Součástí extrémního výkonu bylo proplavání sedmi sifonů a průchod čtyřmi částmi jeskynního systému.
„Všechno klapalo podle plánu. Měli jsme štěstí, protože v sobotu zapršelo a mírně se zvedla hladina vody. Pokud by se zvedla ještě o metr, museli bychom akci zrušit,“ oznámil po vynoření Sirotek.
Všechny části trasy speleopotápěči znali z dřívějších ponorů. Jejich propojením do jediné cesty chtěli symbolicky završit snahu o hledání podzemních vod mezi Sloupem a Macochou, kterou zahájil svým sestupem do slavné propasti v roce 1723 minoritský mnich Lazar Schopper.
Cesta zabrala deset hodin
„První pokusy o cestu proti proudu Punkvy z vývěru v Pustém žlebu podnikal už starohrabě Hugo Salm v roce 1808, ve vzdálenosti 76 metrů jej ale zastavil sifon. První pokus o proplavání vývěrového sifonu podnikl na nádech v roce 1852 vídeňský sportovec, který se málem utopil a musel být zachraňován svou ženou,“ uvedl k historii objevování propojení jeskyní Sirotek.
Lidé dlouho Macochu bázlivě obcházeli, na dno se před 300 lety odhodlal mnich |
Doplnil, že zásadní posun v mapování těchto míst přineslo až speleopotápění na začátku 20. století. Zkoumání nakonec přineslo zdokumentování jeskyní oddělených hlubokými sifony, poslední z nich byl prozkoumán v roce 2005 mezi Amatérskou jeskyní a Sloupsko-šosůvskými jeskyněmi.
„Právě tento sifon je nejproblematičtější místo trasy. Je velmi složitý a je těžké v něm najít cestu. Proto se v něm nechává natažená vodicí šňůra. Před začátkem ponoru pak člověk musí doufat, že ji nic nepoškodilo nebo nepřerušilo,“ přiblížil Sirotek.
Aby dva potápěči mohli celou trasu projít a proplavat, pomáhala jim s přenášením vybavení v suchých částech přesunu skupina asi 40 speleologů.
I tak speleopotápěči sedm kilometrů dlouhou trasu překonávali od 7 do 17 hodin, poté ještě pokračovali lodí po hladině Punkvy až do Pustého žlebu. „Zažíváme velkou euforii, že to dobře dopadlo a že jsme ve zdraví přežili,“ svěřil se Sirotek po ukončení cesty.
V Moravském krasu objevili dóm s krápníky
11. května 2021 |
