Radnice chtěla komunitní dům pro lidi nad 60 let umístit do zelené proluky mezi ulicí Horovou a Luční, čímž by vzala za své podstatná část místního lesíka. Lidé z okolních domů se ale rozhodli „plíce“ svého bydliště bránit.
S návrhem na stavbu přišla na dubnovém zasedání zastupitelstva městské části její starostka Lucie Pokorná (ANO) a obhajovala ho i na pozdějších Hovorech s občany.
„Žabovřesky jsou z hlediska věku nejstarší městskou částí Brna a druhou nejstarší v republice po pražské Kampě. Máme 20 tisíc obyvatel a z nich šest tisíc seniorů nad 65 let. Dům s pečovatelskou službou i domov důchodců zdaleka nestačí a do budoucna bude hůř,“ říká Pokorná.
Podle ní je největším zabijákem starých lidí osamělost a to, že kvůli schodům nebo rozbitému výtahu nemohou z domu a nikdo z vrstevníků za nimi.
„Komunitní dům bude bezbariérový, budou v něm mít soukromí, ale zároveň i svoje vrstevníky, se kterými mohou trávit čas a vzájemně si pomáhat,“ upřesnila.
Dům má mít 20 až 25 bytů o rozloze od 40 do 45 metrů čtverečních. Do nich by se nastěhovali senioři z městské části, kteří jsou ještě soběstační, ale už nechtějí nebo nemohou bydlet ve svém původním bytě a zároveň chtějí zůstat v místě, kde žili celý život.
Dům má splňovat nároky na ekologické a nízkoenergetické bydlení, například díky zelené střeše, retenčním nádržím na dešťovou vodu a solárním panelům.
Na stavbu chce městská část čerpat evropskou dotaci. „Je to jediná šance. Město nám dvacet nebo třicet milionů na stavbu nebo na rekonstrukci nedá,“ sdělila Pokorná.
„Musíme ale splnit podmínky a podle nich musí jít o novostavbu v centru lokality, v dochozí vzdálenosti za službami a u městské hromadné dopravy. A to vše pozemek splňuje, navíc patří městu, takže není potřeba nic kupovat,“ vysvětlila.
Radnice postupuje diletantsky, tvrdí odpůrkyně
Pozemek má ovšem zásadní vadu. Je v územním plánu zapsaný jako trvalá městská zeleň, kterou nelze zastavět bez změny územního plánu.
„Nemám nic proti komunitnímu centru, ale není možné kvůli tomu zničit jedinou souvislou zeleň v městské čtvrti,“ rozčiluje se bývalá zastupitelka a místostarostka za ODS Daniela Janíčková, která bydlí v jednom z okolních domů.
Podle ní vedení radnice postupuje diletantsky a nezodpovědně. „Přišli do zastupitelstva s návrhem na změnu územního plánu, aniž by měli podklady pro toto rozhodnutí,“ upozorňuje Janíčková. Právě na základě jejího protestu zastupitelé bod z jednání stáhli.
S jejím argumentem souhlasí i další z místních obyvatelek Barbora Zezulová: „Chybí mi nějaká analýza nebo studie potřebnosti. Pokud je přece jen potřeba komunitní dům stavět, proč právě tady? Radnice by se na takový krok měla lépe připravit,“ komentovala to.
Starostka ale tvrdí, že nic není definitivní. „Jde pouze o záměr. Chtěli jsme zjistit, jestli je vůbec na magistrátu průchozí. Nebudu utrácet za analýzy a studie stovky tisíc, aby mi za dva roky město řeklo, že změnu územního plánu nedovolí. A i pokud to projde, je to proces na dva roky, další tři roky bude trvat příprava a pak se bude rok stavět. Za tu dobu se můžeme dostat právě do situace, že budou tyto byty potřeba,“ vysvětlovala lidem.
Jiná území by byla vhodnější, míní náměstek primátorky
Pokornou přišel podpořit David Hoffmann, její stranický kolega ze zastupitelstva, architekt a předseda stavební komise, která projekt do zastupitelstva doporučila. „Z hlediska urbanistického se do zástavby hodí, protože tam původně domy byly,“ poznamenal Hoffmann.
Jeho i starostku Pokornou ostré protesty zaskočily. „Nečekala jsem takovou reakci, ta stavba bude hezká, odstíní lidem hluk z ulice a naopak se na místě nebudou zdržovat bezdomovci nebo popíjející,“ poznamenala.
K záměru se staví rozpačitě i náměstek brněnské primátorky pro životní prostředí a územní plánování Petr Hladík (KDU-ČSL). Problém vidí právě v souvislosti s nutností změny územního plánu.
„Byť je záměr takového domu bohulibý, považoval bych to území za stabilizované a myslím, že stavět tam není úplně nejšťastnější. Vnímám i jiná území, kde by to bylo vhodnější,“ poznamenal.
Starostka se projektu nechce vzdát a chystá další kroky, například článek do místního zpravodaje, který by záměr vysvětloval a zároveň z reakcí lidí zjistil, jestli je podobná výstavba potřebná. Další podklady a rešerše o situaci má dodat sociální odbor.
Dotace není podmíněna tím, že vznikne novostavba
Právě ten přitom starostku informoval o tom, že k zisku dotace je nutné chystat novostavbu. To ale ministerstvo pro místní rozvoj vyvrací. Podle jeho mluvčí Veroniky Vároši není potřeba stavět výhradně nový objekt.
„Přípustná je novostavba i využití domů, které neslouží a nesloužily k bydlení. To je například bývalá škola, fara, zemědělská usedlost, bývalá ubytovna,“ upřesnila Vároši.
Starostka přiznala, že pro ni je to nová informace. „Máme i tip na další lokalitu. Až budeme mít podklady, k záměru se vrátíme,“ dodala Pokorná.
