Kvůli suchu se ve vsi nedá stavět, noví odběratelé se nesmí připojit na vodovod

S osmi desítkami obyvatel patří Žerůtky na Blanensku k těm nejmenším obcím na jihu Moravy, přesto jsou výjimečné. Ne však zrovna pozitivně. Podle dat ministerstva zemědělství právě tady jako v jediné vesnici v celé České republice platí od začátku roku zákaz připojování nových odběratelů k veřejnému vodovodu. Jinými slovy je tak zakázaná výstavba.

ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Kapacita místního zdroje je v současnosti na hranici a dodávky by s výstavbou nových domů mohly být ohrožené i pro současné domácnosti.

Sto metrů hluboký vrt u Žerůtek přitom není nijak starý. Stávající zdroj nechaly vodárny vytvořit před zhruba deseti lety. Do té doby byla obec odkázaná na kopanou studnu, tehdy sice vydatnou, ale tamní voda obsahovala příliš vysoké množství dusičnanů. Jako pitná mohla být označena jen díky výjimce od hygieniků.

Jenže také nový zdroj ztratil po letech svou původní kvalitu, nejspíš i kvůli parným létům v posledních letech. „Cisterny k nám do vodojemu vozily vodu,“ líčí místní zemědělec Pavel Lipovský.

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

A od letoška přišel zákaz, který má uchránit stávající obyvatele od nedostatku vody. Není to tak jen v dnešní době již relativně běžná a stopka na zalévání zahrad nebo napouštění bazénů pitnou vodou, rozhodnutí má přímý dopad na rozvoj obce.

„Místní úpravna není schopná zvládnout větší množství vody, a proto není možné napojovat další odběratele na vodovod,“ vysvětluje mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.

Jinými slovy říká, že obec dostala „červenou“ na jakékoliv rozšíření. Kdo si zde koupí stavební parcelu, v brzké době nedostane souhlas, aby mohl stavět, respektive napojit se na veřejný vodovod. „V minulosti u nás nikdy nic takového nebylo,“ poznamenává starostka Žerůtek Gabriela Stejskalová (nez.).

Až čtyři parcely, ale bez vody?

V nabídce realitní kanceláře Real Spektrum lze přitom najít ke koupi parcelu o rozloze více než šest tisíc metrů čtverečních za necelých šest milionů korun. „Tento výjimečný pozemek je díky své velikosti ideální pro stavbu luxusního rodinného sídla, nebo je možné ho rozdělit až na čtyři samostatné stavební parcely,“ stojí v inzerátu s tím, že potřebné sítě včetně vodovodu jsou hned u hranice pozemku.

O aktuálním zákazu se tam ale případný zájemce nic nedočte. „Víme o tom, aktuálně to řešíme. Nedokážu vám k tomu v tuto chvíli říct více,“ reaguje realitní makléřka Zuzana Žáčková.

Sníh i řeky jsou kvůli teplé zimě na polovině, jižní Moravě hrozí velké sucho

Na Žerůtkách se ukazuje celkový častý handicap malých obcí či městeček, které jsou závislé jen na vlastním zdroji a nemají svůj vodovod propojený s dalšími napříč regionem. Problém se navíc prohlubuje, protože v létě stoupá počet tropických dní a v zimě je naopak méně sněhu, který přitom výrazně doplňuje podzemní zásoby vody.

Důvod, proč není řada vesniček napojená na páteřní potrubí, je nasnadě – enormně vysoké náklady. Žerůtky ročně hospodaří s pouhými čtyřmi miliony korun. Při odečtení výdajů na běžný provoz a údržbu už na investice peníze zkrátka nezbývají, natož takto náročné.

Okolním obcím pomohla dotace

Ostatně není potřeba chodit příliš daleko. Problém s pitnou vodou řešila dlouhodobě také trojice okolních obcí – Lysice, Voděrady a Drnovice. Kvůli příliš vysokým nákladům na jejich rozpočty se nakonec všechny spojily do svazku a společně dokázaly na vodovod s napojením na ten páteřní za 140 milionů korun získat dotaci, která pokryje téměř tři čtvrtiny celé investice. Ani rozpočty všech tří obcí, z nichž každá je mnohem větší než Žerůtky, by totiž na nákladnou stavbu nestačily.

V případě Blanenska ani není možné mluvit o tom, že by peníze za vodné a stočné, které zdejší obyvatelé platí, odtékaly k zahraničním vlastníkům a provozovatel se o vodohospodářskou síť nestaral, jak často zaznívá kritika z některých částí České republiky. Akcionáři regionálního provozovatele vodovodů jsou v tomto případě totiž přímo samotné obce.

„U nás jsme v minulosti museli kvůli nedostatku vody vydržet stopku na jakoukoliv výstavbu tři roky. Bylo to bolestivé, protože hodně lidí u nás chce stavět, ale my jim to nemohli povolit,“ líčí starostka Drnovic Lenka Růžičková (nez.), v jejíž obci žije okolo 1 400 obyvatel. Stavba společného vodovodu je ve finále a hotová bude do dvou měsíců. Dnes už tady proto novou výstavbu znovu povolují.

Řešením pro Žerůtky nyní je, že se napojí právě na dokončovaný vodovod mezi Lysicemi, Drnovicemi a Voděrady. Do té doby bude opatření k omezení výstavby platit, respektive vodoprávní úřad jej bude opakovaně prodlužovat. „V současné době naše společnost připravuje projektovou dokumentaci, kterou dokončíme v následujících měsících. Potom je možné žádat o dotace,“ doplnila mluvčí Librová. Na další dotazy, kdy by se mohlo začít stavět a kdy bude případně hotovo, nicméně neodpověděla.

Deštnou trápí sucho, v Katově mají zákaz pět let

Kdekdo by si mohl na první pohled myslet, že ve dvousethlavé obci Deštná na Blanensku bude podle názvu deštivo a nadbytek vody pro všechny, jenže také tato malá vesnice se dlouhodobě potýká s kritickým nedostatkem pitné vody v tamním vrtu.

Už od začátku minulého roku je proto v obci opakovaně prodlužován zákaz používání pitné vody na zalévání zahrad, napouštění bazénů nebo například umývání automobilů.

Nelichotivým rekordmanem v celém Jihomoravském kraji je pak v tomto ohledu pravděpodobně malý Katov na Brněnsku, kde stejné nepopulární omezení platí nepřetržitě už déle než pět let.