Za získané peníze do dvou let spustí systém, který pomůže larvy obtížného hmyzu efektivně likvidovat.
Povedlo se ho nachystat společně s krajem, hygieniky, ochránci přírody i ministerstvem životního prostředí. Páteří se stane 50 senzorů rozmístěných v oblastech významných líhnišť. Ty poskytnou informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní a budou snímat teplotu vody, vzduchu či okolní půdy – tedy ukazatelů, jež mají vliv na vývoj komářích larev.
„V případě, že se projeví vhodné podmínky pro líheň, vyrazí na místo kvalifikovaní pracovníci, kteří rozhodnou o tom, zda je potřeba jej ošetřit postřikem,“ nastiňuje hlídací proces místostarosta Břeclavi pro životní prostřední Milan Klim (ANO) a dodává, že nachystaný je osvědčený přípravek VectoBac. Při včasném použití je dostatečně efektivní a zároveň působí výhradně na larvy komárů, takže neuškodí jiným druhům.
Jižní Morava bojuje s komářími kalamitami, odvracet je chce i s pomocí dronů |
Doposud museli pracovníci terén sami monitorovat, což bylo značně neefektivní a mnohdy bez žádoucího výsledku. „Problém je v tom, že nebylo možné nalézt všechny louže s larvami. Navíc se komáři nevyvíjí rovnoměrně. Některá louže je hlubší, jiná mělčí, jinde déle proudí voda. To vše ovlivňuje vývoj larev. Postřik tak na některých místech nemusí účinkovat, protože larvy jsou už v příliš pokročilém stadiu vývoje,“ vysvětlil již dříve pro MF DNES expert Oldřich Šebesta z krajské hygienické stanice, který se výzkumem komárů zabývá.
Tyto limity právě nový monitorovací systém pomůže překonat. Ke zvýšení efektivity pomohou také drony, které budou využívány na postřik. I to byla doposud výhradně lidská práce. „Podle potřeby by drony autonomně a přesně ošetřily jen místa, kde je to potřeba – dle fáze vývoje larvy. Využívaly by k tomu buď klasický postřik, či ledové krupky, což je ověřená metoda běžná například v Německu,“ podotýká Klim.
Dobré zkušenosti od Litovle
Díky krupkám, tedy zamrazenému VectoBacu smíchanému s vodou, se přípravek dostane i k larvám, které jsou schované pod stromy. Běžný postřik by zůstal na povrchu listové pokrývky a na larvy by tak nepůsobil. „A to není vše. V případě nutnosti ošetření většího území například po povodních by létal také nasmlouvaný vrtulník s větším zásobníkem,“ upozorňuje místostarosta.
Právě to však Rudolf Jureček ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok vnímá jako jeden z možných problémů, o němž ochranáři chtějí s městem jednat. „Máme s tím zkušenosti ze Záhorie na Slovensku, vrtulník je velmi hlučný a zásah s ním je velmi zdlouhavý,“ tvrdí.
Na mrtvou vysokou u cest byl smutný pohled, vzpomíná hygienik na komáří smršť |
Zároveň vyjadřuje obavy, nakolik bude systém efektivní. Podle něj je potřeba poměrně mnoho zaměstnanců a velmi rychlé pracovní nasazení. „Záleží, jak se vše zpracuje. Problém se musí podchytit včas. Jakmile začnou záplavy, larev bude mnoho a líhnutí je velmi rychlé,“ varuje.
Sám Klim si je možných nedostatků vědom. „Komár je velmi zvláštní tvor, obvykle se pohybuje jen asi dva kilometry od líhniště. Když ale zafouká vítr, dokáže se přenést také o desítky kilometrů dále. A pokud se k nám dostanou z míst, kde jejich líheň nemůžeme ovlivnit, může kalamita dále hrozit,“ podotýká. Věří však, že projekt riziko přemnožení tohoto hmyzu výrazně sníží.
Vzorem úspěchu je mu CHKO Litovelské Pomoraví, kde takový systém postupně budují už několik let. Pro Břeclav byl ostatně výraznou inspirací.
„Jsme s ním moc spokojení, v podstatě nám pomohl se zbavit komárů. V době kalamit jsme zaznamenávali i sto útoků za minutu, letos to byly jen jednotky,“ chválí si Jiří Nevima (nez.), starosta obce Střeň na Olomoucku, která v problematické oblasti leží. Náklady ze strany zapojených obcí vyjdou za rok maximálně na 400 tisíc korun, pomáhá jim však kraj.
Dříve než začnou záplavy
V případě Břeclavska se však komáři mohou líhnout na výrazně větší ploše, než je území kolem Litovle, na což je nutné se připravit. Vznikne proto 3D model krajiny CHKO Soutok i jejího okolí, kde se s rizikem líhně počítá.
„Ten poskytne naprosto detailní data o terénu, která použijeme jak pro monitoring, tak pro hodnocení povodňových rizik nebo rozvojové plány,“ sděluje břeclavský místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní).
Komáří kalamita nehrozí, kvůli vyschlým tůním se nemají kde množit |
Stav monitoringu bude dostupný v aplikaci, k níž dostanou přístup všechny zapojené obce v okolí. Mezi nimi je například Ladná. „Problémy s komáry jsme tu také měli, proto jsme s projektem souhlasili. I v našem katastru bude umístěn senzor,“ zmiňuje starostka Renáta Priesterrathová (nez.).
Vše musí být připraveno do roku 2027, kdy Lesy ČR dokončí klapkový jez na Dyji u Pohanska. S jeho pomocí chtějí řízeně zaplavovat lužní lesy, což však vytvoří ideální podmínky pro komáří larvy.
„Soutok představuje významný unikát, který však kvůli úpravám provedeným ve druhé polovině minulého století nyní strádá suchem. Bez tohoto jezu není možné dlouhodobé uchování jeho lužních lesů,“ avizuje mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová. Zaplavovat hodlají lesníci v jarních měsících, a pokud přirozené průtoky nepostačí, poslouží jim voda z Novomlýnských nádrží.
26. srpna 2019 |
