„Zkrátka už nejsem nejmladší. Bude mi sedmdesát let, jsem vlastně pracující důchodce. Ale alespoň zůstávám na částečný úvazek, takže s Podyjím jsem dál spojený,“ usmívá se Rothröckl.
Plánujete si užívat důchod v národním parku, který jste vybudoval?
Je to dílo nejen mé, ale i mých spolupracovníků, každopádně s územím a jeho ochranou jsem opravdu hodně spjatý. Teď chci spíš tak „vyklusávat“, jak říká můj kolega, ale zároveň být i k něčemu platný. A opravdu se těším, že se ve svém mimopracovním čase častěji projdu přírodou.
V zahraničí je běžné, že do určitých oblastí v národních parcích pouštějí na den omezené množství lidí. To by byl za mě dobrý kompromis. Každý národní park v sobě navíc má místa, kam by člověk vstupovat vůbec neměl.
