Expozice propojí dávné příběhy, archeologické nálezy a moderní technologie, jako jsou 3D modely, hologramy, projekce či dotykové obrazovky. S jejich pomocí se mohou návštěvníci ponořit do starodávné historie.
„Tajemná místa jsou více než jen výstavním projektem. Jsou zážitkem, který propojuje minulost s přítomností a nabízí nový úhel pohledu na kulturní dědictví našeho regionu. Tento projekt je živým důkazem, že historie může být přístupná, inspirativní a napínavá pro každého,“ prohlásil náměstek hejtmana pro kulturu František Lukl (STAN).
Název cyklu Tajemná místa, který je vůbec první společnou výstavní sérií jihomoravských muzeí, odkazuje k tomu, že nejen samotnému nálezu by měli návštěvníci věnovat pozornost. „Jde i o propojení s místem, kde se našel, a s příběhem. Byl to poklad, ztráta nebo obětina? Snažíme se zvýraznit spojení mezi nálezy a krajinou. Předměty jsou důkazem toho, že naši předkové po tisíce let pečovali o to, čemu dnes říkáme domov,“ míní vedoucí krajského odboru kultury a památkové pče Petr Fedor.
Tajemná místa začínají v pátek výstavou s názvem Druhý život Venuše, která se lidem otevře v prostorách mikulovského zámku a Archeoparku Pavlov. Dvě oddělené výstavní části představí ikonickou sošku v novém světle – nejen jako jako archeologický nález, ale i jako inspiraci v literatuře, filmu, hudbě nebo reklamě.
Výstavy projektu Tajemná místa
|
„Venuši jsme se snažili představit jako celebritu, která pózuje před fotostěnou času. Z paleolitického artefaktu se stala pravěká supermodelka popkultury,“ dodala k výstavě v archeoparku Pavlína Doležalová ze Studia Pixle.
Mikulovská část expozice ukazuje Venuši jako inspiraci ve výtvarném umění a designu. „Mezi nejstarší zapůjčená díla patří olej na plátně Zdeňka Buriana s názvem Tvůrce Věstonické venuše z roku 1958 nebo bronzová hlava Jana Koblasy s názvem Lamento Venuše z roku 1970,“ zmínila kurátorka a autorka výstavy Martina Galetová.
Další výstavy cyklu přinesou vždy unikátní příběh, který bude vyprávět o vztahu člověka k mystické krajině – od pravěkých rituálů, přes středověké hrady až po legendy a mýty.
„Společně tak vytvoří pestrou mozaiku historického, symbolického a mytologického významu krajiny. Archeologické nálezy ze sbírek jihomoravských muzeí budou zasazeny do širšího kontextu, který propojí dávnou minulost s dnešním světem,“ doplnil Lukl.
V říjnu se otevře výstava v Muzeu regionu Boskovicka, jež představí svět dávných rituálů či přírodní božstva. Muzeum Vyškovska od listopadu do září připomene příběh hradu Melice, z kterého zbyly jen fragmenty. Lákadlem bude třeba hologram kachlových kamen z hradu. Následně představí svou expozici věnovanou Pomoraví muzeum v Hodoníně.
Příští rok se přidá muzeum ve Znojmě, které připomene místa, kde měl své zázemí pravěký člověk a kde třeba ukládal své poklady. Tahákem výstavy v Blansku pak bude vizualizace hradu Blansek, Muzeum Brněnska představí krajinu na Tišnovsku.
17. srpna 2016 |
