Za Znojmo si na začátku sezony 1996/97 epizodně zahrál útočník Jaroslav Kudrna, vracející se z mise v San Jose.
„Když se řekne Jarda Kudrna, vybaví se mi zápas s Uherským Hradištěm a výsledek 16:1, kdy dal hattrick. Vidět za svůj tým hrát jednoho z borců z NHL bylo jako v Alenčině vidění,“ vybavuje si Radek Chromý, celoživotní fanoušek Orlů.
O svém milovaném oddílu chystá i knihu.
Společně s ostatními, kdo rozmachu znojemského hokeje na konci 90. let minulého století drželi palce, zažil úžasné věci. Extraligové hvězdy pomáhaly dostat mužstvo z okresní úrovně mezi elitu.
Na jejich první krok, postup z druhé do první ligy v roce 1997, vzpomíná další díl seriálu jihomoravské MF DNES nazvaném Tenkrát poprvé.
Poprvé mezi plexiskly
V létě roku 1996 prošel znojemský zimní stadion úpravami. Nad ledem se ocitla informační kostka, mantinely byly vybaveny plexisklem, sedělo se na pěti stech nových sedačkách.
Co pak bylo důležitější, Orli navázali spolupráci s extraligovými Pardubicemi a Jihlavou. Majitelem klubu už byl Jaroslav Vlasák, dřívější hokejista Znojma v okresním přeboru a především úspěšný podnikatel s jasnou vizí a kapitálem. Od Tábora odkoupil 2. ligu, a v roce 1996 se rozhodl, že chce Orly posunout nahoru.
Díky tomu se ve znojemském dresu krátce objevili brankáři Dušan Salfický nebo Libor Barta či zmíněný Jaroslav Kudrna. Nastálo se z Pardubic přesunul zkušený zadák Radomír Brázda. Klíčová pak byla především dvě jména: Marek Novotný z Jihlavy a Milan Kastner z Pardubic.
„Byl jsem tehdy domluvený na hostování do Liberce, to mi ale Pardubice nepovolily. Poslaly mě do Znojma. Zprvu jsem z toho nebyl nadšený, ale byla tam slušná parta, pan Vlasák zařídil, že jsme na tom (s Brázdou) nebyli tak bití, a šli jsme,“ vypráví Kastner, tehdy borec s dvanácti sezonami v nejvyšší sezoně na kontě. Reprezentant. Osobnost, jakou Znojmo nikdy předtím a dlouho potom nemělo.
S jeho velkým přičiněním se Orli rozlétli tak, že na rozhodující bitvy chodilo na znojemský zimák i sedm tisíc lidí a sezona skončila nezadržitelným postupem do 1. ligy.
„Pro nás kluky, kteří jsme tehdy chodili na hokej, byl bohem Pepa Drábek,“ říká fanoušek Chromý. Kromě houževnatého útočníka Drábka, jenž vedle hokeje i těžce pracoval na poli, za Znojmo tehdy hrávali borci jako kapitán Zdeněk Malý, Jiří Hradecký, Petr Altrichter nebo Radim Freibauer.
Trenérem byl Pavel Pazourek. Kolem nich pak pendlovali na výpomoc zajímaví borci, jako třeba Salfický. „Lidé kolem si povídali, že to je top extraligový brankář,“ vybavuje si Chromý.
Stmelení před play off
Přesto to zpočátku nebyla hladká jízda. Hlavně proto, že v kabině na sebe narážely různé skupiny hráčů a starousedlíků. Do toho hráči na střídavé starty. Trenér Pazourek chtěl během sezony rezignovat, nakonec se Znojmu podařilo dlouhodobou část dokončit na 4. místě.
„Nebylo to jednoduché, že by si člověk na ledě dělal, co chtěl. Museli jsme se sehrát. Je to i o tom, že si hráče kolem sebe trochu vychováte. Už jsem měl něco za sebou a potřeboval jsem kluky přesvědčit, jak budeme hrát,“ ohlíží se Kastner.
Tenkrát poprvéSeriál jihomoravské MF DNES nazvaný Tenkrát poprvé se věnuje výjimečným událostem, které zároveň byly prvními svého druhu na jižní Moravě. Připomenete si díky němu třeba premiéru basketbalových kouzelníků Harlem Globetrotters v Brně, první návštěvu Stanley Cupu v regionu a další premiéry. |
Postupně se podařilo domluvit omezení střídavých startů, kádr se ustálil a před play off se stmelil.
„Říkám o tom období, že jsem se začal hokejem bavit. Sice to byl ústup ze slávy, ale co se týká diváků a zázemí, to bylo ve Znojmě velice zajímavé. Když se něco buduje, je to samozřejmě atraktivní. Hokej tam sice neměl tu nejvyšší úroveň, ale snažili jsme se panu Vlasákovi pomoct to dotáhnout tam, kam chtěl. On byl obrovský fanda do hokeje, nadšenec,“ oceňuje bývalého majitele klubu Kastner.
S Orly pak svázal dalších 15 let života, hrál za ně i v extralize a pak je trénoval. Vlasákovi jeho entuziasmus vydržel taky dlouho; jednou si za Orly i zahrál, a to v 1. lize. Jezdil s týmem na soustředění na kola a celému mužstvu dokázal za odměnu zaplatit dovolenou, pokud bylo co odměnit. Létalo se na Kanárské ostrovy a na Maledivy.
Poprvé se takto „bouchl přes kapsu“ právě v roce 1997 při oslavě postupu do 1. ligy – prvního, který znojemský tým prožil.
Na ledě nebylo k hnutí
Druhou klíčovou posilou vedle Kastnera byl brankář Marek Novotný. V play off 2. ligy „zavřel branku“ tak, že Orli ve čtyřech zápasech inkasovali jen jednou a šli do baráže o postup proti Sokolovu. Ten po výsledcích 3:2 na nájezdy, 1:0, 5:1 a 4:1 pokořili taky. Kastner dal v baráži pět gólů.
„Milan byl naším absolutně nejlepším hráčem,“ řekl tehdy rezolutně Novotný. Sám měl ale na konečném výsledku sezony nemenší vliv.
Znojemský stadion v té době vypadal jinak než dnes. Největší tribuny byly na stání, VIP prostor ještě neexistoval, bezpečnostní nařízení se dala obcházet. Traduje se, že na vítězných bitvách se Sokolovem slavilo až sedm tisíc diváků.
Sepětí mezi mužstvem a jeho fanoušky bylo tak pevné, že někteří členové fanklubu dokonce mezi prvním a druhým duelem baráže v Sokolově přespali v šatně Orlů.
„Nebyli to cizí lidé. Důvěra tam musela být. Není to obvyklá věc, ale divácké zázemí jsme měli ohromné,“ líčí Kastner. „Dodnes mám průkazku fanklubu s pořadovým číslem šest. Byl jsem jedním ze zakládajících členů,“ směje se.
Když tedy do Sokolova dorazilo několik desítek fanoušků a část z nich neměla nocleh, vznikla dohoda, která už by v dnešním hokeji asi nešla ani v žertu nadhodit.
Není překvapením, že když se ve Znojmě slavil postup do první ligy, nebylo na ledě k hnutí, kolik lidí na něj naskákalo. Vlasák pak tým znovu posílil a okamžitě atakoval postup do extraligy, což se za dva roky podařilo.
Znojemský úkaz se v nejvyšší soutěži držel deset sezon, v té příští se však vrátí na počátek své obdivuhodné pouti. Po několika letech v mezinárodní EBEL si Orli znovu zahrají druhou ligu.
