Práce na téměř kilometr dlouhém úseku potoka potrvají asi půl roku. Se stavbou se začne v červnu, hotovo má být do konce listopadu. Revitalizační opatření mají především přizpůsobit lokalitu změně klimatu.
„Konkrétně půjde o dva principy revitalizačních změn současně. Jednou bude směrová změna koryta, kdy vytvoříme nepravidelné oblouky odpovídající co nejvíce přirozenému stavu toku, a druhou bude vytvoření soustavy průtočných i neprůtočných tůní v místech, kde to umožní prostorové poměry,“ popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Celkem vznikne sedm neprůtočných tůní a dvě průtočné tůně s navazujícími mokřady. Ty v přírodě přispívají nejen ke zpomalení odtoku vody, ale i k zachycení splavenin.
„Knínický potok při přívalových deštích odnáší ze svažitých zemědělsky využívaných pozemků splaveniny do toku Veverka, který ústí do Brněnské nádrže, a způsobuje tím vznik nánosů. Provedená revitalizace tak tvorbě nánosů v přehradní nádrži zamezí,“ dodal Gargulák.
Knínický potok není jediným, který se Povodí Moravy snaží upravit, aby se mohla dostat do kondice okolní příroda. Klíčové je především zadržování vody v krajině. U Štěpánova už Povodí dokončilo renaturaci řeky Moravy, napojilo odstavená ramena Dyje a připravuje i revitalizaci Trkmanky ve Velkých Pavlovicích.
„Řekám vracíme původní charakter, realizujeme přírodě blízká opatření a revitalizujeme řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná. Je ale důležité mít na paměti, že v osídlených oblastech není možné dělat stejná opatření jako v krajině,“ upozornil Gargulák.
Revitalizace Knínického potoka za 10,5 milionu korun potrvá do konce listopadu letošního roku. Povodí projekt zahájilo už v květnu, vlastní stavební práce začnou až v červnu. Náklady budou hrazeny z Operačního programu Životního prostředí.
