Voda ve vyprahlé půdě dojde už příští měsíc, děsí se zemědělci

  8:12aktualizováno  8:12
Jestliže loňský rok zemědělci považovali za katastrofální, teď mají ještě větší obavy. Vody v půdě je totiž výrazně méně než loni touto dobou. A na mnoha místech se pravděpodobně zcela vytratí už příští měsíc. Jižní Morava patří k oblastem, kde je situace nejhorší.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Experti vodní „manko“ vysvětlují tím, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru – v nížinách zkrátka nebyl sníh. Nebývalé sucho ale pozná i laik. Za stroji zemědělců připravujících půdu k jarnímu setí se zvedají oblaka prachu, což v tomto období nebývalo zvykem.

„Také nám hůře vzcházejí zjara zaseté plodiny. Sucho se již podepisuje na ozimých porostech, zasychají spodní patra pšenic, rostliny jsou oslabené a hůře odolávají chorobám a škůdcům,“ líčí Lukáš Jurečka, šéf zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves na Ivančicku.

Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě dobrá a sucho způsobily až teplotně nadprůměrné jarní měsíce bez deště, letos je situace tragická už nyní. Části Znojemska, Blanenska a Vyškovska podle měření hlásí extrémní sucho, tedy nejvyšší, pátý stupeň. Čtvrtý se nachází v jejich okolí a „trojka“ – výrazné sucho – pokrývá více než polovinu Jihomoravského kraje.

Do spodních vrstev už se voda nedostane, tvrdí expert

Zemědělci jsou zoufalí. „Řepka začíná jít předčasně do květu, pšenice žloutne. Jarní přihnojení dusíkem mělo minimální efekt, protože se hnojivo v suchu nerozpouští a nedostane se do půdy,“ popisuje důsledky zemědělec Marek Klíč, který má v Božicích na Znojemsku mléčnou farmu.

V 36 kilometrů vzdáleném Zemědělském družstvě Šatov říkají, že letošní jarní zásobenost půdní vláhou je nejnižší za pět let. V ZEAS Lažánky u Veverské Bítýšky zase sníh postačil jen na provlhčení půdního profilu, ale spodní vody se nedotkl. Větší déšť přišel jen v polovině března, proto už plodiny na polích začínají strádat.

Pokud bude panovat standardní počasí, nebo dokonce spadne méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června. „Když přijde déšť, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí,“ varuje bioklimatolog Miroslav Trnka, který se spolupodílí na projektu InterSucho.

Předpověď počasí na tento týden podle vědců naznačuje další a vzhledem k vysokým teplotám i rychlé zhoršování stavu. Bezsrážkové období má pokračovat.

„Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je opravdu hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující,“ dodává Trnka.

Každý pohyb půdy znamená výpar vláhy

Do projektu InterSucho dodávají data i sami farmáři, kteří jsou podle jeho slov nervózní a víc než kdy dřív zvažují, jak hospodařit, jaké plodiny a odrůdy zvolit.

Většina zemědělců se raději orientuje na ozimy, a tak seje na podzim. Rostliny tím vytvoří mohutnější kořenový systém, který je schopný přijímat vláhu z hlubších vrstev. „Loni nám ozimá forma hrachu dala o dvě třetiny vyšší výnos než jarní,“ vysvětluje předseda představenstva družstva Zemědělská v Čejkovicích Tomáš Martinec.

Výhodu mají ti, kteří kromě polí obhospodařují i hospodářská zvířata. Půda, které se hnojem a kejdou vrací organická hmota, totiž lépe zadržuje vodu. Kvůli suchu zemědělci navíc minimalizují zásahy do půdy – každý její pohyb znamená výpar vláhy, která pak chybí.

A další změna? Zemědělci úplně vynechávají jarní sladovnický ječmen. „Nemá ekonomicky smysl ho při tomto počasí v naší oblasti pěstovat. V suchu má nízké výnosy, navíc většinou zaschne a má vysoké hodnoty dusíku, které sladovny nechtějí,“ říká Jurečka z Nové Vsi.

