Úterý 22. září 2020, svátek má Darina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 22. září 2020 Darina

Roušky vyrobíme na českých strojích, ale v Německu, říká šéf Hartmann-Rico

  5:54
Před třiceti lety se ve Veverské Bítýšce u Brněnské přehrady vyráběly obvazy a dámská hygiena. V roce 1991 se tehdejší podnik Rico spojil s německým velikánem Hartmann, což odstartovalo razantní růst. Firma vyrábí také roušky, letos tolik žádané kvůli epidemii koronaviru. Jenže ne v Česku.

Tomáš Groh působí v Hartmann-Rico víc než dvacet let. Začínal jako praktikant při studiu na Masarykově univerzitě a propracoval se až k dnešní pozici výkonného ředitele pro Českou republiku a Slovensko. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Máme závody i v Havlíčkově Brodě, Zastávce u Brna a ve Chvalkovicích. Zaměstnanců je o stovky víc než na začátku, v současnosti asi 1 600,“ přibližuje výkonný ředitel pro Česko a Slovensko Tomáš Groh. 

V těchto dvou zemích se spotřebuje zhruba 7 až 8 procent toho, co zde společnost vyrobí. „Zbytek jde na německé, francouzské a švýcarské trhy,“ sděluje Groh.

Vyrábíte i v minulých měsících tolik potřebné roušky. Pocítila vaše firma větší poptávku?
Poptávka není jenom po rouškách, ale i po operačním oblečení a dezinfekci, jenže v našem portfoliu představují tyto produkty asi jen pět procent. Roušky jako takové jsme v České republice nevyráběli, ale dováželi. Znamenalo to pro nás zvýšenou snahu z hlediska vyhledávání a nákupu. Podobně jako vláda sháněla roušky, tak jsme je sháněli i my. V první fázi šlo jen o to, získat je, ve druhé už šlo o to, koupit je dobře.

Zvládali jste uspokojit zájem, když se z ústenek stalo nedostatkové zboží?
Tu dramatickou poptávku jsme schopní pokrýt nebyli. Zásobovali jsme naše stálé zákazníky tak, jak jsme měli nasmlouváno. A možná mírně navíc, ale nemohli jsme jim dávat takové množství, které poptávali nad rámec. Hlavní zájem jsme měli na tom, abychom zajistili ochranné prostředky na operační výkony, aby se v nemocnicích nezastavila operativa.

Museli jste někoho z klientů odmítnout?
Ano – ve chvíli, kdy my jsme neměli zboží fyzicky v ruce. Museli jsme posouvat dodávky o nějakou dobu. Seděli jsme, manuálně jsme rozdělovali, kam co dáme. Někdy ta rozhodování nebyla jednoduchá. Ale poprali jsme se s tím. Doufám, že si díky covidu víc lidí uvědomilo, že společnosti fungují globálně. My jsme se setkali se zákazem vývozu z Německa do jiných zemí, Česko zakázalo vývoz dezinfekcí na Slovensko. To jsou opatření, která by dnes neměla mít v Evropě místo. Minimálně pokud se bavíme o Evropské unii.

Na přelomu března a dubna jste uvedli, že firma bude zavádět nové výrobní linky pro roušky. Mluvilo se o dvou linkách v Česku, které zajistí výrobu 2,5 milionu respirátorů a ústenek za měsíc. Jak jste s přípravou daleko?
Zvažoval se buď závod v Havlíčkově Brodě, nebo Veverské Bítýšce, kolegové ve výrobě připravili celý projekt na výrobu roušek. Dokonce jsme nasmlouvali českou společnost na dodání strojů. Jenže různé vlády dávaly různé ekonomické pobídky, a německá vláda nabídla zafinancování technologií. To znamená, že Hartmann bude vyrábět roušky na českých strojích, které ovšem budou stát v Německu.

Co když Německo opět vydá zákaz vývozu roušek a dalšího materiálu? Znamená to, že se roušky k českým zákazníkům zase nedostanou?
Již v průběhu krize jsme tuto situaci řešili a jednotlivé země začínaly chápat, že dnes jsou logistické a materiálové toky řešeny globálně. Nepředpokládám, že v Evropské unii k podobné situaci opět dojde. Na trzích s ochrannými zdravotnickými prostředky i nadále čelíme výzvám, neboť poptávka zůstává volatilní (nestálá) v závislosti na globálním výskytu infekce. A právě díky posílení výroby v Evropě budeme schopni lépe reagovat na poptávku, které zde čelíme. Investice byly rovněž vynaloženy na zvýšení rezervních zásob a zajištění kvality.

