Stuhový blesk, který 25. července při bouřce nad Brnem zachytil fotoaparát Pavla Gabzdyla. Zajímavý je i vedlejší blesk, který původně vede paralelně, aby se následně rozběhl do tří různých směrů. | foto: Pavel Gabzdyl

Fotograf zachytil unikátní stuhový blesk, snímek přitom chtěl vymazat

  • 48
Snímek, který je ojedinělý nejen v Česku, ale i celosvětově, pořídil brněnský fotograf Pavel Gabzdyl. Při bouřce nad Brnem totiž zachytil stuhový blesk, o jehož existenci dlouho panovaly pochyby. Původně si přitom myslel, že jde o chybu fotoaparátu.

Gabzdyl, který proslul pozoruhodnými snímky Brna, pravidelně fotí bouřky už několik let. Využívá k tomu svůj zastřešený balkon v sedmém patře.

„K bouřkám mám dost velký respekt, takže fotit venku bych si nedovolil. Ale z balkonu mám slušný výhled a zároveň jsou v něm fotoaparáty dostatečně hluboko pod střechou. Můžu je tak nechat bez dozoru, protože fungují automaticky,“ přibližuje Gabzdyl.

Během bouřky většinou jeho aparáty vytvoří několik desítek snímků. Když si prohlížel „úlovky“ z 25. července, narazil na jeden, který považoval za rozostřený a chystal se ho vymazat. 

„Zprvu jsem myslel, že blbě vidím. Pak, že jsem drcnul do foťáku nebo že nastal nějaký technický problém. Ale když jsem se podíval blíž, viděl jsem, že rozostřený je jenom blesk. A když jsem ten čtyřnásobný blesk našel i na okraji snímku ze druhého foťáku s trochu jiným objektivem, došlo mi, že jde o skutečný jev,“ popisuje Gabzdyl.

Fotku pak zkoumal s kolegy z brněnské hvězdárny a zjistil, že kanály blesku nejsou zcela totožné a zároveň se sbíhají do jednoho bodu. Poté, co snímek umístil na Facebook, jej zájemci o meteorologii upozornili, že se může jednat o stuhový blesk. 

Ke vzniku je třeba silný boční vítr

Gabzdyl tak snímek poslal na portál in-pocasi.cz, který potvrdil, že skutečně jde o tuto raritu.

„Jde o blesk, který má podstatně větší šířku kanálu, než má typický čárový blesk, v ideálním případě můžeme sledovat dokonce drobné mezery mezi jednotlivými sousedními kanálky daného blesku. Jde o poměrně vzácnou událost, kterou se hlavně v dřívější době podařilo fotograficky zachytit jen velmi výjimečně. To vedlo určitou skupinu odborníků i k názoru, že ve skutečnosti jde o chybný fotografický záznam, který je způsoben pohybem fotografického přístroje,“ vysvětluje na portálu in-pocasi.cz Michal Žák z Katedry meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Pro vznik stuhového blesku jsou nutné dva předpoklady. „Jednak silný boční vítr a dále více zpětných výbojů, což jsou dílčí výboje, které vznikají po spojení vodivého kanálu blesku se zemí. Přitom je důležité, aby se úhel mezi větrem a spojnicí blesk – pozorovatel blížil co nejvíce úhlu pravému. Tento silný boční vítr totiž vede k určitému posunu každého dalšího zpětného výboje ve srovnání s předcházejícím výbojem, čímž se vytváří onen efekt stuhy,“ osvětluje Gabzdyl.

Dnešní fotoaparáty dovedou efekt stuhového blesku zachytit lépe než ještě před několika lety, přesto jde stále o mimořádnou vzácnost. O Gabzdylův snímek tak dokonce projevila zájem americká výzkumná agentura Universities Space Research Association.

„Na to, že jsem to původně měl za zkažený snímek, je to slušný výsledek,“ usmívá se Gabzdyl.

„Bouřky ostatně stále skrývají dost neuspokojivě vysvětlených jevů, z nichž nejznámější je kulový blesk,“ podotýká Žák.