Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, oznámilo plán uspořádat příští rok sjezd v Brně minulý týden. Konat se bude od 22. do 25. května a půjde o 76. ročník. Je to poprvé, co bude dějiště v Česku.
„Jako poslankyně za Jihomoravský kraj a Brňačka říkám naprosto jednoznačně, že sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu do Brna nepatří,“ sdělila Lucie Šafránková.
A pořád neměli dost. Na sjezdu sudetských Němců zněla česká hymna hned několikrát |
Dodala, že sdružení dlouho chtělo revizi Benešových dekretů a uspořádání po druhé světové válce. „Ve městě, které za okupace zažilo popravy, vyhánění a bolestné ztráty rodin, je pořádání takové akce nepřijatelné a hluboce necitlivé,“ prohlásila. SPD chce bojovat, aby sjezd nebyl nejen v Brně, ale ani jinde v Česku.
Šafránková uvedla, že Meeting Brno zastupitele městské části Brno-střed Petra Kalouska (Žít Brno) dostalo na svou současnou činnost dotaci devět milionů od Brna a šest milionů korun od Jihomoravského kraje. „Jsme si vědomi, že organizátoři mohou shánět finance z jiných zdrojů. Ale pokud by byť jediná koruna z dotací byla použita na tuto akci, budeme nekompromisně požadovat odebrání celé dotace,“ poznamenala.
Peníze podle ní mají jít na kulturní a společenské projekty, ne na akce, které rozdělují společnost a relativizují historii. V Praze a v Brně protestovalo koncem října proti možnému sjezdu sudetských Němců dohromady asi 150 lidí, kteří varovali před pokusy o revizi dějin.
Vzájemné vztahy se výrazně zlepšily
Šéf SdL Bernd Posselt o víkendu v Praze řekl, že uspořádání sjezdu v Brně je logickým krokem v harmonickém vývoji vzájemných vztahů mezi ČR a Německem. Je podle něj na jednotlivých politicích, zda přijmou pozvání na sjezd.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že krajanské sdružení ze stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu zkonfiskován.
Sjezd sudetských Němců v Brně je logický krok, vítá Bernd Posselt setkání |
Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15 až 30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíci obyvatel někdejšího Československa.
Smíření a odpuštění je nutné minimum, říká Hlavenka
Současný krok SPD kritizuje investor a bývalý krajský zastupitel za Piráty Jiří Hlavenka. Připomíná, že Sudetoněmecké krajanské sdružení tvoří potomci lidí, kteří v Česku žili po 800 let.
„V případě Brna se silně podíleli na jeho rozvoji a na předválečné slávě v oblasti průmyslu, obchodu, vzdělanosti i kultury. A těmto lidem byly ukradeny jejich majetky a oni sami byli vyhnáni ze země, kterou zcela právem považovali za rodnou - protože se tu narodili oni a deset generací jejich předků. Mnoho jich přišlo při vyhnání násilně o život,“ zmínil Hlavenka.
Sudetoněmecký předák Posselt v Brně kritizoval Orbána a chválil slivovici |
Zdůraznil také, že SdL už dávno opustilo myšlenky na návrat do Česka, na čemž má velkou zásluhu i jeho současný šéf Posselt.
„Ostatně pokud někdo prchal ze země v roce 1945 jako jednoroční batole, je mu dnes 80 let. Dnešní sdružení tvoří děti a vnuci, které zajímá země jejich předků, hroby jejich pradědů a prababiček (pokud je bolševici nezničili), mají svoje životy, svoje domy, svoje kariéry v Německu či jinde. Minulost už nezměníme, ale smíření a odpuštění - oboustranné, nezapomínáme na hrůzy války vyvolané a způsobené Německem a i ty je potřeba si připomínat - dále setkávání a poznávání se je to nutné a ušlechtilé minimum, které je potřeba dělat,“ doplnil Hlavenka.
