Kontroloři určili Dědečkův med společnosti Včelpo z Obory na Boskovicku ve třech případech za nevyhovující parametr v takzvaném geografickém původu pylových zrn.
„Analýza potvrdila přítomnost pylových zrn rostlin, které nejsou typické pro Českou republiku. Med tedy není původem z České republiky,“ stojí v odůvodnění na webu Potraviny na pranýři.
Jaký med z Boskovicka se dostal na pranýř
|
„Kam včelka sedne, těžko ovlivníme, ale to neznamená, že med není z České republiky. Již dávno u nás nerostou a nekvetou pouze rostliny pro zdejší prostředí typické, nýbrž i rostliny importované a vyšlechtěné,“ nesouhlasí jednatel firmy Včelpo Vlastimil Dlab.
Opírá se i o názor předního odborníka na včelí pastvu - předsedy spolku pro rozvoj včelařství Mája Václava Švamberka. „Z předložených rozborů jsme přesvědčeni, že z nich naprosto nelze učinit závěr, který by mohl vyloučit středoevropský, a tedy i český původ medu,“ píše ve svém vyjádření Švamberk.
Cizí pyly zohledňujeme v analýze, upozorňuje inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ale s faktem, že včelař vždy neovlivní, kam jeho včely sednou, pracuje.
„S nahodilými kontaminacemi laboratorní metoda samozřejmě počítá. Prokazování přítomnosti cizích pylů je sofistikovaná multifaktorová analýza, pro označení medu za nevyhovující musí dojít ke splnění těchto faktorů. Nevyhovující parametry byly potvrzeny u více šarží,“ vysvětluje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Pylové analýzy provedla laboratoř Intertek v Německu. „Z protokolů vyplynulo, že ve dvou konkrétních případech zveřejněných na webu Potraviny na pranýři může být název výrobku doplněn zemí původu ‚Čína a východní Evropa‘ a v jednom případě ‚východní Evropa a Čína‘, nikoliv však Česká republika,“ doplnil Kopřiva.
U Dědečkova medu z kontroly v plzeňském Kauflandu se navíc jako nevyhovující faktor objevil i enzym diastáza. Jde o jakostní parametr. Nižší aktivita enzymu může svědčit o tom, že med není čerstvý nebo že s ním bylo nevhodně nakládáno, například byl zahříván.
Inspekce se týká obchodníků, ale výrobce si brání jméno
Včelpo mezitím prostřednictvím advokátní kanceláře požádalo inspekci o zaslání pylové analýzy a výsledků inspekce.
„Všechny podklady v případě potřeby necháme podrobit znaleckému zkoumání. Následně bude společnost Včelpo požadovat veřejnou omluvu. Učiníme vše pro to, abychom prokázali, že si značku ‚Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR‘ zasloužíme,“ napsal v dopise ředitel Včelpa Panajotis Margaritopulos prezidentovi Potravinářské komory.
Firma totiž v podobných případech není přímým účastníkem řízení, nejakostní potraviny řeší inspekce s prodejci. „Pro nás byly kontrolovanou osobou obchodní řetězce, ve kterých byl med odebrán. Pokuty budou uloženy jim. Za závažné případy falšování lze dle novely zákona uložit pokutu do výše 50 milionů korun,“ dodal Kopřiva.
Včelpo na českém trhu působí více než třicet let. Je nositelem řady ocenění a certifikátů kvality, mimo jiné Klasa, Český med, Bio producent, Regionální potravina, Zlatá chuť jižní Moravy a dalších. Firma patřila k bezproblémovým i podle inspekce.
„Od roku 2011 jsme zjistili problémy pouze ve třech případech - ve dvou nevyhověl obsah hydroxymethylfurfuralu (rozpoznávací parametr při určování čerstvosti a kvality medu. Zvyšuje se např. stárnutím nebo zahříváním medu - pozn. red.) a v jednom byl detekován v medu cizí enzym,“ vyjmenoval Kopřiva.
Včelpo se hodlá bránit všemi dostupnými zbraněmi. „Zatím nemáme výpadek odbytu, ale určitě to poškozuje dobré jméno firmy. Tu vlastní včelaři, takže to vlastně vrhá stín na všechny české včelaře. Myslím, že jde o konkurenční boj, protože jsme z obchodních řetězců vytlačili velkého dodavatele,“ uzavřel jednatel Včelpa Dlab.