A dobře to ví i Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, jež proto nedávno oznámila, že hledá genotypy ječmene, které mají větší schopnost vyrovnat se se suchem.

Malé obce budou muset spoléhat na cisterny

Kromě půdy se nestačily doplnit ani mělké lokální zdroje vody. „Pro obce, které jsou na mělkých vrtech závislé, je to špatná zpráva. Zima stačila jen na doplnění povrchových zdrojů,“ poznamenává Trnka.

Jde o vesnice nenapojené na větší skupinové vodovody, jež jsou při poklesu vody odkázány na navážku cisternami.

„Ve spolupráci s vlastníky vodárenské infrastruktury hledáme řešení, která jsou ale mnohdy velmi nákladná. Jde právě o napojení těchto problematických obcí na skupinové vodovody nebo o hledání nových, vydatnějších zdrojů,“ líčí mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.

I tady lidé pocítí následky nejspíš už za několik týdnů, kdy se dají očekávat první zákazy zalévání či napouštění bazénů pitnou vodou.

Nejčtenější

Dav lynčoval řidiče, za sražení kočárku s dítětem ale mohla opilá babička

Záchranáři zasahují v Bratislavské ulici v Brně poté, co zde auto srazilo ženu...

Silné emoce loni v Brně vyvolal incident, při němž řidič srazil ženu s kočárkem a následně čelil útoku rozzuřených...

Ženy trpěly, dívky dospěly přes noc, vzpomíná Němka na poválečné útrapy

Elisabeth Wellanová při své poslední návštěvě rodných Želešic zavítala v roce...

Pouhých 14 let bylo Elisabeth Wellanové, když s nejbližšími příbuznými musela v roce 1946 opustit rodné Želešice na...

Proč není na mistrovství? Trenéři mi všechno řekli narovinu, líčí Zaťovič

Martin Zaťovič během utkání proti Rusku

Výborná sezona Martina Zaťoviče v Kometě Brno si o tečku na mistrovství světa snad i říkala. Čtyřiatřicetiletý...

Rozhledny jsou na spadnutí. Na jejich stavbu peníze byly, na údržbu už ne

Stará vyhlídková věž v lokalitě U obrázku u Staroviček z roku 2007 je ve velmi...

Rozhledny, které se ve velkém stavěly počátkem tisíciletí, dosluhují. Na jejich opravy přitom většinou chybí peníze....

Brněnské obchodní centrum nabobtná, bude v něm i největší kino v Česku

V areálu brněnského obchodního centra Avion u křížení dálnice D1 a D2 už jezdí...

Brněnské obchodní centrum Avion se do roka výrazně rozroste. Investice za 1,3 miliardy korun přinese dvě desítky nových...

Další z rubriky

Radnice rozkryla Švachulovy praktiky, informace měly jen spřátelené firmy

Ústřední postavou kauzy týkající se manipulace s veřejnými zakázkami na radnici...

Seznam podivných zakázek na radnici Brna-střed neustále nabobtnává. Dvě za 140 milionů korun aktuálně přihodil...

Muzikou proti režimu. Na koncerty se sháněla razítka a maskovaly kapely

Utajený rockový festival v Žabčicích v roce 1982. O rok později akci rozprášili...

Vyjádřit nesouhlas s vládou komunistické strany v Československu a alespoň na chvíli cítit volnost a svobodu. I proto...

Pytlák skolil jelena za stovky tisíc, čtrnácteráka nechal na místě

Neznámý pytlák v oboře na Břeclavsku zastřelil trofejního jelena. Tělo ze zatím...

Mrtvolu trofejního jelena čtrnácteráka zastřeleného pytlákem nalezli v pondělí odpoledne správci obory na Břeclavsku....

Najdete na iDNES.cz