Lokalita se rozkládá mezi původní zástavbou Medlánek ze severu a vědeckovýzkumnými areály z jihu. Na této straně zahrnuje také okolí centrální zóny Technologického parku, kde dnes stojí tři budovy a na podzim se začne stavět čtvrtá s kancelářskými prostory pro malé a střední podniky zaměřující se na oblast robotizace, vesmírné technologie nebo IT.
Studie počítá s různými typy bydlení. Ze severu má na stávající rodinné domy navázat zástavba s nízkopodlažními domy, dál na jih navrhuje bytovky s výškovou úrovní čtyři, jež odpovídá výšce až 22 metrů, což znamená šest plus jedno ustoupené patro. Na ně navážou budovy s výzkumným, výrobním nebo administrativním charakterem pro potřeby Technologického parku.
Centrum s náměstím má vzniknout na severovýchodě, kam se protáhne tramvajová trať. Chybět tam nebudou domy s obchody a službami, radnice s knihovnou, sportovní hala, škola a také kaple.
Sever Brna nabobtná o tisíce bytů, hrozí kvůli tomu zahlcení škol i silnic |
Na třech místech umožňuje postavit lokální dominanty vyšší než 22 metrů. „Studie pracuje s postupným stupňováním výšky zástavby, její nejvyšší část se nachází na jihu lokality. Navržená dominanta je při nástupu do nové čtvrti v rozmezí Purkyňovy ulice a nově navržené trasy hlavní páteřní komunikace. Významné zvýšené nároží leží také v blízkosti lokálního centra,“ upřesňuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Území se bude ždímat víc, obává se městská část
Pro radnici Medlánek je výšková hladina čtyři příliš. Studie uvádí, že tam bude bydlet zhruba patnáct set lidí, což se jí nezdá reálné. „U odborníka jsme si nechali udělat oponenturu studie. Vyšlo nám, že počet obyvatel může být dramaticky jiný, až čtyři a půl tisíce. Dnes žije v Medlánkách pět a půl tisíce lidí, takže by se jejich počet zdvojnásobil. Z toho bychom se vzpamatovávali roky,“ poukazuje medlánecký starosta Michal Marek (nez.).
S kolegy se netají obavami, že nová zástavba příliš zatíží městskou část. Třeba z hlediska školství nebo dopravy.
„Výstavbě se nebráníme, v Brně je potřeba, ale čísla uváděná ve studii jsou podhodnocená. Území se bude ždímat víc. Před bydlením má nejdřív vzniknout odpovídající infrastruktura. Rozvoj lokality jsme chtěli rozdělit na etapy, například nejdřív prodloužení tramvaje a až pak by se mohlo stavět bydlení, ale to se nepovedlo,“ konstatuje.
Pro město je oblast Technologického parku strategickou rozvojovou lokalitou. Mnoho jiných možností k výstavbě nové čtvrti na zelené louce Brno nenabízí.
Nové byty? Nejdřív silnice, tlačí developery Bystrc. Lidé se bojí zahlcení |
Přeměna v rezidenční zónu zabere ještě dlouhé roky. Územní studie je jedním ze základních kamenů. Podle magistrátu má následovat příprava nutné technické a dopravní infrastruktury, bez níž nelze výstavbu uskutečnit. „Vše se bude koordinovat s provozem Technologického parku a blízkým areálem Vysokého učení technického,“ podotýká Poňuchálek.
Jasno pouze o prodeji zbytných pozemků
Velkou část pozemků v lokalitě vlastní město a firma Technologický park, jejímž téměř stoprocentním majitelem je právě Brno. Nabízí se mu proto možnost tyto lukrativní parcely, kde se počítá s bytovou výstavbou už delší dobu, prodat soukromému investorovi a výrazně přilepšit vlastní kase. O osudu dnes nevyužitých ploch dosud vládnoucí politici nerozhodli.
„O této záležitosti se stále debatuje na úrovni vedení města. V tuto chvíli jsou ve hře obě možnosti, jak výstavba ve vlastní režii, tak případně jinými subjekty. Důležité bude, aby se lokalita rozvíjela postupně a uceleně,“ míní primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Koaliční ANO a SOCDEM se kloní k variantě, aby v lokalitě město postavilo dostupné obecní, případně družstevní bydlení. Lidovci by se nebránili tomu, kdyby se pozemky prodaly v dražbě do soukromých rukou. „Město není schopné v dostatečné rychlosti vybudovat takové množství budov jako soukromý sektor,“ odůvodňuje náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Před rokem jej koupilo, nyní chce Brno „strategický“ areál zase prodat |
Mnohem jasněji naopak mají vládnoucí politici v případě prodeje městských parcel primárně pod už existujícími budovami parku či v jejich blízkosti. Pro město se jedná o zbytný majetek bez dalšího využití, který má odkoupit firma Technologický park. Obě strany o tom nyní jednají. „Naší dlouhodobou koncepcí je sjednocovat pozemky do vlastnictví společnosti,“ potvrzuje výkonný ředitel firmy Jiří Machát.
Prozatím ještě není stanoven konečný rozsah ploch, neexistuje tak ani finální znalecký posudek upřesňující cenu. „Řádový odhad je 300 milionů korun,“ nastiňuje radní pro majetek Jiří Oliva (SOCDEM) s tím, že by k prodeji mělo dojít v průběhu letoška.
Mimo hru jsou v současné době myšlenky na prodej Technologického parku, o němž vládnoucí politici v době covidové pandemie reálně uvažovali.
