Ke psům má vztah už odmala. Vodila si je domů, jeden opuštěný na ni dokonce pravidelně čekal před školou.
Vlastního čtyřnohého přítele ovšem Bohuslava Šibalová v dětství neměla. „Moc jsem chtěla, rodičům jsem třeba předkládala články o tom, jak pes prospívá duševnímu vývoji dítěte. Bohužel bez úspěchu. Bydleli jsme v bytě, kde by to moc nešlo,“ vzpomíná.
Svého prvního psa, boxera Edge, si pořídila v pubertě za peníze z brigády přesně v den sametové revoluce. Právě on jí otevřel dveře do světa sportovní kynologie, která ji uchvátila už v první třídě, když chodila na cvičiště s kamarádkou.
Nyní se může Šibalová pyšnit několika úspěchy, společně s fenkou Conny dokonce získala dva tituly mistrů světa na nejvyšší úrovni. A podobné vyhlídky má i mladší fenka Terry.
Vaše úspěchy potvrzují fakt, že Česko je ve sportovní kynologii velmoc. Proč se jí zde tolik daří?
Máme všechno, co k tréninku potřebujeme. Je tu hodně volné přírody, zejména polí a travnatých luk, což je dobré třeba pro nácvik stopování. V cizině bývají taková místa oplocená nebo chráněná kamerami, takže jsou tam omezení. Zároveň tu máme velké množství kynologických organizací a skvělé trenéry a figuranty, kteří mají cit a umějí psy dovést na vrchol.
Lidé menší rasy často polidšťují, chovají se k nim jako k dětem a rozmazlují je.
