Ředitel jihomoravské pobočky Hospodářské komory Tomáš Psota

Ředitel jihomoravské pobočky Hospodářské komory Tomáš Psota | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Hospodářský expert: Kličkování vlády vůči živnostníkům je nedůstojné

  • 42
Vládní opatření kvůli epidemii koronaviru narušila mnoha živnostníkům i firmám podnikání. Přesto může současná situace podle ředitele jihomoravské pobočky hospodářské komory Tomáše Psoty udělat ekonomiku víc konkurenceschopnou. Zvlášť na jižní Moravě.

„Přítomnost řady technologických firem, ale i center sdílených služeb, které podle mých informací jedou na plné obrátky, i když jsou v režimu home office, se ukáže nakonec jako naprosto klíčová,“ soudí Tomáš Psota.

Jak se umí firmy v Jihomoravském kraji přizpůsobit aktuální situaci způsobené koronavirem? Má na to vliv i to, že je spousta z nich spojená s vědou, vývojem a inovacemi?
Jednoznačně má. Míra inovativnosti jihomoravských firem je na tak vysoké úrovni, že mnoho z nich vyjde z této situace výrazně silnější. Osobně mám největší radost z toho, jak se mnoho z nich začalo zapojovat do dobrovolnické činnosti, kdy vyrábí štíty, šijí roušky nebo přinesly nejrůznější aplikace, a pomáhají tak s ochranou lidí v první linii.

Může koronavirová krize přispět i ke vzniku nových podniků?
V současnosti je extrémní tlak na digitalizaci a automatizaci procesů, což v mnoha oborech jistě povede ke vzniku velkého množství firem. Teď je tak ideální čas na to, aby se téma Průmyslu 4.0, tedy automatizace a digitalizace, přestalo jen diskutovat, ale aby se ve velkém aplikovalo napříč ekonomikou. Může to posunout nejen naši ekonomiku, ale i školství a veřejnou správu. Změna nastane i u těch podniků, kde se proces digitalizace dosud odkládal.

Bude tak přechod na Průmysl 4.0 rychlejší, než se čekalo?
Bezpochyby, může to být navíc impulz pro růst konkurenceschopnosti celé české ekonomiky.

Půjde to ale i u státní správy? Chytrá karanténa ani po dvou týdnech na jihu Moravy prakticky nefungovala.
Musíme se v tom skutečně posunout dál, jasně se na tomto případě ukazuje, jak stát není zvyklý na digitalizaci. U pracovníků hygieny je potřeba nové technologie vynucovat. Člověk by měl mít také možnost si co nejvíc věcí vyřídit z domu a nechodit na úřad. A ne aby se stály fronty na přepis auta, jak se to děje za současných opatření.

Liší se v něčem podnikatelský sektor na jižní Moravě od ostatních regionů?
Především máme velkou výhodu, že zde nemáme tolik firem zaměřených na dodávky pro automobilový průmysl. Zastavení výroby v tomto segmentu bude pro českou ekonomiku velmi bolestivé a v tuto chvíli ještě ani nevíme, jak dlouho bude trvat a jaké to bude mít celkové dopady.

Hyundai už se ale třeba rozjel.
To sice ano, ale firmy nedodávají jen pro automobily na českém území. Musíme věřit, že se vše co nejdříve vrátí k normálu. Bude důležité pro každou firmu, aby se co nejdřív vrátila k běžnému chodu, aby jí dramaticky neklesla poptávka.

Na koho přiškrcená ekonomika na jihu Moravy nejvíc doléhá, pokud odhlédneme od živnostníků a stravovacích či dalších služeb, které musely zavřít své provozy?
Nejvíce si myslím, že budou mít problém ti, co mají rozjednané zakázky v zahraničí. Pokud řeší mezinárodní obchod, není možné, aby ve chvíli, kdy někam doletí, byli čtrnáct dní v karanténě a pak přeletěli někam a byli zas v karanténě. Zamrzají rovněž některé dodavatelskoodběratelské řetězce, například ve zmíněném sektoru automotive, nebo také textilní průmysl u společností typu Nové Mosilany.

