Tanec pomáhá lidskému mozku, zlepšuje pozornost i řeč, ukázal výzkum

  14:25aktualizováno  14:25
V rytmech country, jazzu i afrických tanců se půl roku pravidelně vlnili zdraví lidé nad 60 let a lidé s mírnou kognitivní poruchou. Vědci z výzkumné skupiny brněnského Ceitecu tak chtěli zjistit, jaký vliv na mozek má taneční terapie.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Hynek GlosMF DNES

Lidé s mírnou kognitivní poruchou jsou ti, kteří mají s pamětí nebo soustředěním o něco větší potíže, než odpovídá jejich věku. Je to stav, kdy člověk ještě normálně funguje a netrpí demencí, ale existuje zvýšené riziko rozvoje třeba Alzheimerovy choroby.

Účastníkům projektu prozkoumali vědci paměť pomocí testů, vyzkoušeli jejich fyzickou zdatnost a pomocí magnetické rezonance vyšetřili mozek – strukturu i propojení určitých oblastí v mozkových sítích.

Účastníky otestovali před taneční terapií i po ní. Tedy po půl roce intenzivního tanečního tréninku na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. V přepočtu šlo o hodinu tance ve středně fyzické zátěži třikrát týdně.

To, že tanec příznivě působí na fyzickou zdatnost, pro vědce příliš překvapivé zjištění nebylo. Prokázaly se však i další blahodárné účinky.

Třeba na kognitivní funkce, které kromě paměti zahrnují i koncentraci, pozornost, řeč, rychlost myšlení či schopnost pochopení informací. Vědci zpozorovali změny ve struktuře mozku.

U tanečníků se zvětšil objem šedé hmoty

„Zjistili jsme efekt tance na pozornost i funkce zahrnující plánování strategie. Ty se například projeví, když musíme dělat dvě věci najednou, což se promítá v každodenním životě. Zvětšil se také objem šedé hmoty, zejména spánkového a týlního laloku mozku, které jsou důležité pro sledování akcí celého těla a obličeje a pro imitaci pohybů. Jsou tedy podstatou motorického učení,“ líčí vedoucí výzkumu Irena Rektorová.

Výsledek? Nejen, že si zlepšení svého stavu subjektivně pochvalovali sami účastníci výzkumu, ale změny v mozku jsou také pozorovatelné. Vlivem tance dochází ke zvýšenému prokrvení mozku, tvorbě nových cév, nervových propojení a nervových buněk.

V minulosti i jiné studie upozornily na to, že dlouhodobá aerobní fyzická aktivita zvyšuje kognitivní rezervu, fyzickou zdatnost a kardiální funkce. A že 60 až 90 minut dvakrát či třikrát týdně je optimální. „My jsme prokazovali, že i když lidé začnou s tancem po šedesátce, může to mít příznivý efekt na jejich mozek a mozkové funkce a tento efekt se projeví již po půl roce,“ vysvětluje neuroložka.

Dosud se víc zkoumala třeba chůze s nordickými holemi nebo cyklistika. Tanec ale láká i kvůli měnícím se choreografiím. „Roli hraje také rytmická hudba a sociální zapojení, proto tanečně-pohybové aktivity lidé podstupovali velmi rádi. Po ukončení našeho programu se nadále scházejí, tráví společně čas a někdy zajdou také tančit,“ pochvaluje si Rektorová.

Fakulta sportovních studií navíc po půlročním výzkumu vytvořila a vydala knihu s videoukázkami. Popisuje jednotlivé hodiny taneční terapie, a slouží tak jako návod například pro fyzioterapeuty, kteří by se chtěli starším lidem a pacientům s mírnou kognitivní poruchou věnovat v budoucnu.

Taneční cviky v přírodě protáhnou a zpevní tělo:

Nejčtenější

Dav lynčoval řidiče, za sražení kočárku s dítětem ale mohla opilá babička

Záchranáři zasahují v Bratislavské ulici v Brně poté, co zde auto srazilo ženu...

Silné emoce loni v Brně vyvolal incident, při němž řidič srazil ženu s kočárkem a následně čelil útoku rozzuřených...

Ženy trpěly, dívky dospěly přes noc, vzpomíná Němka na poválečné útrapy

Elisabeth Wellanová při své poslední návštěvě rodných Želešic zavítala v roce...

Pouhých 14 let bylo Elisabeth Wellanové, když s nejbližšími příbuznými musela v roce 1946 opustit rodné Želešice na...

Proč není na mistrovství? Trenéři mi všechno řekli narovinu, líčí Zaťovič

Martin Zaťovič během utkání proti Rusku

Výborná sezona Martina Zaťoviče v Kometě Brno si o tečku na mistrovství světa snad i říkala. Čtyřiatřicetiletý...

Rozhledny jsou na spadnutí. Na jejich stavbu peníze byly, na údržbu už ne

Stará vyhlídková věž v lokalitě U obrázku u Staroviček z roku 2007 je ve velmi...

Rozhledny, které se ve velkém stavěly počátkem tisíciletí, dosluhují. Na jejich opravy přitom většinou chybí peníze....

Brněnské obchodní centrum nabobtná, bude v něm i největší kino v Česku

V areálu brněnského obchodního centra Avion u křížení dálnice D1 a D2 už jezdí...

Brněnské obchodní centrum Avion se do roka výrazně rozroste. Investice za 1,3 miliardy korun přinese dvě desítky nových...

Další z rubriky

Muzikou proti režimu. Na koncerty se sháněla razítka a maskovaly kapely

Utajený rockový festival v Žabčicích v roce 1982. O rok později akci rozprášili...

Vyjádřit nesouhlas s vládou komunistické strany v Československu a alespoň na chvíli cítit volnost a svobodu. I proto...

Kdysi sloužil vrchnosti, nyní bude most u rakouských hranic znovu ozdobou

Historický cihlový most u Mikulova dostane zpět svou podobu ze 17. století....

Jako za doby Dietrichštejnů to bude vypadat v pohraničí za Mikulovem. V tamní krajině je totiž dlouho zapomenutý a...

Chátrající stadion v Brně se ve filmu o Zátopkovi promění v olympijský

Záběr z natáčení snímku Zátopek (27. dubna 2019)

Filmaři v čele s režisérem Davidem Ondříčkem v září obsadí opuštěné sportoviště v Brně za Lužánkami. Natočí tam několik...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz