Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je tento způsob financování nezbytným krokem, aby se potřebnou infrastrukturu, a to nejen tu železniční, podařilo co nejdříve vybudovat. „Soukromník tratě doprojektuje, zafinancuje, postaví, po několik desetiletí je bude provozovat a udržovat. A pak je předá do užívání státu v odpovídající kvalitě,“ popsal.
Ostatně už za jeho předchůdce Karla Havlíčka (ANO) se tehdejší vláda v roce 2021 vydala touto cestou v případě dostavby dálnice D4 z Prahy k Písku. Více než třicetikilometrový úsek má být hotový na konci letošního roku.
Studie možného zapojení soukromých investorů do stavby rychlotratí z Brna do Břeclavi a z jihomoravské aglomerace do Ostravy, jejichž příprava je vůbec nejdál ze všech v Česku, by měla být hotová v druhém čtvrtletí, tedy do poloviny letošního roku. A tento termín je klíčový i pro další obří železniční investici v Brně. Centrální komise ministerstva dopravy má do června schválit záměr projektu nového hlavního nádraží, jež vyroste v odsunuté poloze u řeky Svratky.
Záměr projektu by podle mluvčí Správy železnic Nely Eberl Friebové už měl dát jasnější odpovědi nejen na celkové investiční náklady, o nichž se už šest let traduje, že stále činí 50 miliard korun, ale i samotný rozsah stavby. „Následně zahájíme diskuse o možnostech financování, kdy varianta PPP je jednou ze zvažovaných možností,“ podotkla mluvčí.
Investor musí mít zisk
Šéf Správy železnic Jiří Svoboda ale nedávno prohlásil, že už se o této variantě vážně baví s ministrem Kupkou jako o možné cestě, jak zajistit peníze především pro vznik nádražní budovy.
„Jedna věc je stavět ze soukromého kapitálu infrastrukturu, druhá věc ta, když se na objekt váže komerční využití,“ prohlásil. Jinými slovy soukromý investor následně může vydělávat na pronájmu obchodních prostor na novém terminálu.
Rentabilita je pro soukromého investora klíčovým faktorem. „Soukromá firma není charita, vždy jí jde nakonec o zisk,“ odtušil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Upozorňuje však na možná rizika - tedy aby soukromník netěžil ze spolupráce přespříliš. „To je totiž u PPP projektů poměrně časté,“ varoval s tím, že je potřeba, aby si stát vše bedlivě ohlídal. „PPP projekty v řadě případů fungují velmi efektivně teoreticky, tedy ‚na papíře‘, přičemž realita bývá mnohem složitější,“ naznačil.
Rychlovlaky jen bez hluku, požadují obce. K trati do Brna mají výhrady |
Podle ředitele Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku Martina Kvizdy z brněnské Masarykovy univerzity jsou PPP projekty obecně dražší, protože v sobě zahrnují vedle vyšších nákladů při přípravě i přirážku, tedy zisk investora.
„Čím větší objem zakázky, tím jsou transakční náklady relativně nižší. Z tohoto hlediska jsou PPP projekty typově vhodné právě pro velké infrastrukturní stavby, jako je vysokorychlostní železnice. Přirážku je možné snížit dobrým managementem výnosů a rizik spojených s provozem infrastruktury, což si právě tady umím dobře představit. Je to však pro českou státní správu velká výzva,“ prohlásil.
Úpravy kolem nádraží začnou už letos
Brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) o možném financování ze soukromých kapes slyší poprvé, ale nebrání se mu. „Pro mě je zásadní, aby nové nádraží skutečně vzniklo. Město jinak zmizí z mapy. Vede tudy dnes tranzit, ať už z jihu na sever, nebo od východu na západ,“ řekl s tím, že i když nové nádraží spadá do investic státu, nemálo peněz míří také z městské kasy.
Zejména na úpravu prostranství v okolí a přivedení MHD. „Letos dáváme na přípravu 90 milionů, příští rok to bude ještě víc, protože počítáme se stavbou nového bulváru, po němž budou k nádraží jezdit tramvaje,“ vysvětlil radní.
Nové hlavní nádraží dostane Brno na mapu Evropy, věří šéf příprav megastavby |
Mezi letošními investicemi u terminálu je za 40 milionů stavba nové ulice u Svratky od Opuštěné ulice po Rosickou. Zatímco u řeky vznikne park, na druhé straně se nacházejí lukrativní parcely, jež Brno plánuje směnit s miliardářem Danielem Křetínským. Ten totiž zase vlastní klíčové pozemky pro stavbu nádraží, respektive dovedení MHD.
Zatímco tuto část má magistrát až na Křetínského majetkově téměř vyřešenou, jihovýchodní území pod budoucím nádražím zatím příliš ne. Přitom je také zásadní, protože tudy v budoucnu povede velký městský okruh, na jehož konkrétní trase se rovněž pracuje.
Stavba nádraží odstartuje později, přiznali železničářiRokem 2028 jako termínem zahájení stavby nového vlakového nádraží v Brně se oháněla Správa železnic řadu let. Letos však přiznala, že ve zmíněném roce se teprve předpokládá vypsání soutěže na stavební firmu, a už to samotné je víceméně optimistický termín. Ostatně stále není známý harmonogram přípravy a stavby, který ministr dopravy Martin Kupka (ODS) sliboval už předloni v březnu. Tehdy tvrdil, že jej zveřejní do konce roku 2022, loni v květnu pak zmínil konec minulého roku. Dokument však stále není hotový. Loni navíc ekologický spolek Děti Země napadl povolení ke kácení stromů kvůli úpravám na židenickém nádraží, jež původně měly začít už loni, ale také se stále odsouvají. |
29. listopadu 2023 |
