Tehdy šestadvacetiletý syn podruhyně neboli zemědělské dělnice Ondraš se narodil ve Zlechově u Uherského Hradiště, ale vyrostl u příbuzných v nedalekých Tupesích, kde v dospívání také pomáhal na polích.
Po návratu z vojny už nikdy nikde nebydlel ani nepracoval. Živil se krádežemi a přespával, kde se dalo.
Vycházelo mu to léta. Přesouval se pěšky jižní Moravou a kradl, na co přišel – jídlo, oblečení, v nouzi třeba jen ovoce ze zahrad, zejména na Břeclavsku, Brněnsku a kolem Hustopečí. Skrýval se v lesních úkrytech, naposledy hlavně v hlídačově boudě u neobydlené vily Hubertky v lese Dřínová mezi osadou Salaš a Velehradem na Uherskohradišťsku.
Milý Hanzi, jdou po mně. Zabil sem dva četníky. Překvapili mě v noci a já střílel do tmy… Doufám, že furt platí, že Hanz Geršpitzer a Franta Ondraš sou kamarádi z vojny a že mi pomůžeš, než se to uklidní. Můžu jít jen v noci, aby mě nechytli. Snad dopis budeš mít dřív, než já k tobě do Uhřic dojdu.
