Důvodů mívají hned několik. Nejčastěji je to ruch, prach či zvýšený provoz nákladních aut, jindy možné ohrožení životního prostředí, znečištění přírodních zdrojů či zničení krajiny.
S podobnými obavami se nyní potýká hned několik obcí, ministerstvo průmyslu a obchodu totiž navrhlo lokality, které by se měly stát ložisky kamene nebo štěrkopísku strategického významu. To umožní zrychlit povolovací proces těžby. Mezi dotčenými jsou i čtyři jihomoravské obce: Olbramovice, Dolní Kounice, Lhota Rapotina a Opatovice.
Lom chce zdvojnásobit rozlohu, náklaďáky z něj obtěžují okolí už teď |
V případě, že vláda návrh nařízení schválí, ve všech čtyřech se vytipované lokality stanou strategickými ložisky kamene. Nikde ale radost nemají, návrh s nimi totiž nikdo neprojednal.
„Takový přístup státu a ministerstva se nám nelíbí, nebylo to transparentní a férové. Pro nás je to důležité třeba kvůli územnímu plánování,“ říká starosta Olbramovic na Znojemsku Roman Hybler (nez.). Těžba zde probíhá už řadu let a novinka by umožnila další rozšíření. „Samotný návrh problémem není, obyvatelé tu jsou na těžbu zvyklí, možná jsme na to i trochu pyšní. Problémem je ten přístup,“ podotýká Hybler.
Znemožnění růstu
V Opatovicích na Brněnsku byli překvapeni ještě více. „My jsme ani netušili, že máme ložiska kamene natolik významná, aby o ně ministerstvo mělo zájem,“ sděluje místostarostka Martina Tinzlová (nez.).
Referendum přiblížení těžby kamene k obci nestoplo, pro firmu nebylo závazné |
O návrhu se dozvěděli z e-mailu od jiné obce. Jako problém vnímají také to, že lokalita nového kamenolomu by měla být na jediném možném místě, kam se může obec rozšiřovat. „Ze zbývajících stran jsme omezeni záplavovou zónou, a když kamenolom vznikne, znemožní to další růst obce,“ upozorňuje místostarostka.
Také Lhota Rapotina na Blanensku není spokojena – jak s přístupem ministerstva, tak s vidinou další těžby. S lomem už mají stejně jako v Olbramovicích zkušenosti, na rozdíl od nich ale spíše špatné.
„Já chápu potřebu kamene, ale vadí mi, že největší zisk z těžby má stát a těžařská společnost, zatímco nám to škodí. My sice dostáváme nějaké peníze, ale to jsou jen nižší statisíce. Loni to nebylo ani těch sto tisíc. A to mi určitě nepokryje poškozenou infrastrukturu,“ podotýká starosta Michal Sedlák (ODS).
Ano za milion ročně. Těžba kamene poškodí přírodu, obci se však vyplatí |
Stěžuje si na rozbité chodníky, silnice nebo kanalizaci pod nimi, protože obcí denně projíždí desítky nákladních aut s kamením. „Při ročním rozpočtu šest milionů korun se to těžko opravuje. Byli bychom pro, aby stát škody pomohl zaplatit,“ oznamuje. Kromě toho poukazuje na tolik obávanou prašnost, hluk nebo sníženou bezpečnost.
Pokud nebude materiál, stavby se prodraží
Ve Lhotě proto sepsali otevřený dopis, ve kterém se proti návrhu ohradili. Podle starosty Sedláka je to ale vše, co mohou udělat. „Jedná se totiž o meziresortní řízení, kde si návrh schvalují ministerstva a státní správa mezi sebou. Nikdo nepočítal s tím, že by se dotčené obce měly vyjadřovat,“ vysvětluje.
Za zájmy obcí se postavil alespoň Svaz měst a obcí a také Sdružení místních samospráv, které s ministerstvem jednají. „Je naší povinností zajistit, aby hlas starostek a starostů byl slyšet a aby se s dopady na území samospráv počítalo,“ uvádí předseda Svazu měst a obcí František Lukl (STAN).
Není kámen na štěrk, nebudou nové silnice. Hrozí, že materiál brzy dojde |
Ministerstvo však upozorňuje, že status strategického ložiska neznamená automatickou těžbu. „Pokud by k takovému záměru došlo, obce zůstávají účastníkem řízení a Český báňský úřad posuzuje jejich vyjádření k žádosti o těžbu a veškeré další podklady,“ ubezpečuje mluvčí Marek Vošahlík.
Resort přitom považuje stanovení lokalit za jedinou možnost surovinové bezpečnosti. „Z celkových 242 využívaných ložisek stavebního kamene na našem území má zhruba 50 až 60 procent z nich životnost volných zásob maximálně deset let. Bez nových zdrojů bychom museli suroviny dovážet, což by zhoršilo dostupnost a výstavbu prodražilo,“ dodává Vošahlík.
Na jižní Moravě je několik významných projektů, a to i celostátního charakteru, které poptávku po materiálu navýší. Například dostavba dálnice D52 z Pohořelic do Mikulova a dálnice D55 z Bzence k Břeclavi, dálnice z Brna na sever I/73 nebo výstavba vysokorychlostních tratí či dostavba elektrárny v Dukovanech.
Těžbu nechceme, řekli lidé v referendu. Teď se bojí, že je stát obejde |
Těžařským společnostem a stavebním firmám proto návrh strategických ložisek přijde vhod.
„Lidé nechtějí v okolí svého bydliště žádnou těžbu. Starostové jsou pod tlakem nepovolovat těžbu a vytvářejí legislativní překážky, které ji v podstatě blokují. Velkou roli v tom hraje cílené strašení obyvatel ohledně záplav nebo ohrožení kvality vody. Stavební úřady navíc často povolují stavby v chráněných ložiskových územích a ty pak znemožňují jejich využití,“ komentuje Zdeněk Ohniště, generální ředitel těžařské společnosti Zepiko působící na jižní a střední Moravě.
Nedávno odmítavý postoj zaujali například v Kuničkách na Blanensku, kde proti lomu vznikla i petice. „Nechceme, aby došlo k nenávratnému poškození krajiny. Naše město je nazýváno severní branou Moravského krasu, žije zde čilý turistický ruch,“ zdůvodňují v otevřeném dopise. Přidal se k nim také sousední Rájec-Jestřebí, Sloup nebo Žďár.
10. ledna 2023 |