Připravujete se na příchod další velké vlny pandemie?
Epidemiologicky to můžeme nazvat vlnou, ale z hlediska potřeby produktů a vůbec poptávky bych vlny nevnímal. Vnímám zvýšenou poptávku, která ale už dnes dokáže být uspokojena firmami, jež se připravily. Problémem je cena, zvlášť za rukavice a pláště je vysoká, protože ty se dováží z Asie. A částečně i za ústenky.

Zvedá se znovu zájem o nějaké konkrétní zboží?
Spotřebitelské chování se samozřejmě mění, a to především u laické veřejnosti. To, co nám říkali rodiče, platí pořád. Myjte si nebo dezinfikujte ruce. Lidé tomu už dnes jdou naproti. Čekáme, že se zvedne poptávka po dezinfekcích na ruce, rozhodovat bude kvalita. Nečekám, že druhá vlna způsobí krizi nebo nedostatek roušek a dalších produktů.

Zmizely už problémy s konkurencí, která prodávala vlastní výrobky s názvem těch vašich?
Stále to řešíme. Nejde a nikdy nám nešlo o to, abychom na covidu vydělali peníze, ale mrzí mě a štve, když někdo participuje na vybudované historii. Stále narážíme na fejkové produkty. V době největší krize jsme chápali, když nedostatkovou dezinfekci někdo dával do našich stojanů. To bylo něco jiného, šlo o vyřešení problému. Někde to ale ještě teď přetrvává. Vrátili jsme se do normálu a já očekávám, že se k normálu vrátí i určité praktiky.

Za poslední dva roky vaše firma proinvestovala asi 400 milionů korun. Do čeho?
Investovali jsme do výrobních linek, které slouží k automatizaci výroby, abychom vykompenzovali nárůst mezd produktivitou. Neinvestovalo se jen do strojů, ale i do budov a prostředí ve výrobách.

Zaměřujete se na výrobu zdravotnických setů na zakázku. Nedávno jste modernizovali technologie. O co šlo?
Vyrábíme zakázkové sety pro konkrétní nemocnici, která je má na určité výkony. Je tam obrovské množství variant, všechno je na míru. Abychom zlepšili, zrychlili a zmenšili výrobní dávku, tak došlo k digitalizaci úplného začátku výroby, říká se tomu specifikace produktu. Ta řídí následný výrobní proces.

Digitalizací se ale zabýváte i externě...
Jedno z našich velkých témat je efektivita operačních sálů. Tak jako digitalizujeme procesy ve výrobě, pomáháme nastavovat procesy v nemocnicích. Jde nám o to, aby dokázaly lépe plánovat své operace a omezily neefektivní kroky. Také využíváme velká data a umělou inteligenci na identifikaci pacientů s konkrétní infekcí. K tomu umíme dodat vhodné produkty, třeba zákrokové sety na ambulance nebo operační výkony. Sníží se tak výskyt nemocničních nákaz.

Jak jsou na tom z hlediska kvality české nemocnice vůči těm evropským?
České zdravotnictví určitě patří mezi ta lepší v Evropě. Nedá se srovnávat se Švýcarskem nebo Nizozemím, ale jsme třeba před Velkou Británií nebo řadou vyspělých zemí, do kterých byste to neřekla. Máme jednu z největších a nejlepších dostupností zdravotní péče pro obyvatele. Samozřejmě se stále můžeme inspirovat, a to od různých zemí. Poptávka a potřeba zdravotní péče porostou. Nikdo nemůže očekávat, že do zdravotnictví by mělo jít méně peněz. Snažíme se přispět k tomu, aby u nás za stejné množství peněz vyléčil systém zdravotnictví více pacientů. Nejde to jenom přes prodej produktů, musíme propojovat technologie s produkty a službami do ucelených řešení.

