„Z našeho průzkumu ovšem vyplynulo, že mnoho spotřebitelů upřednostňuje kvalitní domácí vína. V reakci na to jsme pro následujících dvacet let vytvořili strategický plán, jehož hlavním cílem je zvýšení soběstačnosti Česka v produkci nápojů z hroznů na čtyřicet procent místo současných dvaceti sedmi,“ oznamuje prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Česko má podle něj potenciál stát se vinařskou zemí budoucnosti. Jen vyšší soběstačností toho však docílit nelze. Ve zmíněném plánu proto vinaři volají také po součinnosti státu a změnách v legislativě či vzdělání. „Klíčovým produktem už navíc není víno, ale réva vinná, respektive hrozen,“ podotýká Chlad.
Bič na „krabičáky“. Vinaři navrhují minimální cenu, ministerstvo je proti |
Tento posun se projeví větší produkcí nízkoalkoholických a nealkoholických produktů z hroznového moštu, tedy čerstvě vylisovaných hroznů. Jedná se o reakci na ustupující zájem o alkohol, který je charakteristický zejména pro mladou generaci.
„Díky takovým produktům mohou vinaři oslovit širší publikum a posílit tím svou konkurenceschopnost. Navíc se ukazuje, že hroznový mošt je neskutečně zdravý a obsahuje mnoho užitečných látek,“ vyzdvihuje Chlad. Ani zbytky hroznů po vylisování nepřijdou nazmar, plán podporuje jejich využití jakožto hnojiva.
Plechovky lákají mladé a méně zatěžují dopravu
Právě větší udržitelnost patří mezi další strategické priority. Ze všech vinic je v současnosti jen 6,5 procenta ekologických, svaz však usiluje, aby se do pěti let toto číslo navýšilo na 10 a následně na 15 procent. Výhodou takového hospodářství je, že neškodí okolní přírodě chemickými přípravky.
„Pro ochranu rostlin je možné využít pouze produkty na přírodní bázi, to stejné platí pro hnojiva. Vhodné je například zelené hnojení nebo kompost. Pesticidy a průmyslová hnojiva nejsou povolena,“ přibližuje manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO BIO Kateřina Urbánková.
Už několik let takový přístup uplatňují v Rodinném vinařství Jedlička v Bořeticích na Břeclavsku. „Je to lepší i pro pracovníky, kteří nemusejí při postřiku dýchat škodlivé chemikálie. Zároveň je to ale více rizikové, protože ochrana funguje pouze na bázi prevence. Pokud už se choroba ve vinici objeví, je těžké proti ní bojovat,“ připouští ředitel Adam Bednář.
Konec ledového vína? Chybí pořádné mrazy, vinaři musí omezovat produkci |
Ruku v ruce s ekologičtějším chováním i oslovováním mladších konzumentů pak jde nový způsob balení vín. „Skleněné lahve tvoří až padesát procent celkových emisí vína, protože jejich výroba a přeprava jsou energeticky náročné,“ zmiňuje Jakub Humaj z Mendelovy univerzity v Brně, který se zabývá inovacemi ve vinařství a vinohradnictví.
Jako řešení se nabízí zejména plechovky, které jsou lehčí a méně zatěžují dopravu. Populární už jsou v zahraničí, začínají se však uchycovat i v Česku. „My do plechu nedáváme víno, ale pouze vinné nápoje jako aperol. Ten prodáváme třeba v RegioJetu. Zájem o to je docela vysoký, ale to souvisí se zvýšeným zájmem o nealkoholické nápoje. Klasické víno se nám tam moc dávat nechce,“ přiznává Bednář.
Vydělat na změnách má i stát
Vinohrady se ovšem mají proměnit nejen kvůli udržitelnosti. Ze studií vyplynulo, že navýšení produkce, a tím pádem i zvýšení soběstačnosti lze lépe dosáhnout předěláním stávajících vinic, jejich zahuštěním a zvolením vhodných odrůd. Vinaři cílí na produkci až 20 tun hroznů na hektar s dovětkem, že příjmy státního rozpočtu by se díky tomu jen na DPH zvýšily o 400 milionů korun ročně.
Využívat plánují model 80/20. „V praxi to znamená, že v 80 procentech se budeme soustředit na konkurenceschopné levnější produkty, jako jsou sekty, šumivá vína a jiné nízkoalkoholické nebo nealkoholické nápoje z hroznů. Zbývající vinice zaměříme na výjimečnou produkci spojenou s místem původu, přísnou kontrolou a garancí kvality. S jejich propagací pomůže i vznik apelačního systému,“ odhaluje Chlad.
Export vín z Česka roste, vinaři chtějí cílit i na exotické Emiráty nebo Koreu |
Zároveň chce svaz prosadit, aby za vinařskou oblast byly prohlášeny celá Morava a Čechy, což by umožnilo po téměř celé republice pěstovat vína s chráněným zeměpisným označením. Důvodem snahy o změnu je současná klimatická situace, v níž některá tradiční místa na jihu Moravy přestávají být pro různé odrůdy vhodná.
Nejedná se přitom o jedinou navrhovanou změnu v legislativě. Na pomoc státu spoléhají vinaři také ohledně omezení levného dovozu. Pomohla by podle nich například synchronizace online informací mezi potravinářskou inspekcí a celníky, garance podílu domácích produktů nebo zavedení minimální jednotkové ceny.
Zajímavost Ve Valticích uspěli „domácí“ I přes rekordní konkurenci 759 přihlášených vzorků včetně těch z ciziny vybojovaly vítězství na letošních Valtických vinných trzích produkty z Moravy. Šampionem bílých se stal Ryzlink rýnský 2024 z Rodinného vinařství Štěpánek v Mutěnicích na Hodonínsku, mezi červenými zazářil Cabernet Sauvignon 2023 z Château Valtice na Břeclavsku. Všechna soutěžní vína mohou lidé ochutnat 9. a 10. května na valtickém zámku.
