Lidé s mírnou kognitivní poruchou jsou ti, kteří mají s pamětí nebo soustředěním o něco větší potíže, než odpovídá jejich věku. Je to stav, kdy člověk ještě normálně funguje a netrpí demencí, ale existuje zvýšené riziko rozvoje třeba Alzheimerovy choroby.
Účastníkům projektu prozkoumali vědci paměť pomocí testů, vyzkoušeli jejich fyzickou zdatnost a pomocí magnetické rezonance vyšetřili mozek – strukturu i propojení určitých oblastí v mozkových sítích.
Účastníky otestovali před taneční terapií i po ní. Tedy po půl roce intenzivního tanečního tréninku na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. V přepočtu šlo o hodinu tance ve středně fyzické zátěži třikrát týdně.
To, že tanec příznivě působí na fyzickou zdatnost, pro vědce příliš překvapivé zjištění nebylo. Prokázaly se však i další blahodárné účinky.
Třeba na kognitivní funkce, které kromě paměti zahrnují i koncentraci, pozornost, řeč, rychlost myšlení či schopnost pochopení informací. Vědci zpozorovali změny ve struktuře mozku.
U tanečníků se zvětšil objem šedé hmoty
„Zjistili jsme efekt tance na pozornost i funkce zahrnující plánování strategie. Ty se například projeví, když musíme dělat dvě věci najednou, což se promítá v každodenním životě. Zvětšil se také objem šedé hmoty, zejména spánkového a týlního laloku mozku, které jsou důležité pro sledování akcí celého těla a obličeje a pro imitaci pohybů. Jsou tedy podstatou motorického učení,“ líčí vedoucí výzkumu Irena Rektorová.
Výsledek? Nejen, že si zlepšení svého stavu subjektivně pochvalovali sami účastníci výzkumu, ale změny v mozku jsou také pozorovatelné. Vlivem tance dochází ke zvýšenému prokrvení mozku, tvorbě nových cév, nervových propojení a nervových buněk.
V minulosti i jiné studie upozornily na to, že dlouhodobá aerobní fyzická aktivita zvyšuje kognitivní rezervu, fyzickou zdatnost a kardiální funkce. A že 60 až 90 minut dvakrát či třikrát týdně je optimální. „My jsme prokazovali, že i když lidé začnou s tancem po šedesátce, může to mít příznivý efekt na jejich mozek a mozkové funkce a tento efekt se projeví již po půl roce,“ vysvětluje neuroložka.
Dosud se víc zkoumala třeba chůze s nordickými holemi nebo cyklistika. Tanec ale láká i kvůli měnícím se choreografiím. „Roli hraje také rytmická hudba a sociální zapojení, proto tanečně-pohybové aktivity lidé podstupovali velmi rádi. Po ukončení našeho programu se nadále scházejí, tráví společně čas a někdy zajdou také tančit,“ pochvaluje si Rektorová.
Fakulta sportovních studií navíc po půlročním výzkumu vytvořila a vydala knihu s videoukázkami. Popisuje jednotlivé hodiny taneční terapie, a slouží tak jako návod například pro fyzioterapeuty, kteří by se chtěli starším lidem a pacientům s mírnou kognitivní poruchou věnovat v budoucnu.
Taneční cviky v přírodě protáhnou a zpevní tělo:
