Roh Besedního domu v brněnské Solniční ulici zdobí bronzový reliéf, který sem byl zasazen dvacet let poté, co zde 2. října 1905 utržil smrtelnou ránu bajonetem dvacetiletý truhlářský dělník a sokol František Pavlík. Právě na jeho počest složil Leoš Janáček klavírní sonátu nazvanou 1. X. 1905.
Daleko méně známou obětí tehdejších demonstrací za druhou českou univerzitu v Brně a českou věc vůbec se stal osmatřicetiletý železničář a otec čtyř dětí František Rösel či Rézl. Ten zemřel na následky sečné rány, kterou mu zasadil před hotelem Slavia hned vedle Besedního domu příslušník vojska zasahujícího proti protestujícím už 30. září 1905.
Němci vytušili, že jejich mocenský monopol v zemském hlavním městě je ohrožen, a tak na neděli 1. října 1905 svolali do Brna velkou národní manifestaci.
