Až pětina pacientů v Česku, zejména seniorů trpících chronickými chorobami, tam přitom podle České internistické společnosti (ČIS) leží zbytečně.
„Poté, co u nich lékaři vyřešili akutní problém, se kterým byli hospitalizováni, zůstávají v nemocnici i další týdny. Kvůli jejich věku a zdravotnímu stavu se o sebe nedokážou postarat. A pokud nejsou ochotní příbuzní, nemůžete takového člověka poslat domů,“ říká primář interní ambulance znojemské nemocnice Zdeněk Monhart.
Pro takové případy sice existují léčebny se specializací na následnou péči nebo na dlouhodobě nemocné pacienty, ty se však taktéž potýkají s přeplněnými kapacitami.
Výrazný problém potvrzují zdravotníci z jižní Moravy, kde je situace po Středočeském a Moravskoslezském kraji nejhorší. „Přetížení lůžek na interně se nevyhýbá ani nám. Snažíme se pacienty co nejrychleji přesouvat, k čemuž nám slouží zdravotně-sociální oddělení. To poskytuje zejména pomoc v období, kdy se hledá místo v jiném zařízení,“ zmiňuje mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára.
Míst pro seniory je v domovech málo, otvírá to prostor pro soukromé rezidence |
Podobný systém využívají také ve Znojmě. „Osvědčila se nám spolupráce se sociální sestrou, která má přehled o dalších sociálních a zdravotnických zařízeních. Díky tomu se daří přesuny v rámci okresu řešit poměrně rychle. Jakmile ale volá do Brna nebo Vyškova, obvykle se dozví, že místo bude volné za měsíc,“ podotýká Monhart s tím, že špitálu pomáhá i vlastní oddělení věnující se dlouhodobé péči.
Dodává, že kromě přetížení systému je stav nebezpečný i pro pacienty. Protože se z drtivé většiny jedná právě o starší lidi se sníženou imunitou, pobytem ve špitálu se zvyšuje riziko dalšího onemocnění. „Za tu dobu se vedle něj vystřídá na lůžku několik pacientů, kteří mají mnohdy různé infekce a ty jej mohou ohrozit na životě. Starý člověk by zkrátka v nemocnici neměl být, pokud to není nezbytně nutné,“ zdůrazňuje Monhart.
Nedostatek míst v domovech
Kromě toho, že zařízení zaměřených na léčbu dlouhodobě nemocných je málo, důvod jejich přeplněných kapacit je v podstatě stejný. Tyto služby, tedy sociální zařízení, jako jsou domovy pro seniory, kam by mohli pacienti putovat dále, také nemají dostatek volných míst.
„Vytváří to špunt. Pacient sice nevyžaduje naši zdravotní péči, ale není jej kam přeložit a rodiny často nechtějí nebo nemohou vzít příbuzného domů,“ vysvětluje Jitka Smrčka, ředitelka SurGal Clinic v Brně, která v současné době nabízí 160 lůžek dlouhodobé zdravotnické péče.
Na přijetí tam lidé čekají několik týdnů, v současné době tu evidují vyšší desítky žádostí. „Z tohoto důvodu budujeme nové pracoviště s dalšími 75 místy, které první pacienty přijme už začátkem nového roku,“ dodává Smrčka.
V kraji chybí stovky míst pro lidi s alzheimerem, nová zařízení se staví pomalu |
Podobné zkušenosti mají i v nemocnici následné péče ve Valticích na Břeclavsku.
„Přicházejí k nám jak pacienti, kteří mají již rozpracované žádosti do domovů seniorů a příspěvek na péči, ale i ti, kteří onemocněli náhle. Jim můžeme požádat o příspěvek až po 60 dnech hospitalizace a teprve pak oslovit domovy. Bez přiznaného příspěvku vyššího stupně se tam nemají šanci dostat,“ komentuje primářka zařízení Marta Drobiličová s tím, že na jižní Moravě je kapacita pobytových sociálních zařízení zcela nedostatečná a není výjimečné, že pacient čeká na umístění i rok.
Domácí léčba pod dohledem
Podle ČIS je třeba problém začít řešit co nejdříve. Už teď tvoří lidé ve věku 65 a více let necelých 21 procent z celkové populace, což znamená, že každý pátý člověk je senior. Podle očekávání a velmi početné generace takzvaných Husákových dětí by se v případě nečinnosti mohl tento problém do pěti až deseti let přetavit v katastrofu.
Podle Monharta patří mezi hlavní řešení vytvoření robustního sociálně-zdravotního systému, který by podporoval léčbu v domácím prostředí. „Například ve Švédsku, které má oproti nám velmi málo ambulantních lůžek, tento systém funguje velice dobře. Pacienti jsou ‚hospitalizováni v péči nemocnice‘, ale reálně jsou u sebe doma a zdravotnický personál za nimi dojíždí. Je to asi o 40 procent méně nákladné, než kdyby člověk ležel v nemocnici,“ konstatuje.
Politici straší rušením lůžek v domovech pro seniory, krajská radní to odmítá |
Takový způsob léčby není v Česku zatím běžný. V případě, že by se začalo na změně pracovat v blízké době, je Monhart přesvědčený, že by do pěti let mohl být systém připraven. „Dokážu si představit, že by se to mohlo využívat třeba pro doléčení pacientů. Dvakrát denně by za nimi dojela sestra, která bude proškolená na tento typ léčby,“ popisuje s tím, že příprava této formy péče bude velmi náročná.
S navrhovaným systémem souhlasí také ředitelka brněnské SurGal Clinic. „Kromě toho je ale nezbytné i navýšení lůžkových kapacit léčeben dlouhodobě nemocných a především kapacit domovů pro seniory či domovů se zvláštním režimem. Bez toho to nepůjde,“ zdůrazňuje Smrčka.
