Dohromady 72 dětí ze spádové oblasti se aktuálně hlásí do první třídy základní školy v Antonínské ulici v Brně-střed. Zařízení, které je žádané kvůli jazykovému vzdělávání, má přitom nastavenou kapacitu 66 míst.
V posledních dnech proto pracovníci této základky usilovně obvolávali rodiče 28 budoucích prvňáků, kteří si podali přihlášku na víc škol, zda náhodou nedají přednost jiné. Až na jednoho však všichni chtějí k nim. Na Antonínské se tak musejí přizpůsobit, podle školského zákona musejí všechny spádové zájemce navzdory nastavené kapacitě přijmout.
Výuka pod taktovkou biskupství. V Brně přibývá církevních škol, kapacity nestačí |
Vedení školy přitom odhalilo, že nemálo spádových dětí má nahlášeno trvalé bydliště na stejné adrese Lidická 19. Možnost koupit si ho tam totiž nabízí jedna firma. „Ani se tím netají. Z celkového množství žádostí o přijetí je nezanedbatelný počet dětí z této adresy,“ podotýká ředitel základky Libor Tománek s tím, že si všímá i dalších podobných podnikatelských záměrů.
Jedná se o takzvanou spádovou turistiku, kdy rodiče před zápisem záměrně změní trvalé bydliště potomka, aby se úředně dostal do stejné pozice jako místní děti a byl tak snadněji přijat na vyhlédnutou školu v dané oblasti. Někteří nastávajícího školáka přehlásí k příbuzným nebo známým, kteří v lokalitě bydlí.
„To jsou však jednotky případů, které nejsou takový problém. Když je ale velký počet dětí na jedné adrese, kdy si tam rodiče trvalé bydliště koupí, je to za hranou,“ míní místostarosta Brna-střed pro školství Martin Vrubel (KDU-ČSL).
Odmítnutí musí být „vytuněné“
Zákon však mezi „spádovými turisty“ a skutečně místními dětmi nerozlišuje. „Za současného právního stavu mají všichni uchazeči s trvalým pobytem ve spádovém obvodu stejný nárok na přijetí,“ oznamuje za ministerstvo školství Patrik Kubas.
Pokud škola i přes navýšení kapacity není schopna přijmout všechny spádové zájemce, musí mezi nimi losovat, což mohou odnést skutečně místní děti bydlící třeba jen přes ulici, které pak jsou nuceny chodit jinam.
Radnice Brna-střed coby zřizovatel základních škol se snaží rozmáhající se nešvar částečně řešit. „Doteď se musely všechny spádové děti bez rozdílu dogmaticky přijmout. Nově nám může při řešení spádové turistiky pomoci stanovisko ministerstva školství, které umožňuje odmítnout dítě v případě, že se prokáže záměrná změna bydliště. Rozhodnout o tom ale musí ředitel školy. Ve chvíli, kdy nedáme signál, že spádová turistika není správná, její riziko poroste,“ je přesvědčen Vrubel s tím, že ředitele základky v Antonínské podporují, aby takto postupoval.
Silným ročníkům střední školy nestačí, v Brně se proto otevřou nové |
Tománek rozhodne o zapsání prvňáků do konce týdne. I když je situace na hraně snesitelnosti, cestou odmítání těch účelově spádových jít nechce. „Odůvodnění by muselo být skutečně ‚vytuněné‘. Rodiče se proti nepřijetí mohou odvolat, pak rozhoduje krajský úřad. Časově se dostáváme ke konci prázdnin. Když vyhoví rodičům, máme málo času reagovat, protože už záhy začíná nový školní rok,“ vysvětluje ředitel.
Pracovníci školy mohou trvalé bydliště kontrolovat podle elektronického zápisového systému, žádosti o přijetí a doložených oficiálních dokladů. Radnice sleduje změny v matrice. V brněnských školách si však nemohou vyžádat předložení nájemní či kupní smlouvu dosvědčující, že se rodina vážně přestěhovala.
Jinak je tomu u některých městských částí v Praze. V metropoli bují spádová turistika v posledních letech natolik, že se kvůli přespolním nedostávají na základky děti z jejich okolí. Pracovníci škol si proto na základě metodiky od radnic ověřují, zda doba přihlášení k trvalému pobytu v místě není kratší než tři měsíce a zda je zde spolu s dítětem hlášený aspoň jeden rodič.
Rodiče motivuje snazší logistika i kvalita vybrané školy
Podle Vrubela může takto daleko dojít situace i v Brně-střed. I podle řady ředitelů je zmíněný trend ve městě na vzestupu. „Brno je menší než Praha, ale problémy se spádovou turistikou se přesunuly už i sem. Na některých školách se blíží losování. U nás letos ještě nebude, ale příště už nás může čekat taky,“ říká zástupkyně ředitele základní školy na Úvoze Alena Kýrová.
I tam se setkávají s tím, že hlásící se děti mají jiné trvalé bydliště než jejich rodiče. Podle Kýrové nejméně u poloviny případů spádových turistů stojí za postupem rodičů logistické důvody, kdy na škole už studuje starší sourozenec a druhého chtějí dostat za ním, aby nemuseli jezdit na dvě místa.
Obří škola v Boskovicích se rozdělí na tři menší, má to zlepšit organizaci |
Právě mladší bratři či sestry na rozmáhající se problém doplácejí, protože sourozenec na škole je až druhé kritérium pro přijetí právě po spádovosti. Kvůli velkému množství zájemců – těch skutečně z místa i účelově nahlášených – se na sourozence aktuálně nedostane třeba na Antonínské nebo Křídlovické. Oddechnout si v tomto ohledu mohou letos na Bakalově nábřeží, kde sourozence v minulosti museli losovat.
Kromě logistických důvodů stojí za jednáním rodičů také snaha dostat potomky na z jejich pohledu kvalitnější školu. Dalším důvodem může být fakt, že rodina bydlí ve vyloučené lokalitě, kde místní škola nemá nejlepší pověst. „Spádová turistika je kromě Brna-střed velký problém také v okolních městských částech,“ podotýká mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
 |
