Proč nejsme s historií srovnaní?
Antiněmecké sentimenty jsou v české společnosti hluboko zakořeněné. Z dlouhodobého hlediska je vidět, že historická zátěž vztahů mezi Čechy a Němci postupně slábla, ale potenciál mobilizovat českou společnost po etnické linii zjevně zůstal. Myslím si, že můžeme pojmenovat i širší trendy – polarizace společnosti, zhrubnutí veřejného prostoru a normalizace vulgárního chování od politiků, silná role emocí v politice a šíření strachu a nenávisti za účelem dosažení vlastních cílů. Je to i náchylnost lidí k dezinformacím a manipulacím, nedůvěra v oficiální informace, nespokojenost se „systémem“. Přenesení jednání o sudetoněmeckém sněmu na půdu Sněmovny v situaci, kdy existují mnohem závažnější problémy, v neposlední řadě svědčí o nemalé krizi vládnutí.
Vládní strany podporují proudy hlásající, že tu sudetští Němci nejsou vítáni, a v krajních případech dokonce protestující vyzývají, aby jim účast na sněmu pořádně znepříjemnili – to leckdy hraničí s výzvami k násilí.
