Zvolená varianta je v rozporu s původními úvahami, podle nichž měla trať vést dál na sever až k ulici Majdalenky.
„Vzhledem k tomu, že je tato možnost náročnější ekonomicky i ve vztahu k pozemkům, přikročilo se k variantě vedení trati po ulici Okružní,“ uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková.
To nebyl jediný ani hlavní důvod změny plánů. Už minulé vedení Brna chtělo trať vést přes celé sídliště. Proti se ale v roce 2016 postavila městská část Brno-sever. A její postoj nezměnil ani stávající brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). „Nemá žádnou logiku trať podle původních záměrů nepostavit. Narazilo to ale tvrdě na pana starostu,“ poznamenal radní.
Starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL) přiznává, že s tratí přes Lesnou městská část skutečně nesouhlasí. „Asi by ani na Majdalenkách zrovna neskákali radostí, že jim budou pod okny jezdit tramvaje,“ podotkl s tím, že by se musely stavět protihlukové stěny, překládat inženýrské sítě, což by znamenalo i kácení stromů.
Jako lepší řešení proto vidí prodloužení autobusové linky 46, která by jezdila až do centra, nebo zavedení parciálních trolejbusů, tedy těch, co mohou jet i na baterie mimo trolejové vedení.
Rychlejší cesta do centra? Starosta pochybuje
Maleček pochybuje i o tom, zda propojení tratí „jižní cestou“ skutečně přinese benefity, jak o nich mluví vedení Brna včetně primátorky Markéty Vaňkové (ODS).
„Důvodem, proč chceme prodloužit koleje ze stávající konečné, je odlehčit a zrychlit dopravu do centra. Z Lesné cestují každý den tisíce lidí, pro které bude jednodušší dostat se do práce či školy,“ prohlásila nedávno primátorka.
Červeně je vyznačený nový úsek kolejí, modře naznačeny trasy autobusů kolem sídliště na Lesné.
Místostarosta Brna-sever David Aleš (nez., dříve ANO) ovšem připomíná, že trať povede jen okrajem Lesné, takže mnoha lidem nijak nepomůže. Navíc obě hlavní tramvajové linky – 5 a 9, k nimž se loni přidala i linka 7, z centra jedou první polovinu cesty po stejných kolejích.
„Variantu propojení po ulici Okružní tlačí dopravní podnik, protože když bude mít tratě propojené a na jedné bude výluka, může tramvaje poslat po druhé,“ sdělil místostarosta. Natvrdo říká, že si myslí, že jde o zbytečné vyhazování peněz. Jako nejlepší řešení vnímá, kdyby do severnějších částí Lesné jezdily spíš trolejbusy.
Dopravní podnik se ale hájí, že je to dlouhodobý plán zakotvený i ve stávajícím územním plánu. „Je třeba říct, že se také jedná o první etapu prodloužení tramvajové trati na Lesnou,“ naznačila mluvčí Tomaštíková, že do budoucna se může trať skutečně protáhnout i dál na sever. S tím kalkuluje i radní Kratochvíl a pro možný budoucí rozvoj se proto přestaví i tamní složitá okružní křižovatka na světelnou.
Část kolejí je připravena už od 90. let
Aktuálně plánovaná stavba kilometr dlouhé trati za 800 milionů bude rozdělená na dvě části. Ta první by měla začít už za rok přestavbou a rekonstrukcí mostu přes železniční trať v Merhautově ulici, který je v havarijním stavu. Tady jsou už dnes v části silnice položené koleje, jež však vedou odnikud nikam.
„Koleje jsou na místě už od stavby Husovického tunelu, který je pod nimi. Tehdy se předpokládalo, že bude stavba tramvajové trati brzy zahájena,“ připomněla Tomaštíková roky 1996 až 1998, kdy se tunel budoval.
Druhá část stavebních prací se bude věnovat samotnému pokládání kolejí až ke křižovatce s třídou Generála Píky, tedy u zastávky na Halasově náměstí.
„Součástí projektu je i celková rekonstrukce uličního prostoru. Ta zahrnuje úpravy komunikace, chodníků, parkování, ochranu okolí před hlukem z komunikace a také revitalizaci okolní zeleně. Po celé délce nově opravené komunikace vzniknou také cyklistické pruhy,“ přiblížil Kratochvíl.
Nově vznikne i tramvajová zastávka Provazníkova, která zajistí pohodlnější přestup z klíčových trolejbusových linek 25 a 26.
Na podzim dokončí trať k fakultní nemocnici
Po probíhající výstavbě trati k bohunické nemocnici, která bude hotová letos na podzim, je propojka na Lesné nejpřipravenější stavbou nové tramvajové trati v Brně.
Řadu let se už sice chystá nová trať na Kamechy v Bystrci nebo obnovení trati ze Stránské skály do Líšně, první z nich je však kvůli terénu velmi složitá už ve fázi projektování, druhá naráží na odpor místních obyvatel.
