Technologický park pronajímá firmám i další řadu budov. Například v nich sídlí IBM. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Technologický park nebude „jen“ za půl miliardy. Miliony padnou na opravy

  • 4
Akcie Technologického parku v Brně mají vyšší hodnotu, než za jakou je plánuje koupit kraj. Majitel ale musel slevit kvůli stárnoucím budovám. Odchodem už dříve hrozila společnost IBM kvůli nevyhovujícímu zázemí. Podle odborníků může hejtmanství na nákup doplatit.

Jihomoravský kraj se chystá k jedné z nejvýraznějších investic ve své historii. Pokud se podaří dohodnout finální podobu smlouvy, už za týden budou zastupitelé rozhodovat, zda hejtmanství za 550 milionů koupí polovinu podílu Technologického parku v Brně.

Vedení v čele s hlavním vyjednavačem transakce a bývalým brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO) neúnavně tento obchod obhajuje jako příležitost k dalšímu rozvoji vědy.

Méně se však hovoří o tom, že nejstarší budovy už nejsou v nejlepší kondici a budou potřeba další investice. To dokazuje i fakt, že současný majitel poloviny akcií – nadnárodní společnost Istithmar P&O Estates – nepožaduje po kraji částku 620 milionů, jakou hodnotu mají akcie podle nezávislých posudků, ale o 70 milionů nižší.

Fotogalerie

Výhrady k zázemí měla v minulosti například IBM, sídlící v Gödelově budově dokončené v roce 2006. Ve čtyři roky starém veřejně dostupném zápisu z valné hromady Technologického parku se píše, že společnost uvažovala dokonce o změně sídla.

„Jedním z důvodů je nedostatečná infrastruktura v areálu, ale i výhodnější cenové nabídky pronájmu jinde v Brně,“ píše se v zápisu.

Aby tento důležitý klient v parku zůstal, dostal příslib investic do budov, slevu na nájemném a prominutí nákladů firmě v souvislosti s uvedením budov a prostor do původního stavu. MF DNES společnost oslovila i nyní, na dotazy ke stavu budov však odpovědi neposkytla.

V areálu dříve sídlil i výrobce elektronových mikroskopů FEI (v současnosti už je součástí světového koncernu Thermo Fisher Scientific). Ten se rozhodl, že svou výrobu přemístí na Černovickou terasu. Původní prostory v Technologickém parku, které získal nový nájemce, bude také nutné upravit.

Jde o opravy drobností, říká Vitula. Ale za miliony

Vokřál i náměstek hejtmana pro vědu a výzkum Jan Vitula (TOP 09) tvrdí, že s tím počítají. „Jde o standardní chod Technologického parku. Běžně se investuje a opravuje. S IBM se podařilo vyjednat smlouvu na další období s tím, že se dodělají v budovách drobnosti v řádech milionů korun. Jde třeba o opravy dveří. Pak máme budovy, kde právě sídlilo FEI a musíme tam provést úpravy. Ale to je vždy, když opustí původní nájemce prostory, tak je musíte připravit pro nového klienta. Rozhodně se nebavíme o situaci, že je budova špatná, musí se zbořit a postavit znovu,“ vysvětlil Vitula.

Tvrdí, že krajský rozpočet zůstane nedotčený. „Roční zisk z Technologického parku činí okolo 40 milionů korun. To nám pokryje každoroční splátku u banky i výdaje na takové opravy. Počítali jsme s tím,“ ubezpečuje Vitula s tím, že úvěr bude kraj splácet 14 let.

Dlouhodobá ziskovost parku je riziková, tvrdí expert

Transakce má ovšem celou řadu kritiků. Skeptický je například i Michal Brožka, hlavní ekonom analytické společnosti Cyrrus. Podle něj by se v budoucnu mohla kraji tato investice vymstít.

„Neúspěšných vědeckých parků je v Česku poměrně dost. Veřejný sektor bývá většinou horším správcem, ale jeho účast má své opodstatnění, pokud jde o veřejný zájem. V tomto případě se to odůvodňuje těžko. Navíc takové projekty vytváří prostor pro korupci a je otázkou, do jaké míry bude využitý,“ myslí si.

Ačkoliv má tento projekt nálepku „podpora vědy“, jde podle Brožka spíše o realitní činnost. „Důležité je, že dlouhodobá ziskovost takového projektu je riziková,“ dodal ještě ekonom.

Před nákupem akcií opakovaně varuje i Regionální hospodářská komora v čele s podnikatelem Ladislavem Chodákem. Členem této organizace je ovšem i realitní skupina Trikaya, která má rovněž o Technologický park zájem. Řada na ni přijde, pokud zastupitelé nákup odmítnou a kraji zanikne domluvené předkupní právo.

„O koupi akcií jsme se ucházeli od první chvíle, kdy byla tato nabídka na stole. S prodávající společností P&O jsme téměř transakci uzavřeli, bohužel kraj nabídl vyšší cenu a jednání skončila. Náš zájem o nákup ale určitě trvá i nadále. Jsme schopni zajistit kvalitní fungování stávajících kancelářských prostor, se kterým máme dlouholeté zkušenosti, stejně tak jako postavit nové a nabídnout je vznikajícím technologickým společnostem. Zároveň v místě počítáme i s rezidenční výstavbou,“ zdůvodnil předseda představenstva Dalibor Lamka.

Pokud se nepodaří podklady připravit do jednání zastupitelstva v příštím týdnu, padne zřejmě rozhodnutí až v září. Na předkupní právo pro kraj to podle Vituly nemá vliv.

Vokřál situaci kolem Technologického parku přirovnává k nákupu akcií Veletrhů Brno, které inicioval ještě jako primátor. „To také kdekdo zpochybňoval, dnes je to jedna z nejlepších firem v regionu s obrovským potenciálem a město získalo peníze zpět skrze zhodnocení,“ uzavřel Vokřál.