Kvůli drenáži rozkopali dělníci západní část areálu hradu. V hloubce jednoho metru však narazili na kus neznámé kamenné zdi. Do práce se tak dali archeologové.
„Díky použitému stavebnímu materiálu a způsobu provedení víme, že zeď byla postavena spolu s celým středověkým hradem, tedy někdy po polovině 13. století. Řadí se tak k nejstarším nálezům, které můžeme na Špilberku najít,“ uvedl archeolog Aleš Navrátil.
Nebylo to jediné překvapení, které se před archeology objevilo. Navrátil poukazuje i na místo nálezu. Na základy se totiž nenarazilo přímo v areálu středověkého hradu, ale zhruba 25 metrů západním směrem od jeho hradby.
„Nález tak dokazuje, že Špilberk měl již v době svého vzniku mohutné předsunuté opevnění,“ sdělil Navrátil.
Původní podobu stavby, jejíž kus se podařilo odkrýt, neznají. Neznají ani původní šířku zdi, protože část byla zcela zničena mladšími přestavbami. „Dochovaná šířka měřící dva metry však nenechává na pochybách, že se jednalo o masivní stavbu obranného charakteru,“ doplnil archeolog.
Dosavadní výzkumy podle něj naznačují, že právě tady, v těsné blízkosti dnešní brány z ulice Úvoz, se nacházela vnější brána středověkého Špilberku.
„Touto bránou musel návštěvník nejprve projít, aby se dostal k mostu přes příkop a následně vnitřní branou do samotného hradu. Je proto pravděpodobné, že objevený kus zdi může být právě pozůstatek vnější Špilberské brány,“ dodal Navrátil.
