Na svém pozemku u Vranovic na Brněnsku letos na jaře vysadil vinohrad. Luboš Mrkvica do něj investoval zhruba milion korun a plánoval, jak bude v příštích letech sklízet hrozny. To však ještě netušil, že na vedlejším pozemku chce firma Agro Klimus otevřít lom a těžit v něm štěrkopísek.
„Jáma vznikne hned vedle vinohradu a odebere mu všechnu vodu. To ho můžu rovnou zrušit,“ lamentuje Mrkvica, který je ve Vranovicích zastupitelem za ODS.
Obavy kvůli chystané těžbě rozhodně nemá jako jediný. Radnice a místní iniciativa v posledních týdnech spustily velkou podpisovou akci mezi obyvateli. Jejím prostřednictvím i mimo ni vyjádřilo nesouhlas přes 1 500 lidí, a to nejen místních. Lhůta pro podání stanovisek k záměru skončila ve čtvrtek.
Úředníci projekt momentálně posuzují z hlediska vlivu na životní prostředí. Obyvatelé žádají důkladné prověření, aby záměr prošel procesem takzvané velké EIA.
Lom chce zdvojnásobit rozlohu, náklaďáky z něj obtěžují okolí už teď |
Podle jednatele Romana Klimuse hospodaří firma na místě 30 let, kvůli suchu jí však dramaticky klesá výnos zemědělské produkce a poohlíží se tedy po jiných možnostech výdělku.
„U vlastního majetku se snažíme zvyšovat či vytvářet jeho přidanou hodnotu. Oblast je historicky bohatá na ložiska písku a štěrkopísku, jsou zde dvě další fungující pískovny. Proto jsme si nechali udělat sondy a rozbory. Výsledky jsme vyhodnotili tak, že se pokusíme získat potřebná povolení,“ popisuje Klimus.
Těžba má začít nejdřív v roce 2025 a trvat deset let, firma předpokládá roční objem 50 tisíc tun písku. Lom plánuje postupně zavést odpadem, který nemá nebezpečné vlastnosti, a na těžbu chce navázat rekultivací lokality, konkrétně vysazením vinice.
Vítr fouká k obci
Obyvatelé se bojí razantně zvýšené dopravy kvůli nákladním vozům, hluku a prachu či nepříznivého dopadu na životní prostředí. „Od pískovny je to k nejbližší zástavbě asi kilometr vzdušnou čarou. Navíc vítr odsud většinou fouká směrem k obci, takže bude problém s prašností a také hlučností,“ upozorňuje Mrkvica.
Investor podle svých slov záměr už víc než pětkrát redukoval, aby snížil objem i intenzitu těžby. „Roční objem 50 tisíc tun písku znamená při 250 pracovních dnech a nosnosti 25 tun osm nákladních aut denně. Z pohledu hlučnosti, prašnosti ani jiných ukazatelů nepřekračujeme povolené hodnoty, v opačném případě by krajský úřad žádost vůbec nepustil tak daleko,“ tvrdí Klimus.
Pozdvižení ovšem vyvolala také v záměru uváděná trasa pro těžké vozy. Ty mají částečně jezdit po vytížené cyklostezce spojující Brno s Vídní, již v sezoně využívají tisíce kolařů i pejskaři či chodci. „Nedovedu si představit, jak se cyklisté na úzké cestě vyhýbají nákladním vozům,“ uvádí na Facebooku Martina Furchová.
Obce brojící proti těžbě štěrkopísku uspěly, soud zrušil dobývací prostor |
Firma ujišťuje, že stezku nákladní auta nevyužijí. Dopravu podle Klimuse nasměruje výhradně na silnici mezi Vranovicemi a Přibicemi a dál pak na dálnici k Pohořelicím.
Plán však může narazit na odmítavý postoj vedení Vranovic. „Upozornili jsme krajský úřad, že neumožníme využívat místní silnice, polní cesty a část území stezky pro zamýšlenou přepravu štěrkopísku z pískovny a provádění návozu odpadu do lokality, kde by měla vzniknout,“ oznamuje starostka Šárka Novotná (nez.).
Do věci se vložil i krajský radní Vladimír Šmerda (ODS), který projekt řešil s vedoucím úředníků. Upozornil ho, že lom nemá dopravní napojení, protože k němu nevede klasická silnice. „Ani malé dítě by nenapadlo umístit pískovnu někam, kde není výjezd. Je to naprostý nesmysl,“ říká bývalý letitý starosta Žabčic. Přiznává ovšem, že jako krajský politik nemůže záležitost ovlivnit.
Štěrkopísek dochází
Právě sousední Žabčice i Přibice záměr také odmítají. I kvůli tomu, že na jejich územích už podobné pískovny jsou, stejně jako v nedalekých Pohořelicích či Hrušovanech u Brna. Niva řeky Svratky na jih od Brna je totiž bohatá na sedimenty.
Po štěrkopísku je velká poptávka ve stavebnictví, je nezbytný pro budování obytných domů, silnic či mostů. Odborníci upozorňují, že v posledních 30 letech se otevírá minimum nových lomů, zatímco staré se dotěžují. Může tak dojít k lokálnímu nedostatku suroviny. „Vzhledem k tomu, že se po roce 2035 většina pískoven dostane na hranu svých zásob, je z pohledu národní koncepce nutné myslet v této perspektivě,“ poukazuje Klimus.
Štěrkopísková bitva se řadu let odehrává na Hodonínsku, kde chce investor těžit u Moravského Písku. Jeho záměr však naráží na vytrvalý odpor obcí, obyvatel i kraje. Obávají se znečištění zdroje pitné vody pro víc než 100 tisíc lidí.
