Setkání s názvem Hostina Brno u jednoho stolu se konalo pod známou sochou markraběte Jošta. Dlouhá tabule se táhla symbolicky od parku na Moravském náměstí až k nohám Joštova koně.
„Nazýváme to oběd přátelství,“ řekl již dříve v rozhovoru pro iDNES.cz předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt. Ten na dnešní akci dorazil po 14:30 a žádný projev nepřednesl, jen si povídal s dalšími účastníky. Mezi nimi byl i například exministr školství Mikuláš Bek nebo spisovatelka Kateřina Tučková.
Podávala se klobása, pilo se pivo i moravské víno. Na pódiu probíhaly vystoupení folklorních souborů. Několik Němců a hostů mítinku se často dávalo do řeči s protestujícími, kteří vesměs jen stáli, případně předčítali jména padlých. Společnou řeč ale najít většinou nemohli a debaty končily urážkami.
 |
Podle organizátorů si přitom lidé lépe rozumějí i ve věcech, jež nejsou tak samozřejmé, když spolu sdílí místo, jídlo a hudbu. Dorazily i osobnosti, které se dlouhodobě snaží o dialog mezi Čechy a Němci.
„Už v devadesátých letech jsme dělali semináře a přednášky, na kterých se mladí Češi i Němci začali sbližovat s tímto tématem. Byla to setkání studentů s pamětníky a už tehdy ze všeho plynulo, že se musíme zejména dívat dopředu,“ sdělil jeden z účastníků setkání z Chebu. „Mysleli jsme si, že téma Benešových dekretů překonané,“ dodal potomek sudetských Němců odsunutých z Chebska.
Den po dni: kdy se konají akce a protiakce spojené se sjezdem sudetských Němců |
Akce probíhala nedaleko Německého domu, který býval společenským centrem brněnských Němců, za nacistické okupace však sloužil jako sídlo nacistů. Pro české obyvatelstvo se proto stal symbolem okupace a v srpnu 1945 byl stržen.
Radmila Sedláčková z Náchoda přijela do Brna s manželem na celý víkend, plánuje navštívit různé přednášky a také se zúčastnit poutě smíření. Dává se do řeči s demonstranty a snaží se jim oponovat.
Reportérce vysvětlila, že své rodině vyčítá především to, že se o mnoha věcech doma nemluvilo, tutlala se minulost a nekomunikovalo se. „Snažit se najít společnou řeč, to je to, co pomáhá vztahům. Mluvit spolu, jinak budou všichni na nože,“ řekla.
Na náměstí před budovou Nejvyššího správního soudu byli také protestující s českými a moravskými vlajkami a transparentem proti prolamování takzvaných Benešových dekretů. Přišla i žena se sovětskou vlajkou, kterou si vzali na starost policisté už v úterý, když ji rozvinula na jednání brněnských zastupitelů.
Ranní protestní „Němá barikáda“ se od hlavního vstupu na brněnské výstaviště odpoledne přesunula na náměstí Svobody. Na místě bylo asi 150 demonstrantů, kteří poslouchali jména padlých za nacistické okupace.
Ranní protestní „Němou barikádu“, kterou organizátoři na brněnském výstavišti rozebrali, vztyčili opět na náměstí Svobody.
Na oznámené protestní akci na hlavním brněnském náměstí vystoupil poslanec Jindřich Rajchl (PRO). „Jsem přesvědčen, že ta organizace tady nemá co dělat, od toho usmíření nás vzdaluje. Dokázali otevřít rány, které už byly zacelené,“ prohlásil. Sympatizanty ale klidnil, aby nezvažovali agresi.
Kolem čtrnácté hodiny přijali strážníci na lince 156 oznámení, že se kolem sochy Jošta pohybuje muž, který měl na transparentu jméno předáka sudetských Němců Posselta, ovšem místo dvou písmen „s“ v příjmení namaloval hákové kříže, symboly nacismu.
„Podle dohody jsme tuto informaci předali státní policii, která má hlídky na místě,“ potvrdil informaci mluvčí městské policie Jakub Ghanem.
Transparent se znaky, připomínající hákový kříž, který policie i brněnští strážnici prověřovali. (22. května 2026)
„Muže s transparentem jsme ztotožnili. Podle prvotních informací by se nemělo v této verzi jednat o protiprávní jednání, nicméně situaci ještě prověřujeme,“ doplnil jej mluvčí jihomoravských policistů Pavel Šváb. Na místě se pak objevil i později odpoledne a s cedulí chodil mezi lidmi.
Páteční program vyvrcholil v Besedním domu slavnostním večerem spojeným s předáváním Sudetoněmeckých kulturních cen. Velkou cenu získala spisovatelka Petra Laurin z Jablonce nad Nisou.
Laurin píše o historii Němců z Jizerských hor, ale také sepsala pověsti a pohádky z této oblasti, která byla před válkou silně německá. Předloni jí vyšla například dvojjazyčná kniha Krakonoš, pán hor, o rok dříve taktéž dvojjazyčná publikace s názvem Hejnice - legenda poutního místa.
Druhou oceněnou byla česká muzikoložka Vlasta Reittereová. Ve své odborné práci se zaměřuje na hudební divadlo 19. a 20. století, židovsko-německé skladatele narozené v Čechách, hudbu meziválečného období a na život a dílo Aloise Háby. Cenu získal také francouzský spisovatel Timothée Demeillers. Část jeho předků byla sudetskými Němci, jako student se vydal do Prahy a ve svém díle se k českému hlavnímu městu vracel. První román nese název Praha, východní předměstí.
Sudetský sjezd: odpůrci na protest stavěli barikádu z krabic, vypukla strkanice |
Posledním oceněným je šéfredaktor kulturního časopisu Sudetenland Ralf Heimrath, jehož oba rodiče byli sudetští Němci, sám už se narodil v Bavorsku. Pracoval v muzeích a zabývá se kulturou Chebska a také osudy lidí, kteří z této oblasti v 19. století emigrovali na Nový Zéland.
Ministryně Scharfová uvedla, že kultura není žádný přívěšek, ale nutná část existence. V projevu kladla důraz na to, že i když česko-německé vztahy zažily ve 20. století obrovský zlom, bylo možné k sobě znovu najít cestu, a že se podařilo postupně postavit mosty a vytvořit znovu pevné přátelské pouto.
„Sudetoněmecký sjezd v Brně je vzkaz pro celý svět, že kde začala bolest, vyrůstá porozumění, kde byly příkopy, stojí mosty,“ uvedla Scharfová. Sudetští Němci podle ní ovlivnili významně Bavorsko i celou Evropu tím, že začali stavět mosty mezi minulostí a budoucností. „Je to nesmírně působivé, že spolu dnes stojíme v Brně vedle sebe,“ dodala Scharfová.
21. května 2026 |
