pro iDNES.cz.
Podle něj měli lidé v 90. letech k přírodě vřelejší vztah a společnost byla v dobrém smyslu „zelená“. „Všichni se v přírodě chovali přirozeně a vážili si jejích hodnot. Zato dnes se z chráněných území stávají atraktivní cíle velkého cestovního ruchu, kam často přichází ne dobře informovaný člověk. Pobyt tam pojímá často jako sportovní výkon, vytrácí se touha po zážitku, okouzlení sceneriemi, poznání a vzdělávání. Často proto říkám, že národní park není pouhá tělocvična v přírodě,“ líčil.
Dřív byla společnost zelená, teď mají lidé přírodu za tělocvičnu, říkal šéf NP Podyjí |
I proto považoval za správné režim v Podyjí zpřísnit. „V zahraničí je běžné, že do určitých oblastí v národních parcích pouštějí na den omezené množství lidí. To by byl za mě dobrý kompromis. Každý národní park v sobě navíc má místa, kam by člověk vstupovat vůbec neměl. Je ale strašně důležité umět to lidem vysvětlovat a obhajovat často nepopulární opatření,“ popisoval.
Podyjí chránil erudicí i hlubokým vztahem
Na Rothröckla na síti X zavzpomínal bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Zpráva o úmrtí Tomáše Rothröckla mě zasáhla. Byl výjimečnou osobností ochrany přírody. Stál u zrodu Národního parku Podyjí a desítky let mu dával směr, hodnoty a respekt doma i v Evropě. Děkuji za spolupráci a za vše, co pro českou přírodu vykonal. Čest jeho památce,“ uvedl Hladík.
Kolegové na Rothröcklovi vedle odbornosti oceňovali také jeho vystupování, z nějž vyzařovala skromnost a pokora.
Ochrana parku Podyjí odvrátila katastrofu. Hrozilo jeho zatopení |
„Jeho výjimečnost nespočívala jen v tom, že přírodě a péči o ni rozuměl. Chápal vývoj v čase a vnímal ho v kontextu společenských změn. Dokázal strategicky domýšlet, proč se věci dějí, co nás čeká a jak se na to musíme připravit. Takových lidí, kteří ‚vidí za roh‘ a neuhýbají před realitou, nebude nikdy dost,“ sdělil prezident Federace EUROPARC Michael Hošek.
„Byl to vizionář, který si za svými cíli uměl jít. Národní park Podyjí je toho jasným důkazem – o jeho dnešní podobu a krásu se zasloužil nezměrně. Podyjí pro něj nebylo jen projektem, byl to domov a krajina, kterou chránil nejen odbornou erudicí, ale i hlubokým osobním vztahem,“ ocenil Hošek.
Miloval poslech jelenů v říji
Ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený vzpomíná, že se Rothröckl rád toulal právě Šumavou.
„Nikdy nezapomenu, jak jsme při jedné takové návštěvě jeli autem z Vimperka na Kvildu, Knížecí Pláně, Strážný a dál. A právě někde u Strážného pronesl: Čoveče, za tu dobu, co jedeme po tom vašem parku, bych z toho našeho byl už dávno ve Vídni,“ zmínil Hubený. „Velmi často porovnával svůj národní park s tím naším. Podyjí i Šumava byly vyhlášeny ve stejný rok a ve stejný den a Tomáš k tomu rád dodával, že Podyjí je menší sestra Šumavy,“ doplnil.
Nový stavební zákon vnáší chaos do ochrany přírody, tříští kompetence |
Za své působení získal Rothröckl v roce 2025 Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku.
„Tomáš miloval naše jeleny a jejich říji. Čas od času si dopřál pár nocí v nějakém zapadlém srubu, aby byl tomuto fantastickému podzimnímu divadlu co nejblíž. Jako klidná síla ochrany přírody pro mě představoval nedostižný vzor. V Tomášově osobě se kloubilo to nejlepší z romantizujícího konzervátorství i nejmodernějších metod správy chráněných území. To vše bylo postaveno na hlubokých znalostech a zkušenostech a rámováno neokázalou vytrvalostí a zásadovostí,“ vyzdvihl ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