Velkým tématem se díky koronakrizi stala telemedicína, k níž chcete také přispět. Jak?
Základem telemedicíny je, že prostřednictvím online komunikace dokáže lékař na základě naměřených hodnot poradit pacientovi, případně určit jeho diagnózu. Například při onemocnění srdce lékař na dálku dokáže sledovat hodnoty a určit, jak vážný stav nastal. Nejde rozhodně o to, aby moderní vymoženosti nahrazovaly lékaře. Mají jim pomáhat, zefektivňovat jejich práci a nahrazovat domácí neodbornou diagnostiku přes internet. Pouze lékař totiž může podat erudovanou radu. My jsme podpořili virtuální čekárny nebo jsme zavedli Hartmann home, což je dovážková služba zboží domů.

Lékaři v Česku ovšem stárnou a u starších lidí obecně často chybí ochota učit se novým věcem. Nebude to překážka?
Ano, zdravotnictví je konzervativní segment, ale covid přinesl zrychlení. Věci, které dříve trvaly roky, byly najednou možné v rámci týdnů, a to včetně legislativní podpory. Jsou země, které telemedicínu zprovoznily velmi rychle. Obvykle se takové diskuse vedou dlouhé roky. Já bych nerozlišoval na starší nebo mladší lékaře, vždy je to o uvědomění si přidané hodnoty. A je pak na každém, jestli chce, nebo nechce s moderními technologiemi pracovat.

  • Nejčtenější

„Znojemské“ okurky jsou letos i z Turecka, lidé si stěžují na chuť bláta

Čekali byste, že nakládané okurky prodávané pod tradiční značkou Znojmia jsou vypěstované na jižní Moravě? Ale kdeže....

K trase „Hitlerovy“ dálnice u Kuřimi dostal úřad tisíce námitek od robotů

O „Hitlerovu“ dálnici poblíž Kuřimi se bude znovu bojovat před soudem. Odpůrci trasy R43, kterou ve čtvrtek schválí...

Přestaňte děsit lidi, jinak návaly u testů neskončí, apeluje epidemioložka

Hygienici na jižní Moravě nestíhají trasovat kontakty nakažených koronavirem, chtějí změnit systém. Testovat se chce...

Kamarád z žertu vyměnil značku u auta, řidiče kvůli tomu chytili podnapilého

Kamarádův žert asi příliš nepobavil řidiče, který v sobotu projížděl Brnem. Netušil, že má na autě každou registrační...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Banditu“ s mačetou v lese zkrotili policisté taserem, teď je v kómatu

Premium Luděk Hrubý, někdejší šéf brněnské chuligánské skupiny Johny Kentus Gang a aktér několika kauz, leží po zásahu...

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

  • Další z rubriky

Zemřela poslední brněnská žena, která přežila holokaust. Napsala o něm knihu

Týden před svými devadesátinami zemřela v sobotu večer v Brně Erika Bezdíčková, rozená Kellermannová. Byla poslední...

Přinesu novou energii, která na kraji chybí, říká jihomoravský lídr Pirátů

Ještě donedávna si Lukáš Dubec užíval jen předsednictví Pirátů na Znojemsku a kontroloval tok peněz ve finančním výboru...

Chcete bydlet na brněnském výstavišti? K mání je vilka i divadlo

Premium Veletrhy Brno, jejichž finanční kondici tvrdě postihla epidemie koronaviru, začínají prodávat majetek. K mání je...

V nemocnicích zase hrozí odklad operací, upozorňuje covidový koordinátor

Premium Nemocnice plní pacienti s koronavirem. Druhá půle září přinese další tlak na lůžka. „Musíme se připravit na krizový...

Vyzkoušeli jsme eRoušku 2. Podívejte se, jak může pomoci i vám

Největší nadějí na zpomalení šíření covidu-19, která navíc nikomu nezkomplikuje život, je malá aplikace pro chytré...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Benešová: Nečekala jsem, že synova svatba bude tak emocionálně náročná

Závěr prázdnin byl pro Lucii Benešovou ve znamení svatebních příprav. K oltáři dovedla svého nejstaršího syna Luciána,...

Jeho prsty byly najednou ve mně, obvinila fotografa ze zneužití Ratajkowski

Emily Ratajkowski (29) zveřejnila obsáhlou esej, ve které obvinila fotografa Jonathana Ledera ze sexuálního zneužití....

Nová data ukázala alarmující poměr pozitivních testů. Už je nad 20 %

Epidemie koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Napovídá tomu ukazatel, který měří poměr pozitivních testů oproti všem...