ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

V Břeclavi pětinásobně zdraží teplo, dodavatel městu vypověděl smlouvu

  • 82
Pětinásobnou cenu za teplo a teplou vodu budou od října platit lidé v Břeclavi, které zásobuje městská společnost Teplo Břeclav. Nečekaně jí totiž vypověděl smlouvu dodavatel zemního plynu, u nějž měla ceny zafixované na dva roky, a reálně tak hrozilo odpojení více než dvou tisíc domácností. Firma musela rychle najít nového dodavatele, ovšem již za ceny, které odpovídají dnešnímu trhu.

Už na jaře roku 2020 Teplo Břeclav vypsalo výběrové řízení na dodavatele zemního plynu pro rok 2022 a 2023. Vítězně z něj vzešla společnost NWT, která se zavázala dodávat plyn v cenách do 450 korun za megawatthodinu. Přibližně rok a půl poté ale společnost přišla s navýšením ceny.

„Zaslala nám návrh dodatku smlouvy, kde nám navrhla zvýšení řádově na dva tisíce korun za megawatthodinu. Po řadě jednání jsme jim částečně vyšli vstříc tak, jak jsme mohli v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek. O třicet procent zvýšili původně vysoutěžené ceny,“ vrací se na počátek celé anabáze jednatel společnosti Teplo Břeclav Martin Marták.

Do dohody Břeclavští včlenili dovětek, že jakékoliv další okolnosti, které by mohly cenu plynu ovlivnit, ať už jde o covid či válku, bere NWT na sebe.

Od začátku letošního roku společnost plyn skutečně dodávala. O to překvapivější pak pro Břeclav bylo, když 9. září Teplu Břeclav do datové schránky přišla informace, že společnost NWT nahlásila u operátora trhu s energií OTE, že dodávky pro Břeclav končí.

Než se Teplu Břeclav podařilo ověřit, že to tak skutečně je, přihlásil se i provozovatel sítě – společnost Gasnet s tím, že za dva dny bude Teplo Břeclav odebírat plyn neoprávněně.

„Tato situace byla velmi náročná. Okamžitě jsme začali hledat dodavatele plynu, který nám vůbec umožní vyrábět teplo a teplou vodu. Po několika dnech se nám to podařilo, avšak za ceny, které jsou dnes na trhu. A ty jsou řádově deseti až dvanáctinásobně vyšší, než na jaké jsme měli uzavřený kontrakt se společností NWT,“ konstatuje Marták.

Při přepočtu na cenu vyrobené tepelné energie to tedy znamená pro koncové odběratele zvýšení z 628 korun za gigajoule na 3 030 korun za gigajoule – tedy asi pětinásobek. Vyšší cenu bude 2 800 domácností, tedy asi osm tisíc lidí, platit už od října.

„Tato situace nás netěší. Jediné, co jí může pomoct, je avizované zastropování cen. Po něm by došlo k jejich snížení,“ říká Marták, i když si netroufá odhadovat, o kolik by cena klesla.

Nově dva dodavatelé zemního plynu

Zemní plyn nově do Břeclavi dodávají dvě společnosti – maloodběratelům EPET, velkoodběratelům SPP. „Můžu přiznat, že jsme měli velký problém vůbec nějakého dodavatele sehnat. Podařilo se nám to jen díky osobním známostem. Ani velká pětka největších dodavatelů nám nebyla schopna dát nabídku,“ naznačuje jednatel Tepla Břeclav s tím, že na trhu momentálně platí jakýsi stop stav.

Doufá, že jakmile zavládne příznivější situace, získá Teplo Břeclav ve výběrovém řízení lepší nabídku.

Podle právního zástupce Tepla Břeclav Michala Šilhánka už jednání společnosti NWT prověřuje Energetický regulační úřad. Do stejné situace jako Břeclav totiž postavila například i Vrbno pod Pradědem.

„Připravujeme i další právní kroky, zejména co se týče náhrady škody, která Teplu Břeclav od této chvíle vzniká minimálně v rozdílu cen za megawatthodinu plynu. Výši budeme vyčíslovat měsíc po měsíci, až budeme znát přesnou spotřebu plynu,“ uvedl Šilhánek.

Jak upozorňuje, Teplo Břeclav se zachovalo jako řádný hospodář, když si už v roce 2020 zasmluvnilo ceny na rok 2022 a 2023. „Očekávalo, že dodavatel plynu NWT si tyto dodávky v předpokládaném objemu zasmluvní, kapacity plynu si nakoupí, jak je u seriózních společností zcela standardní. Patrně se tak nestalo,“ domnívá se.

Společnost NWT se brání, že smlouvy s oběma městy byly uzavřeny v době, kdy byl všeobecný dostatek zemního plynu a ceny se p[ohybovaly mnohem níže. V důsledku války na Ukrajině a následných sankcí proti Rusku však došlo k přerušení do té doby fungujících obchodních i dopravních tras a cena plynu tak enormně vzrostla. V srpnu už její velkoobchodní cena činila 6 421 korun za megawatthodinu.

„Plnění závazků NWT a.s. ze smlouvy s teplárnami se tak stalo – přes dlouhodobé úsilí naší společnosti – objektivně nemožným, protože za dané situace jsme jednoduše přestali být schopni zemní plyn za účelem následných dodávek pro teplárny v režimu smluv s daným teplárnami obstarat,“ uvedla mluvčí společnosti Klára Vítková. „Ztráty z daných obchodů jsme nesli dlouhé měsíce z vlastních zdrojů, takový postup se však ukázal být dále neudržitelný, když tyto ztráty jsme dále nebyli schopni pokrýt,“ dodala.