Ohrožen je i termín, ke kterému se město pod hrozbou pokut zavázalo, když pozemky od ministerstva obrany bezúplatně přebíralo.
Ve smlouvě, která byla podepsána v červnu 2019, se jasně píše, že do čtyř let musí Brno v souladu s územní studií vybudovat sportoviště a zpřístupnit je široké veřejnosti. „Brno nabylo vlastnické právo zápisem do katastru nemovitostí 31. října 2019,“ doplnil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany konkrétní termín, odkdy se zmíněná lhůta začala počítat.
V současnosti však město stále nemá k dispozici potřebná povolení, řízení u stavebního úřadu je navíc aktuálně pozastaveno kvůli nutnosti dodat další podklady.
„Vydání povolení předpokládáme na jaře letošního roku,“ sdělil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Doplnil, že město počítá s tím, že se začne stavět na konci letošního roku. Investice ve výši zhruba 150 milionů korun pak podle jeho vyjádření zabere zhruba rok.
Prostým součtem roční výstavby s termínem zahájení na konci letošního roku se tak už dostaneme za závazný termín v podobě října 2023. „Harmonogram pořád nasvědčuje tomu, že první fázi stihneme,“ tvrdí přesto brněnský radní pro oblast školství a sportu Jaroslav Suchý (KDU-ČSL).
Jen při připomenutí jeho dřívějšího vyjádření je však zřejmé, že se původní plány zpožďují. „Společnost Arch. Design připraví projekt až ke stavebnímu povolení. Jeho získání předpokládáme začátkem roku 2022,“ sliboval Suchý v létě 2020, kdy město zadalo zpracování projektové dokumentace a kdy už pozemky téměř rok vlastnilo.
Jak je dnes jasné, povolení stále nemá. Podle letitých plánů měl být areál hotový navíc mnohem dříve. Minulá koalice pod vedením hnutí ANO slibovala sportoviště opravit už v letech 2016 až 2018. Jenže nakonec nedotáhla ani převody pozemků.
Neschopnost, zlobí se Vokřál
„Za nás se vše vyjednávalo, současné vedení už jen finálně doladilo a podepsalo smlouvu. Také byly hotové studie, stačilo jen vše podrobně naprojektovat. Jestliže to ale nezvládli, ani ještě nezískali povolení, tak tomu nerozumím a považuji za neschopnost stávající koalice, že nedokáže dotáhnout do konce investiční záměry města,“ prohlásil bývalý brněnský primátor za hnutí ANO Petr Vokřál.
Ten předpokládá, že vedení Brna termín nedodrží a bude muset vyjednávat s ministerstvem o prodloužení lhůty. Pokud by se ho Brnu nepodařilo domluvit a zároveň termín nesplnilo, hrozí mu podle smlouvy pokuta 100 tisíc korun za každý měsíc zpoždění. Navíc ministerstvo obrany může od dohody jednoduše odstoupit.
Možnost jednání jako východiska připustil i Suchý. „Kdyby se náhodou termín skutečně nestihl, je tam určitá možnost požádat o prodloužení. Jsem přesvědčený, že kdyby důvody byly markantní, lze s ministerstvem vstoupit do jednání,“ je přesvědčený radní, kterého ovšem neopouští víra, že se vše stihne.
Podle Vokřála nemusí být vyjednávání o prodloužení problematické, zvlášť když vládní koalice i ta na brněnském magistrátu jsou velmi podobné a obě vede ODS.
Zdrží výstavbu dotace?
Pozdní vydání povolení ovšem nemusí být jedinou komplikací. Z nejrůznějších důvodů se může protáhnout i výběrové řízení na stavební firmu, která sportoviště pro město postaví.
A další průtahy můžou nastat kvůli tomu, že Brno chce získat dotaci. Zatím však o ni ani nepožádalo. „Měli bychom etapizovat stavbu i v závislosti na charakteru dotačních programů, které budou vypsány,“ řekl Suchý.
První etapa ovšem musí být právě ta za zmiňovaných 150 milionů, která se vztahuje k venkovním sportovištím a k závazku ve smlouvě. Rozsah první etapy ještě přesto není přesně znám. „Rozsah bude stanoven v návaznosti na získané stavební povolení,“ podotkl Poňuchálek. Jinými slovy to bude jasné nejdříve v létě.
Po výstavbě venkovních hřišť bude následovat rekonstrukce tamní tělocvičny s okolními pozemky za 450 milionů. Tyto opravy už mohou být rozděleny na více fází, protože se na ně čtyřletá lhůta nevztahuje. Město tělocvičnu totiž nezískalo bezúplatně, ale od státu ji odkoupilo.
Tuto rekonstrukci chce Brno zvládnout do konce roku 2024, ale ve srovnání s první etapou je tato ještě více vzdálená a nákladnější. Povolení si slibuje město získat letos na podzim.
Vodácký kanál? Leda ve studiiSpolečně s přípravou sportovního areálu v pisáreckém parku přišlo v roce 2019 vedení Brna také s tím, že nedaleko odtud na řece Svratce vybuduje vodácký kanál. Sjíždět ho měli sportovci už letos. Po velkolepém oznámení, kdy se Brňané mohli pokochat vizualizacemi divoké řeky, se však plán nikam výrazně neposunul. „Na projektu stále pracujeme,“ reagoval mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek na dotaz, zda je záměr stále aktuální. Plány muselo vedení Brna nechat přepracovat kvůli vodní elektrárně, kterou na řece paradoxně plánuje městská firma Teplárny Brno společně s Povodím Moravy. „Nyní je hotová aktualizovaná studie proveditelnosti zahrnující tuto vodní elektrárnu,“ uvedl mluvčí. V tuto chvíli počítá Brno se stavbou kanálu o délce 330 metrů v roce 2026, a to v případě, že na investici za 420 milionů korun sežene dotace. Nejsou to přitom první sliby vodákům od vedení Brna. Už v roce 2010 tehdejší primátor Roman Onderka (ČSSD) mluvil o stavbě kanálu na Svratce v Horních Heršpicích na jihu města. Stát měl 78 milionů a být hotový v roce 2012. Z plánů nakonec úplně sešlo. |
