Český „prototyp“ stromové kaple byl vysazen v dubnu 2016 nad obcí Nová Lhota na Hodonínsku. Je tvořen 24 lipami rozmístěnými do obdélníku.
„Už tehdy bylo zřejmé, že nejde o stavbu hotovou v okamžiku dokončení, ale o dílo, které bude dozrávat po desetiletí. Jak stromy porostou, jejich kmeny a koruny mají postupně vytvořit sloupoví a klenbu živé kaple. Stromová kaple je architektura trpělivosti,“ přibližuje autorka tohoto projektu Hana Matějková.
 |
Nápad v ní uzrál při návštěvě zaniklé sudetské osady Královec v podhůří Orlických hor. Zdejší kaple po odsunu původních obyvatel chátrala a v roce 2007 byla zbořena. Zůstaly však stromy, které ji obklopovaly, čímž bylo posvátné místo svým způsobem zachováno. „Člověk byl v kapli, i když v ní nebyl,“ vzpomíná Matějková na svůj zážitek.
Rozhodla se tak vybudovat kapli čistě ze stromů. A její představa se zhmotnila po setkání s Antonínem Okénkou (nez.), starostou Nové Lhoty. „Měla jsem v hlavě jasnou vizi. Když jsem ji panu Okénkovi vyložila, přinesl mapu a řekl, že to bude právě tady. Je ekologicky zaměřený, hodně se věnuje krajině a dokázal potřebné pozemky vyměnit se soukromníky,“ líčí vděčně Matějková.
Pozvání k pomalejšímu vnímání krajiny
Na místě byly zasazeny přibližně třímetrové lípy, aby prostor hned od začátku plnil svůj účel. „S tím, jak stromy rostou, je místo čím dál krásnější, ale snažíme se, aby fungovalo hned. V Nové Lhotě to má perličku, že stromy zasadily děti z místní školy. Takže s postupem let budou moct sledovat, jak jejich dílo vzkvétá,“ popisuje Matějková.
Na jižní Moravě přibývají nové kostely, v Čechách naopak chátrají |
Ta se svým manželem stojí i za dalšími podobnými projekty, jiné inspirovala. V Lanžhotě na Břeclavsku vznikla Kaple ve hvězdách, v Luběnicích na Olomoucku Kaple souznění, v brněnských Medlánkách Kaple věčného pramene, v Radějově na Hodonínsku Kaple ve větru, v pražské Libni Kaple dvanácti apoštolů, další stromové kaple se nacházejí v Hýslech na Hodonínsku a Moutnicích na Brněnsku. Jejich přehled nabízí web stromovekaple.cz.
„Každá kaple má svůj příběh a slouží něčemu jinému. U nás v Lanžhotě se konají i bohoslužby, jinde třeba pouť nebo svatby. Kaple v Nové Lhotě funguje hlavně pro poutníky, kteří se zde mohou zastavit a meditovat. Prostor nemá zdi a je otevřený komukoliv bez ohledu na vyznání. To byla naše hlavní myšlenka – aby zde bylo dobře každému, kdo přijde,“ podotýká Matějková.
Tajuplná kaple v centru Brna se po desetiletích vynořila ze zapomnění |
Projekt stromových kaplí podle ní ukazuje, že duchovní, kulturní i krajinářský význam místa nemusí být spojený pouze s klasickou stavbou. Kaple vnitřního ticha je otevřená nebi, počasí, ročním dobám i proměně stromů. Slouží jako prostor pro zastavení v krajině, pro osobní ticho i společné chvíle.
„Její plnou podobu však uvidí až další generace, právě v tom spočívá její síla. Když sázíme stromovou kapli, nesázíme jen stromy. Zakládáme místo, které bude mít svůj čas, svou paměť a svůj stín. Je to pozvání k pomalejšímu vnímání krajiny,“ odhaluje Matějková.
