náhledy
Tomáš Matonoha v prostorách vědeckého institutu CEITEC.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Brněnská hvězdárna připravila seriál Svedu vědu, v němž herec Tomáš Matonoha zpovídá špičkové vědce.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Brněnská hvězdárna připravila seriál Svedu vědu, v němž herec Tomáš Matonoha zpovídá špičkové vědce.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Brněnská hvězdárna připravila seriál Svedu vědu, v němž herec Tomáš Matonoha zpovídá špičkové vědce.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Brněnská hvězdárna připravila seriál Svedu vědu, v němž herec Tomáš Matonoha zpovídá špičkové vědce.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Brněnská hvězdárna připravila seriál Svedu vědu, v němž herec Tomáš Matonoha zpovídá špičkové vědce.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Brněnská hvězdárna připravila seriál Svedu vědu, v němž herec Tomáš Matonoha zpovídá špičkové vědce.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Brněnská hvězdárna připravila seriál Svedu vědu, v němž herec Tomáš Matonoha zpovídá špičkové vědce.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Ilustrace obecně ukazující soužití černé díry a hvězdy v binární soustavě.
Autor: NASA/CXC/M.Weiss
Nanosatelit GRBAlpha, takzvaný CubeSat kategorie 1U, je malá kostka o délce hrany 10 centimetrů.
Autor: archiv Norberta Wernera
Astrofyzik Norbert Werner pochází ze slovenské Rožňavy. Po studiích na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích získal doktorát na Utrechtské univerzitě a Nizozemském institutu pro výzkum vesmíru. V letech 2008 až 2016 pracoval na Stanfordově univerzitě v USA, teď bude působit na brněnské Masarykově univerzitě.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Malý satelit mezinárodního týmu má zvládnout monitorování záblesků gama záření stejně jako velké družice za stovky milionů dolarů.
Autor: Jakub Kapuš
Pohled na souhvězdí Dalekohledu se soustavou HR 6819, která obsahuje nám nejbližší černou díru.
Autor: ESO/Digitized Sky Survey 2. Acknowledgement: Davide De Martin
Družice GRBAlpha je umisťována do takzvaného deployeru, ze kterého jsou CubeSaty na oběžné dráze uvolněny pružinami do vesmíru.
Autor: Jakub Kapuš
Nanosatelit GRBAlpha vynesla na oběžnou dráhu raketa Sojuz 2.
Autor: GK Launch Services
Astrofyzik Norbert Werner pochází ze slovenské Rožňavy. Po studiích na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích získal doktorát na Utrechtské univerzitě a Nizozemském institutu pro výzkum vesmíru. V letech 2008 až 2016 pracoval na Stanfordově univerzitě v USA, teď bude působit na brněnské Masarykově univerzitě.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Malý satelit mezinárodního týmu má zvládnout monitorování záblesků gama záření stejně jako velké družice za stovky milionů dolarů.
Autor: Jakub Kapuš
Družice GRBAlpha, která má na oběžné dráže monitorovat záblesky gama záření, v termovakuové komoře.
Autor: archiv Norberta Wernera
Astrofyzik Norbert Werner pochází ze slovenské Rožňavy. Po studiích na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích získal doktorát na Utrechtské univerzitě a Nizozemském institutu pro výzkum vesmíru. V letech 2008 až 2016 pracoval na Stanfordově univerzitě v USA, teď bude působit na brněnské Masarykově univerzitě.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Černá díra M87
Autor: Gemini Observatory/AURA/Lynette Cook
Soustava s černou dírou HR 6819
Autor: ESO
Vizualizace pohledu na planetu na nízké oběžné dráze černé díry v různých fázích pohybu po orbitě. Simulace ukazují, jak by se podoba planety zdefromovala v silném gravitačním poli černé díry, tak i to, kterým směrem by se posunovaly barvy (k modré či naopak červené) v té či oné pozici (zelená znamená nulovou změnu). Posun záleží na tom, jak se zkracuje či prodlužuje délka záření vzhledem k pozorovateli.
Autor: P. Bakala et al.
Tento na pohled velmi nezajímavý snímek vznikl na samém počátku fungování Chandry. Malý kroužek uprostřed je kvazar, tedy masivní černá díra v jádru galaxie, která ve velkém polyká materiál ze svého okolí. Do díry padající hmota se zahřívá, zrychluje a velmi intezivně září, takže okolí černé díry svítí silněji než celý zbytek galaxie. Jde o bodové stroje, které se tak hodí na kalibraci teleskopu - z hlediska většiny teleskopů je to jeden jasný bod, který přesvítí vše v okolí, a na který se tedy dá dobře zaměřit. Kalibrace Chandry ovšem dopadla mnohem lépe, než se čekalo: na snímku se místo bodu objevil jasný rentgenový signál vedla kvazaru. V řídící místnosti propukla údajně nejprve nervozita - odborníci si nebyli jisti, zda nejde o defekt zrcadla. Naštěstí se brzy ukázalo, že jde ve skutečnosti o příjemné překvapení: signál pochází z mohutného výtrysku hmoty z černé díry v jádru galaxie. To je jeden z vůbec energeticky nejsilnějších jevů ve vesmíru, který se do té doby zkoumal jen v rádiovém spektru (ve viditelném spektru jasné příliš nebývají). Chandra v podstatě otevřela nové „okno“ pro jejich zkoumání.
Autor: NASA