Překvapuje mě, že nepřešli třeba na šití roušek jako jiní.
To je spíš otázka na ně, ale když to vezmete z pohledu vrcholného managementu majitele v Itálii, mají dané postupy. Takto rychle mění zaměření spíš malé firmy, kde se dokážou rychle rozhodnout. Jim by to museli z Itálie přikázat, ale Italové teď mají dost starostí sami se sebou.

Měly by na současnou situaci nějak zareagovat kraj či město Brno a podpořit podnikání?
Už probíhají nějaké debaty, jak ekonomiku podpořit. Je potřeba velmi pečlivě zvažovat, kolik prostředků je do toho vhodné investovat, na co přesně a jakou formou, aby to mělo co největší efekt. Do konce dubna bychom chtěli mít základní obrysy.

Co bude nejdůležitější, aby podniky přežily toto období? Zaniknou některé?
Určitě dojde k zániku firem, které měly problémy i přes příznivou situaci před touto krizí, respektive ke konsolidaci a fúzím. Co vím, některé hotely v regionu byly i přes konjunkturu zadlužené a měly špatné hospodářské výsledky. Je tak logické, že ve chvíli, kdy přijde taková situace, trh se od těchto neúspěšných byznysů očistí.

Nedávno kupříkladu zavřel legendární brněnský hotel Slavia.
Vím o tom, měl jsem informaci, že tam jsou také nějaké problémy. Nedovedu si však představit, že by byl dlouhodobě uzavřený, spíš je to o hledání nového byznys modelu. Musí to teď někdo nově uchopit. Pokud dá stát jasná pravidla, neměl by být problém pro mnoho menších obchodů a provozoven otevřít hned. Co teď potřebujeme nejméně, je chaos. Co naopak potřebujeme nejvíce, je vize a naděje, že se brzy vrátíme do původních kolejí.

Je zde tedy chaos, nebo vize?
Mám dojem, že je zde spíš chaos. Není možné, aby ministr průmyslu Havlíček tři dny dopředu oznámil, že se otevřou hobbymarkety, jak se stalo před Velikonocemi. Ty obchody se na to musí připravit. A proč to byly jen tyto obchody, a ne další? Stalo se to, že se do nich všichni nahrnuli a že byly přeplněné.

V úterý vláda po řadě apelů oznámila harmonogram rozvolňování opatření. Je to dobře, i když se vše může ještě měnit?
Rozhodně je to dobře, ale jak říkáte, je potřeba pamatovat na to, že to nemusí být finální. Vláda také nesdělila, jak podniky do té doby, než otevřou, přežijí a co udělá pro to, aby nezkrachovaly. Program podpor nazvaný Antivirus nepokryje veškeré náklady. Například firmy, které mají provozovny pouze v nákupních centrech, mohou mít velké problémy.

Ministryně financí nedávno prohlásila, že stát nemůže nahrazovat firmám veškeré ušlé tržby. Co na to říkáte?
Kdybychom měli vyrovnané rozpočty a nerozpouštěli rezervy, nemuseli bychom teď být svědky neuvěřitelného kličkování s cílem vydat z rozpočtu na pomoc zaměstnavatelům a živnostníkům co možná nejméně peněz. Je to nedůstojné.

Jak jste vnímal původní návrh na příspěvek pro živnostníky, který byl určen jen pro některé?
To je to, co nazývám kličkováním. Snahou vlády je na tom ušetřit, co nejvíc to jde, vidíme to dnes a denně. U mnoha živnostníků to navíc nepokryje náklady, které mají. Podpora by měla nákladům odpovídat. Stát o nich má přitom přehled, když živnostník každý rok musí podat daňové přiznání.

Jak se podle vás promění struktura ekonomiky na jižní Moravě, až krize kolem koronaviru pomine? Nečeká nás hlubší a delší krize?
Snažím se být optimistický. Pevně věřím, že vzhledem k bezprecedentní podpoře vlád napříč celou globální ekonomikou zažijeme pouze krátkodobý propad. Pevně věřím, že si velmi často můžeme v rámci regionu pomoci navzájem. Odpuštěním nájmu, odpuštěním části dluhu, zapůjčením zaměstnanců, pomocí s obchodními kontakty nebo pomocí s výzkumem. Kdy jindy bychom si měli vyjít vstříc než teď, kdy jsme v tom všichni společně.