Superúřad nahradil k nelibosti zejména mnoha starostů víc než dvacítku malých stavebních úřadů rozesetých po celém městě. A zkušenosti s jeho fungováním jsou zatím u oslovených zástupců samospráv či developerů z naprosté většiny negativní.
Starostové po radikální změně mimo jiné ztratili přehled, co se na jejich území stavebně chystá, protože dřív stačilo zajít do jiné kanceláře či patra a informace si vyžádat.
Superúřad způsobí chaos a nahraje developerům, bojí se brněnští starostové |
„Mohou být věci, o nichž se teď ani nedozvíme, neboť se chystají na soukromých pozemcích, s nimiž nesousedí ty naše. Pokud by se teoreticky mělo něco stavět u hradu Veveří či by jinde byla v plánu třeba desetipatrová budova, nebudu o tom dopředu vědět. Předtím mi tyto záležitosti chodily v kopii na stůl, teď musí přijít podnět, abych se tím začal zabývat,“ vysvětluje bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl (dříve ČSSD).
Podobně starostové ztratili možnost metodické podpory ze strany úředníků stavebního úřadu při přípravě projektů. Kritici navíc poukazují na mnoho dalších problémů spojených se superúřadem.
„Je tam o desítky zaměstnanců víc než na původních stavebních úřadech, termíny vyřizování jsou však násobně delší. Kontrola v místě neexistuje, na místní šetření se čeká až rok. Současný stav je katastrofa, vznikem centrálního úřadu rozbili něco, co fungovalo,“ nebere si servítky jeden ze starostů. Kvůli obavám, aby radnice neměla za ostrou kritiku problémy s vyřizováním žádostí, si přál zůstat v anonymitě.
Peníze mají, začít pracovat nemohou
Vedení Nového Lískovce loni v červnu před souběžným spuštěním superúřadu a nakonec zpackané digitalizace stavebního řízení požádalo o povolení na vybudování parkování ve zhruba šesti lokalitách. Na vyřízení části čeká dosud.
„Chceme je vytvořit všechny zároveň, máme peníze, ale nemůžeme začít. Oproti jiným projektům jsou přitom parkovací místa hrozně malá věc,“ poukazuje starostka městské části Jana Drápalová (Zelení).
V Tuřanech čekají na vyřízení žádostí až tři čtvrtě roku. „V některých věcech nám sice vyšli vstříc a byli až neskutečně pružní, ale většina záležitostí trvá velmi dlouho. Povolovací proces se rozhodně prodloužil. Tento radikální řez se v kombinaci s digitalizací nepovedl,“ míní starosta Radomír Vondra (STAN).
Centrální stavební úřad pro celé území Brna vznikl v budově bývalé pošty v Orlí ulici, kterou město koupilo za 215 milionů korun. Start této novinky provázely problémy. (1. července 2024)
Brněnský radní pro územní rozvoj Petr Bořecký (ANO) předem avizoval, že potrvá rok, než si vše takzvaně sedne. Nyní přiznává, že to ještě nějaký čas potrvá.
„Úředníci pracují na plné obrátky. Víme, že tu žádosti leží dlouho, ale stále se vypořádáváme s tím, jak stavebníci podávali loni ke 30. červnu panicky prázdné složky. K tomu jsme převzali spoustu nedokončených spisů z původních úřadů. Změny nastaly i kvůli Brněnským stavebním předpisům a novému územnímu plánu,“ reaguje s tím, že k problémům přispívá i nepovedená digitalizace.
Předpisy začaly platit rovněž loni v červenci, nový plán letos v lednu. Projekty nevyřízené před začátkem jeho platnosti se musely prověřit, zda jsou s ním v souladu, což celému procesu rozhodně nepřidalo. Tyto dva faktory dohromady se vznikem superúřadu, digitalizací a novým stavebním zákonem znamenaly obrovskou změnu.
Nefunkční systém i špatná čísla pater. Start superúřadu v Brně přinesl rozpaky |
Ze záplavy osmi tisíc žádostí podaných loni v červnu zbývá aktuálně pracovníkům centrálního úřadu rozhodnout o poslední tisícovce. U čtyř stovek z nich jim přitom žadatelé dosud nedodali vše potřebné.
Mezi těmi, kteří čekají už víc než rok na vyřízení žádostí, jsou i developeři stavějící velké projekty.
„Výraznější progres například v podobě urychlení rozhodování úřadu jsme dosud nezaznamenali. Naopak s převodem jednotlivých agend na centrální místo došlo k dalšímu prodloužení řízení. Naše zkušenost je taková, že od podání žádosti k zahájení řízení běžně uplyne čtyři až šest měsíců,“ říká technický ředitel firmy Domoplan Pavel Zobač.
Výhody nejsou v praxi příliš vidět
Centrální úřad má přinést větší profesionalizaci a zastupitelnost zaměstnanců, zajistit předvídatelnost rozhodnutí a jednotný výklad nového územního plánu, jehož starou verzi si na různých úřadech vykládali dřív jinak. Podle magistrátu se to daří, developeři ovšem mají jiný názor.
„Ke skutečnému zrychlení a sjednocení postupů ve větší míře zatím nedošlo. Situace se značně liší mezi jednotlivými odděleními úřadu, problematická je hlavně specializace referentů. Třeba úředník, jenž se před loňským červencem zabýval výhradně pozemními stavbami, nyní často nedisponuje dostatečnou kvalifikací pro posouzení jiných typů, jako jsou vodní stavby či silnice. V důsledku toho musí být žádosti nadále rozdělovány na několik dílčích povolení,“ popisuje Dalibor Lamka, výkonný ředitel firmy Trikaya.
V Brně vymysleli supermagistrát. Po čtyřech letech zjistili, že je malý |
Kvůli nedostatku odborníků na trhu práce láká magistrát na náborový příspěvek 50 tisíc korun. Ze 150 pozic superúřadu je obsazeno přibližně 90 procent. „Zaměstnanci jsou zahlceni starými i novými žádostmi, což znemožňuje pracovat v obvyklých lhůtách,“ upozorňuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Nejpřetíženější jsou úředníci z druhého obvodu, kam spadá Brno-sever, Královo Pole a Žabovřesky, kde žije asi sto tisíc obyvatel. S vyřizováním žádostí jim musí pomáhat kolegové řešící jiné oblasti.
„Ale i to je výhoda většího úřadu – v případě, že je jeden z obvodů enormně zatížen, mohou část agendy převzít ostatní oddělení. Zde je potřeba poděkovat všem zaměstnancům a zaměstnankyním stavebního úřadu. Ti jsou pod velkým tlakem a jejich práce opravdu není jednoduchá,“ zdůrazňuje Poňuchálek.
1. července 2024 |
