Vypadá to trochu jako sázení květin. Nejdříve je potřeba vyvrtat díru, do ní vložit malého sysla, díru rychle ucpat hrstí sena a ještě zatížit lahví s vodou. Jedině pak začne sysel v zemi hrabat a vytvoří si vlastní noru.
Když už tady odvede nějakou práci, začne místo považovat za svůj domov. To je základ úspěšného rozšíření syslí kolonie.
„Početnost syslů na letišti v Břeclavi klesla před dvěma lety zhruba na dva až tři jedince. Chceme tady sysly udržet, proto sem vypouštíme mláďata z chovu brněnské zoo,“ vysvětluje Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Do Břeclavi z Brna putovala ve středu hlavně letošní mláďata. „Touto dobou už jsou mláďata osamostatněná a na nové lokalitě si dobře zvyknou,“ zdůvodňuje Brzobohatá, proč se na letiště převážejí právě v tuto dobu.
Zvířata cestovala v přepravní bedně. Na letišti se přidala k těm, které tu ochránci přírody vysadili už loni. Správci letiště je rozmazlují, pravidelně jim dávají slunečnici nebo třeba jablíčka. I díky tomu se hlodavcům daří.
Potřebují krátkou trávu, aby viděli predátora
Podle Petra Zálešáka, místopředsedy rady břeclavského aeroklubu, není nic výjimečného, že sysel vykukuje z děr u letištních praporků nebo proběhne po ploše. „Provoz letadel jim nevadí. Naopak bych až řekl, že ho mají rádi,“ směje se Zálešák.
Zatímco v minulosti byl sysel docela běžné zvíře, dnes už to dávno neplatí. „Lidé začali v krajině jinak hospodařit. Zcelila se pole, začalo se hnojit, ubylo drobných pastvin, kde se pásly ovečky, krávy,“ vysvětluje za brněnskou zoo kurátor chovu Petr Šrámek.
Dřív sysly hubili jako škůdce. Teď je dovážíme a zachraňujeme za miliony |
Sysel, který je stepním zvířetem, tak přišel o své přirozené prostředí.
„Potřebuje krátkou travičku, aby byl schopný vidět predátora. A takových míst už moc není. Proto sysel přežívá například na letištích nebo golfových hřištích. Na místech, kde se celoročně seká tráva,“ popisuje Šrámek.
Sysel dnes žije pouze na několika izolovaných lokalitách, kde je jen pár jedinců. Pokud se objeví predátor nebo přijdou silné deště, může na dané lokalitě úplně vyhynout.
„Jsou místa, kde zůstává třeba pět deset zvířat. Když tam přivezeme dalších dvacet, je pak daleko vyšší šance pro přežití populace v té lokalitě,“ podotýká kurátor.
Konec překrmených syslů: pomoci mají syslí hlídky:
15. července 2021 |
